Ježíšek Li navštívil Německo

Čínský vicepremiér Li Kche-čchiang se při svém „shoppingu“ po Evropě stavil i v Neměcku a nadělil tam zakázky za devět miliard eur.

Čínský vicepremiér Li Kche-čchiang s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na schůzce v berlínském kancléřství v pátek 7. ledna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínský vicepremiér Li Kche-čchiang s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na schůzce v berlínském kancléřství v pátek 7. ledna. | foto: © ReutersČeská pozice
Čínský vicepremiér Li Kche-čchiang s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na schůzce v berlínském kancléřství v pátek 7. ledna.

První mezinárodní návštěva u německé kancléřky Angely Merkelové v tomto roce nebyla ani hlava státu, ani šéf vlády, ale pouhý vicepremiér. Alespoň z protokolárního hlediska nic moc. Ve světovém rybníce plavou větší „kapříci“. Host, který do Berlína dorazil až příliš symbolicky na Zjevení Páně 6. ledna, však nebyl ledasjakým vicepremiérem. Byl to čínský Li Kche-čchiang, což Berlíňany zajisté přimělo řádně vyklepat červené koberce. Li, jenž je považován za budoucího premiéra Říše středu, totiž právě „shoppuje“ v Evropě.

Výhodné obchodní dohody

V Madridu ve středu 5. ledna slíbil, že nakoupí španělské státní dluhopisy v hodnotě šesti miliard eur. A navíc přihodil hospodářské dohody v podobné výši. Němci proto doufali, že „Ježíšek Li“, jak čínského politika nazývali někteří němečtí novináři, bude v Německu obdobně štědrý jako na Pyrenejském poloostrově. Už uvítací prohlášení naznačovalo, jak velké naděje Němci do návštěvy Li Kche-čchianga vkládali.

Čínský vicepremiér se sešel nejen téměř se všemi reprezentanty významných německých koncernů od Adidasu až po Volkswagen, ale promluvil i se spolkovým ministrem hospodářství Rainerem Brüderlem a ministrem zahraničí Guidem Wersterwellem. Poté se dokonce seznámil s prezidentem Christianem Wulffem a s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Vřelé uvítání nemělo jen diplomatické důvody, protože čtyřiapadesátiletý politik Li Kche-čchiang nepřijel s prázdnou. Čína v Německu oficiálně rozdala zakázky v hodnotě devíti miliard eur. Nejvíc obdržela automobilka Volkswagen. Na kontě jí přibylo 2,6 miliardy eur. Automobilka Daimler získala 2, 15 miliardy eur. Výhodné obchodní dohody uzavřel údajně i s agrochemickým gigantem BASF. Na své si přišla i řada středně velkých podniků. Mluví se například o výrobci textilních strojů Oerlikon Neumag.

Uznejte, že jsme tržní

Také se nesmí opomenout, že Čína nákupem španělských obligací tak trochu zametla na evropském dvorku. To určitě potěšilo především kancléřku Merkelovou známou nechutí k dialogu o evropských obligacích.

Navzdory tomu Berlín asi nejásá stejně jako Španělé. Názor Merkelové na Čínu je dvojznačnější. Asijská velmoc se totiž už nějakou dobu snaží nakoupit akcie německých společností a podílet se na výstavbě infrastruktury. Usiluje stát se coby věřitel nepostradatelnou, a tím si zajistit německé know-how.

Navíc si „Ježíšek Li“ do Berlína přivezl vlastní seznam přání. Na prvním místě touží po zrušení embarga na dovoz zbraní z Evropské unie, které bylo zavedeno po masakru na Náměstí nebeského míru v roce 1989. Že by bylo možné lépe střílet do demonstrantů samopalem MG4 od Hecklera & Kocha než ruským Kalašnikovem?

Jaké bylo jeho další přání? EU dosud neuznává Čínskou lidovou republiku jako tržní hospodářství, což by chtěli Číňané nejpozději do roku 2016 změnit. Pomoc jim přitom loni slíbila právě Angela Merkelová při setkání s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Peking se  tehdy na oplátku zaručil, že se pokusí vyřešit „evropský problém“. „Ve veřejných zakázkách Číňané preferují domácí společnosti,“ popsal tento problém šéf koncernu Siemens Peter L?scher.

Během setkání s vrcholnými německými manažery 6. ledna Li slíbil, že bude bojovat za férové tržní podmínky a silnější ochranu duševního vlastnictví. Současně však nepochybně vyžadoval splnění slibu Merkelové z loňského roku.

Obavy Merkelové

V současnosti v Číně aktivně podniká 4500 německých společností a Spolková republika Německo (SRN) je jejím pátým nejdůležitějším obchodním partnerem. V prvních dvou třetinách minulého roku německé společnosti do nejlidnatější země světa prodaly zboží za 34,2 miliardy eur. To znamená 50procentní nárůst oproti stejnému období v roce 2009. Na oplátku SRN dovezla zboží za 48 miliard eur – nárůst o 37,7 procenta.

Obava z Číny  pragmatičce Merkelové nebrání spolčit se s ní, kdykoli potřebuje.

Strašákem je pro Merkelovou čínská dynamika, o níž často mluví, otevřeně se jí obává a vidí ji jako velkou výzvu pro stárnoucí Evropu. „Máme plné ruce práce, abychom s nimi udrželi krok,“ prohlásila kancléřka v novoročním projevu před zástupci průmyslové a obchodní komory, jen několik dnů před příjezdem Li Kche-čchianga.

Merkelová poukázala na vysoké investice Číny do vzdělání a inovací. Nemá-li Evropa tento závod prohrát, musí prý vystupovat jako sourodý systém s jednotnými hodnotami. „V tomto bodě se nebudu obávat střetů,“ zdůraznila nejmocnější žena Německa.

Pragmatický postoj

Obava z Číny však pragmatičce Merkelové nebrání spolčit se s ní, kdykoli potřebuje. Během summitu dvaceti největších světových ekonomik G20 v roce 2010 v Soulu společně s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem rázně odmítla recept amerického prezidenta Baracka Obamy na vyléčení globální ekonomiky. Washington tehdy žádaly Peking, aby radikálně devalvoval svou podhodnocenou měnu a snížil obchodní přebytky. Omezit export a zvýšit domácí poptávku mělo dle plánu i Německo.

V minulosti byl postoj kancléřky Merkelové mnohem jasnější. Před třemi lety rozzlobila Čínu, protože neuposlechla radu svého tehdejšího ministra zahraniční Franka-Waltera Steinmaiera a pozvala si do kancléřského sídla v Berlíně dalajlámu.

Pro Čínu to tehdy muselo znamenat stejně urážlivé gesto, jako když v kick boxu srazíte svého soupeře kopem z otočky. Návštěva Li Kche-čchianga se však pravděpodobně spíš podobala tréninkovému nacvičování direktů.