Jiří Drahoš jde do boje o šéfa Akademie věd. Bude mít vůbec soupeře?

Dva týdny před uzavřením nominací je dnešní předseda AV jediným uchazečem. Minulá vyzývatelka Eva Syková tento post nechce.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V prosinci tomu budou čtyři roky, co byl do čela Akademie věd ČR (AV) zvolen Jiří Drahoš. Na akademickém sněmu porazil poměrem hlasů 188:27 (třináct hlasujících se zdrželo volby) svou protikandidátku Evu Sykovou. Nové volby se blíží; nominace na předsednické kandidáty bude uzavřena 5. října, ale zdá se, že jediným uchazečem o vedení AV v období od března 2013 do roku 2017 bude nynější předseda Drahoš.

„Ano, kandiduji na funkci předsedy Akademie věd: byl jsem navržen Ústavem chemických procesů AV ČR a k podpoře mé kandidatury se již přihlásilo několik dalších ústavů,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Drahoš. Ví už o nějakých soupeřích? Nebude to tak trochu „one-man show“?

„Pravdou je, že zatím nevím o žádném dalším kandidátovi. Připomínám, že se člověk nemůže nominovat sám; musí jej navrhnout shromáždění výzkumných pracovníků některého ústavu Akademie věd ve zcela oficiální proceduře s tajným hlasováním,“ vysvětluje Drahoš, jenž upozorňuje, že kandidát musí být navíc členem akademického sněmu.

Jisté je, že minulá vyzývatelka, známá profesorka Syková, již do opakovaného duelu nepůjde. „Nebudu kandidovat, neboť kandiduji do Senátu jako nezávislá kandidátka v Praze 4, kde dlouhodobě pracuji,“ sdělila ČESKÉ POZICI Syková, výrazná dáma české vědy, jež vede Ústav experimentální medicíny AV ČR sídlící v krčském areálu.

Pačes: Nikdo by proti Drahošovi neuspěl

Na témže místě v Krči jsme se minulý týden ptali i Drahošova předchůdce, profesora Václava Pačese, zda ví o dalších kandidátech: „Ano, zaslechl jsem jedno: Jan Palouš, který má v akademické radě na starosti zahraniční agendu. Ale myslím, že do toho nepůjde. Upřímně řečeno: v tuto chvíli by nikdo proti Drahošovi neměl šanci. Myslím, že bude předsedou, a také ho podporuji. Je to mimořádně čestný a morálně integrovaný člověk, výborný vědec a administrátor,“ řekl ČESKÉ POZICI Pačes, jenž vedl AV v letech 2005 až 2009.

Taková slova musí Drahoše těšit. „Nemyslím, že by proti mně neměl nikdo šanci – všichni víme, že výsledek tajné volby je nevyzpytatelný a předseda Akademie věd na konci prvního funkčního období už může leckomu vadit, překážet a tak dále,“ říká Drahoš, jenž se úkolu předsedy zhostil důstojně, přičemž veřejně hájí její zájmy. Zatím jediným předsedou, jemuž se podařilo mandát obhájit, byl Rudolf Zahradník, který vedl největší tuzemskou výzkumnou instituci dvakrát: v období let 1993 až 2001.

I Drahoš má k „obhajobě“ velkou šanci. Chemik, jenž vedl Ústav chemických procesů, a byl také místopředsedou AV, připravil pro své kolegy programové prohlášení, v němž se vyjadřuje ke svým prioritám pro další funkční období. V dokumentu se dotýká témat jako stabilizace AV v domácím i zahraničním výzkumném prostoru, spolupráci s vysokými školami, ale také s „podnikatelskou a aplikační sférou“.

Drahošovy priority jsou:

  1. Nová strategie Akademie věd ČR pro období 2014-2020.
  2. Racionalizace systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR.
  3. Koncepční spolupráce s vysokými školami v oblasti vědecké politiky.

„Spolupráce s VŠ funguje velmi dobře na pracovní úrovni týmů a ústavů. Pokud jde o spolupráci na úrovni vedení AV a reprezentací škol, myslím, že je zde hodně prostoru pro posílení vzájemných vztahů; a to považuji za jeden z klíčových úkolů pro nové vedení AV ČR,“ uvádí hlavní a dost možná i jediný kandidát pro novou roli předsedy Akademie věd: Jiří Drahoš.