Diskuse k článku

Jen akademická svoboda zaručí posun vědy kupředu

Profesor Jan Svoboda, světově uznávaný biolog, který byl v roce 2015 zvolen zahraničním členem Akademie věd USA, se v rozhovoru věnuje virologii i tuzemské a světové vědě. Zamýšlí se nad významem vědy pro demokracii, potřebou nezávislých vědeckých institucí, angažovaností vědce ve společnosti a nad důležitostí tradice pro vzdělání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Chaloupka 10.7.2016 17:05

Překlad : Akademická svoboda =

já si budu bádat o čem chci, a vy mi budete platit, co si řeknu.

Alespoň u nás to tak vypadá. A Bělobrádek ať se vztekne.

D. Stys 10.7.2016 18:26

Re: Překlad : Akademická svoboda =

Akademická svoboda proto musí být spojena s pedagogickým místem profesora. Má svobodu bádat na čem chce ale vedle toho musí učit nějakou základní přednášku.

Někdo ve společnosti musí mít možnost zkoumat jevy bez výhledu nezbytně na tom vydělat. Jinak se pokrok poznání zastaví. Ale nějaké využití a přenos do praxe musí být, nejlépe prostřednictvím studentů, společné práce s nimi, a kvality absolventů.

Pan Bělobrádek o vědě neví nic.... Všichni budou rádi, až skončí, škody už s náměstkem Marksem udělali více než si kdo dovedl představit.

D. Stys 10.7.2016 14:56

Akademická svoboda

Ono se to na České pozici všechno probralo už někdy kolem roku 2011. Když ale byla příležitost o tom do hloubky mluvit - za náměstkování Tomáše Hrudy na MŠMT včetně období, kdy já jsem byl ministr - projevily se v plné míře partikulární zájmy hráčů české vědy:

a) obhajoba specifik rozpočtové kapitoly Akademie věd, která je důsledkem

b) absurdních složení akademických senátů vysokých škol, které se chovají převážně jako odborové organizace a

c) absence stálých míst pro profesory a nestability financování univerzit.

Důsledkem je d) faktická všeobecná spokojenost s hodnocením podle impaktních bodů, protože cokoliv jiné by bylo horší.

Cesta ven: a) trvalá pracovní místa (pro řádově méně) profesorů (než dnes) a povinná komora profesorů v senátech a poté b) redukce Akademie věd na skutečně elitní pracoviště a na pracoviště s jasnými průmyslovými sponzory.