Jestlipak nejsou ty Kalouskovy chmurné vize kontraproduktivní

Ministr financí stále opakuje, že bude hůř. Přitom ochota spotřebitelů utrácet je už teď mizerná, což ekonomiku zaručeně nenastartuje.

Česká ekonomika poroste podle aktuálního výhledu ministerstva financí v příštím roce o jedno procento, což je výrazně méně, než úřad dosud předpokládal (2,5 procenta). A ministr Miroslav Kalousek dokola opakuje, že bude ještě hůř. Naposledy tak učinil v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Ačkoli se celková důvěra podnikatelů i spotřebitelů v domácí ekonomiku v říjnu podle údajů Českého statistického úřadu meziměsíčně zlepšila (souhrnný indikátor důvěry se ve srovnání se zářím zvýšil o 3,2 bodu), s Kalouskovými chmurnými vizemi se dá jen těžko polemizovat.

Z eurozóny, jejíž členské země jsou našimi nejvýznamnějšími obchodními partnery, nepřicházejí zrovna povzbudivé zprávy. Míra nezaměstnanosti tam v září vzrostla na 10,2 procenta, zatímco se očekával pokles na deset procent, a tempo hospodářské expanze reviduje směrem dolů jedna země za druhou.

Například německá ekonomika podle nejnovějšího odhadu tamních expertů v příštím roce výrazně zpomalí k jednomu procentu meziročního růstu HDP. Eurozóna jako celek bude zřejmě hospodářsky stagnovat, v lepším případě růst minimálním tempem.

Zlé časy

Signálem nadcházejících zlých časů pro české hospodářství, které je téměř z 80 procent závislé na vývozu, je klesající objem průmyslových zakázek. Kontrakty ze zahraničí byly sice v srpnu o pět procent vyšší než před rokem, ale propad domácí poptávky převážil, výsledkem čehož byl meziroční pokles o 3,4 procenta. Šlo přitom o první snížení od října 2009, kdy se česká ekonomika začala vzpamatovávat z recese.

Přesto lze najít makroekonomické údaje, jež vlévají trochu optimismu do žil. Například export z ČR stoupl za prvních osm měsíců letošního roku o dvanáct procent. Proti loňskému roku poklesl v rámci EU vývoz pouze do Portugalska a Bulharska.

Problém vězí spíše na straně domácí poptávky, respektive spotřeby, jež neroste už čtvrtým rokemJak se tedy zdá ze zatím dostupných statistických údajů, problém vězí spíše na straně domácí poptávky, respektive spotřeby, jež neroste už čtvrtým rokem. Maloobchodní tržby jsou nyní stále pod úrovní roku 2007 a nějakou větší ochotu lidí utrácet nelze s ohledem na očekávané zvýšení dolní sazby DPH od příštího roku předpokládat.

A do toho všeho teď přichází ministr financí, který věští nižší růst a vyšší nezaměstnanost. Motivace domácností šetřit na horší časy tak bude ještě silnější a jejich ochota utrácet ještě mizernější. Navíc tentokrát nelze počítat s tím – jako se to stalo v letech 2008 a 2009 –, že si lidé příchodu krize všimnou až s více než ročním odstupem.

Otázkou je, zda si ministr kontraproduktivitu svých neustále opakovaných temných vizí neuvědomuje, anebo jde o palebnou přípravu na další růst daní. Vždyť pokles tempa hospodářského růstu o jeden procentní bod znamená ve výsledku výpadek příjmů státního rozpočtu přibližně o 17 miliard korun. Ty bude potřeba něčím nahradit a škrty na výdajové straně nemusejí stačit.

Vše tedy svědčí spíše pro variantu číslo dvě. Kalousek se již delší dobu netají tím, že by se mu zamlouvalo sjednocení DPH alespoň na 19 procentech, a to nejlépe ihned, a nikoli na 17,5 procenta od roku 2013, jak se předpokládá nyní.

Odhady ministerstva financí
(v procentech, v závorce předchozí červencová prognóza):

 2010odhad 2011odhad 2012
HDP2,32,1 (2,5)1,0 ( 2,5)
Průměrná míra inflace1,51,9 (2,3)3,2 (3,5)
Spotřeba domácností0,2-0,6 (0,5)-0,5 (2,0)
Nezaměstnanost7,36,9 (6,7)6,9 (6,4)

Pramen: ministerstvo financí

Počet příspěvků: 3, poslední 1.11.2011 08:35 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.