Jiří Drahoš: Zrušit Akademii věd by bylo jako zaříznout slípku snášející zlatá vejce

V následujících letech by Akademie věd ČR měla hospodařit se zhruba 4,5 miliardy korun, říká šéf největší výzkumné instituce v Česku.

„Za velmi klíčové považuji v mezinárodním auditu konstatování, že v tomto státě panuje velká nedůvěra mezi vědeckou obcí a politickou sférou,“ myslí si profesor Jiří Drahoš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Za velmi klíčové považuji v mezinárodním auditu konstatování, že v tomto státě panuje velká nedůvěra mezi vědeckou obcí a politickou sférou,“ myslí si profesor Jiří Drahoš. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
„Za velmi klíčové považuji v mezinárodním auditu konstatování, že v tomto státě panuje velká nedůvěra mezi vědeckou obcí a politickou sférou,“ myslí si profesor Jiří Drahoš.

Vedení české vědy je v přerodu. Premiér brzy jmenuje novou vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která mimo jiné spolurozhoduje o strategiích i rozpočtech pro českou vědu. Nedávno zveřejněný mezinárodní audit českého výzkumu od společnosti Technopolis mimo jiné konstatoval, že v České republice panuje velká nedůvěra mezi vědeckou obcí a politickou sférou. „Toto konstatování považuji za velmi klíčové,“ uvedl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI předseda Akademie věd ČR (AV) Jiří Drahoš.

A vysvětlil, proč tomuto závěru z auditu rozumí: „Před dvěma a půl lety jsem se náhle dozvěděl, že z roku na rok máme přijít o miliardu korun a v tom následujícím o 1,5 miliardy. Nejde o to, že jsme věc nakonec ustáli, byť se snížením rozpočtu o půl miliardy, ale dodnes nechápu, jak mohl někdo přijít s takovým zcela nepodloženým rozhodnutím, jímž zásadně znejistěl celou vědeckou komunitu,“ říká šéf největší výzkumné instituce v Česku.

Chystá se zánik Akademie věd?

Mezinárodní audit Technopolisu sice Akademii věd chválil za zahraniční spolupráci i vědecké výstupy, nicméně se v jedné pasáži podivuje „nestandardnímu“ financování instituce ze zvláštní rozpočtové kapitoly. To nahrává kritikům, kteří by vědce z AV raději viděli na jiných, třeba vysokoškolských nebo aplikovanějších pracovištích... Je ono financování a jedinečný statut Akademie věd opravdu takovou zvláštností?

„Vzhledem k tomu, jak vypadá současný stav na ministerstvech, považuji tento způsob za optimální. Akademie věd svůj rozpočet rozděluje s poměrně malým aparátem asi šedesáti lidí, navíc zcela průhledně. Takže to považuji za plus,“ míní Drahoš, jenž pochopitelně nesdílí dojmy řady kritiků akademie, kteří tvrdí, že výzkumná instituce neuniverzitního typu je přežitkem a má se zrušit.

„Člověk nemá zařezávat slepici, která snáší zlatá vejce. Snažil bych se situaci zlepšit, a ne ji nepromyšleně řešit podle hesla ,jako to dělají jinde‘: například v Jižní Koreji momentálně významně posilují neuniverzitní výzkum, v Německu mají zase ústavy Maxe Plancka a další podobné instituce. Jsou samozřejmě i země s odlišnou tradicí, jako ve Skandinávii, kde je výzkum spíše na univerzitách. Přenášet však mechanicky modely odjinud k nám mi nepřijde vhodné,“ říká profesor Drahoš, jenž vede Akademii věd už přes dva roky.

Nedávno prošlo 400 akademických týmů interním hodnocením. „Máme týmy skvělé, ale i průměrné. Výkon Akademie věd jde skutečně nahoru, kvalita se zlepšuje. Nemáme žádný ústav vyloženě na zrušení, ale některé musejí přidat,“ tvrdí profesor chemie o výzkumném mamutovi, jenž má dnes 53 ústavů a jednu ústřední jednotku na pražské Národní třídě.

Diskuse jsou v pořádku

Nová vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, jež o strategických i rozpočtových věcech ve vědě spolurozhoduje, měla být dle premiéra Petra Nečase ustavena do konce října; dosud se tak ale nestalo. Probíral někdo s předsedou AV nějaké osobnosti coby potenciální členy nové šestnáctky radních?

Mezi českými vědními experty není možné najít člověka – snad s výjimkou profesora Rudolfa Haňky z Cambridge –, který by nebyl s někým spjat„Nevím o ničem, nikdo mne neoslovil. Premiér se nechal slyšet, že v radě nebudou vrcholní zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol, AV nebo Svazu průmyslu. S tím nemám problém, neboť i bývalému premiérovi Fischerovi jsem navrhoval, aby tam statutární zástupci nebyli. Ale tehdy jsem byl jediný, kdo tam být nechtěl, a upozorňoval jsem, že to není ideální řešení,“ připomíná profesor Drahoš, jenž následně respektoval premiérovo přání a jedním z členů rady se stal.

Podle Drahoše není správné radě vyčítat, že v ní probíhaly diskuse, nejen nad rozpočtem. „Vlastně i pochybuji, že by se dala sestavit nějaká rada, jež by měla jednotný názor a hlas. Není možné tu najít člověka – snad s výjimkou profesora Rudolfa Haňky z Cambridge –, který by nebyl s někým spjat,“ říká Drahoš a právě Haňku si v nové RVVI umí představit. Že by se podařilo najít více takových Čechů, kteří uspěli ve světě a nemají v ČR své partikulární zájmy, vidí Drahoš skepticky: „Práce v radě vyžaduje totiž i dost času.“

Dvakrát v radě a dost?

Českých expertů na vědní politiku není mnoho. Haňka by v radě zasedl podruhé, mohou se některá jména objevit ve hře i potřetí? „Teď jste nakousl formální otázku. Nestudoval jsem přesně výklad statutu, který členství omezuje na dvě funkční období po sobě. Nevím, jak lze právně interpretovat rozdíl mezi tím, zda byl člen odvolán, podal rezignaci nebo byla odvolána celá rada. Předpokládám, že kdo si odsloužil dvě období, už by v radě být neměl, ale nejsem právník,“ říká Drahoš.

Už dříve zájem o další práci ve změněné RVVI potvrdil v rozhovoru ČESKÉ POZICI inovativní podnikatel Zbyněk Frolík, jenž by tím ale dosáhl na třetí mandát. A podobně i Nečasův vědecký poradce profesor Petr Fiala.

Je nové angažmá někdejšího rektora Masarykovy univerzity jakožto vládního rádce důkazem, že Nečas chce o vědu více pečovat? „Minulý týden mne profesor Fiala navštívil, probírali jsme strategické otázky. Chtěl znát pohled AV a dohodli jsme se na častějších schůzkách. Rozhodnutí pana premiéra respektuji a je pravda, že v některých vyspělých státech existuje post ,principal chief scientist‘. Je to v premiérově kompetenci, nemám s tím problém,“ říká Drahoš o nové spolupráci.

Cesta k důvěře? Žádné politikaření.

Pro navrácení důvěry vědců ve vládní politiku je podle Drahoše potřeba zrušit politikaření a přinést kompetentní politická rozhodnutí, jež by výzkumníkům zajistila stabilitu ve financování. Změny nemohou být náhlé, skokové.

„Musí tam být prvek stability, predikce. Ani předseda AV či rektor vysoké školy nemůže řídit instituci s tím, že nebude mít pevněji stanovený rozpočet. Ano, musí tam být pohyblivě stanovená složka na základě výkonu, rozhodně nikoliv na základě ,kafemlejnku‘, ale musí existovat i významná pevná část. Myslím, že v tom jsme našli s profesorem Fialou shodu,“ říká Drahoš.

Nová metodika hodnocení vědeckých výstupů, která se již připravuje, by prý mohla nahradit současný kritizovaný systém v roce 2015, ale musí být předem řádně prověřena. Rozpočet AV v současné době stagnuje.

„V institucionálním financování by to mělo být něco kolem 4,5 miliardy korun, a to i v dalších dvou letech – samozřejmě pokud se nebude celá ekonomika nějak výrazně hroutit,“ řekl ČESKÉ POZICI Drahoš.

Laser ELI bude českou pýchou

Vznikající vědecká centra Biocev ve Vestci a superlaser ELI v Dolních Břežanech hodnotí Drahoš – na rozdíl od jiných extatických nadšenců – realisticky a představy, že se do Česka pohrnou stovky světových vědců, krotí. Špičkové vybavení podle něj sice přinese české vědě jasné plusy, ale není samospasitelné a roli sehraje i další, mimovědecké zázemí.

Za skutečně výjimečné centrum z Bruselem dotované prioritní šestky považuje právě laser Extreme Light Infrastructure (ELI), u nějž ale mají experti obavy v zásadní věci: půjde o první experimentální výstavbu unikátního střediska v napjatém harmonogramu – začít fungovat má již v roce 2015. „Termíny jsou skutečně napjaté, ale bude záležet, jak kvalitní lidé se věci chopí... Jsme rádi, že s ideou superlaseru přišli právě kolegové z Fyzikálního ústavu,“ říká Drahoš a věří, že ELI bude vlajkovou lodí nejen Akademie věd, nýbrž celé české vědy.

Počet příspěvků: 4, poslední 13.11.2011 10:20 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.