Jen aby se Zelená úsporám nestala chimérou...

Konsenzu o zateplování domů a podpoře úsporných zdrojů přibývají trhliny zvenčí i zevnitř. Státu se tenčí vidina příjmů a klientům možnosti.

Díky nadměrnému úspěchu programu Zelená úsporám, který 31. prosince definitivně končí, očekává většina aktérů stejně úspěšné pokračování navazující podpory. Jenže zdroje peněz budou jiné – a ze strany Evropské unie hrozí, že na zahájení podpory nebude dost prostředků. České ministerstvo životního prostředí navíc mění pravidla, takže mnohá očekávání klientů nebudou naplněna.

Zdrojem pro novou Zelenou úsporám bude výnos z prodeje emisních povolenek podnikům. Ten je ovšem ohrožen velkým přebytkem povolenek na evropském trhu, tedy důsledkem dřívějšího bezhlavého rozdávání, a tudíž i zlomkovou cenou proti původním předpokladům. Státy unie jsou rozpolceny v názoru, jak k tomu přistoupit – Polsko se svými následovníky bojuje za současný stav, Evropská komise navrhuje 900 milionů povolenek z trhu stáhnout, Česko stojí bezradně kdesi uprostřed. Protože bezradné je i Německo, jednat o řešení se bude v lednu příštího roku na radě ministrů životního prostředí EU.

Bez peněz do Zelené úsporám nelez

Evropský návrh na stažení povolenek by způsobil, že jejich prodej v prvních letech zúčtovacího období 2013 až 2020 by byl malý, zato za mnohem vyšší cenu. Což by bylo rok od roku výhodnější, a pokud by se už odebrané povolenky nikdy do oběhu nevrátily, rovnalo by se to malému Klondiku. Zachování statutu quo na polský způsob by v prvních letech možná vyneslo víc, ale další roky by byly stejně nejisté.

Minimální startovní rozpočet je stanoven na půldruhé miliardy. Osud programu je nejistý.Ministerstva financí a průmyslu a obchodu inklinují k evropskému řešení, které s odkladem slibuje výnosnost. Pro ministra životního prostředí Tomáše Chalupu je životně důležité mít na slibovanou Zelenou úsporám peníze, kterýžto cíl by se s řešením podle Evropské komise jistojistě vzdálil. A tak pomrkává po slabém výnosu, ale nějakém.

Efektivitu dnes počítá kde kdo a výsledky se velice rozcházejí, protože nikdo není schopen odhadnout, za kolik se povolenky v jakémkoli období budou prodávat. Nicméně Centrum pro dopravu a energetiku spočítalo, že při zachování současného přehřátého stavu povolenek by si Česko prodejem přišlo na 600 až 700 milionů. Chalupovi by z toho na projekt zůstala polovina, zatímco ta druhá by šla do státního rozpočtu. Za to se ovšem Zelená úsporám spustit nedá, neboť Chalupův minimální startovní rozpočet je stanoven na půldruhé miliardy. Osud Zelené úsporám je nejistý.

Kam se poděla rozmanitost?

Ale veřejnost to neví. Stejně jako ekologické organizace, montážní firmy či kdekdo jiný se těší, až se dotační program spustí. Mnozí ovšem nejspíš marně. A nejen kvůli tomu, že z celoevropských objektivních příčin na to nebude. Podle informací, které momentálně pronikají z ministerstva životního prostředí, má ta nová Zelená úsporám směřovat pouze ke kompletním rekonstrukcím rodinných domů. Příspěvek na šetrný zdroj vytápění by pak investoři rekonstrukcí dostali jako bonus.

Zcela bezkoncepční by bylo škrtnout využití sluneční energie k ohřevu teplé vodyI to má jistou logiku, šetrný zdroj tepla v zatepleném domě jistě ušetří mnohem víc paliva než v domě běžném. Ovšem přechod na ekologické vytápění je pro mnohé potenciální klienty Zelené úsporám jediná dostupná možnost investice. Programu by slušela mnohem větší rozmanitost pomoci, zejména když se to u předchozího systému podpory tak osvědčilo.

Zcela bezkoncepční by bylo škrtnout využití sluneční energie k ohřevu teplé vody. Snad v současném resortu životního prostředí netrpí osypkami, když je řeč o slunečním ohřevu. Ten nemá nic společného s fotovoltaikou a není v rozporu vůbec s ničím. Navíc s minimem investic dokáže ušetřit značné množství emisí.

Z původní Zelené úsporám se totiž investovalo do obnovitelných zdrojů tepla (na jejich provoz na rozdíl o té fotovoltaiky nikdo nedoplácí!) jen 14 procent podpory. Na celkové úspoře emisí, jíž se díky programu dosáhlo, se přitom obnovitelné zdroje tepla podílely 39 procenty.

Nejistota plodí problémy

Firmy instalující sluneční kolektory, jejich výrobci i výrobci topidel na obnovitelné zdroje sužuje nejistota. Nejen jich samých, ale zejména klientů. Lidé celkem logicky očekávají, že nová podpora půjde stejným směrem jako ta předchozí. Nákup kamen na pelety či na jiná ekologická topiva proto odkládají s vírou, že jim s  chystanou investicí pomůže stát.

Což by stát opravdu mohl. Pokud ale koncepce pomoci bude jiná, měli by jim to úředníci dát dopředu najevo. Čekání totiž způsobuje momentální odliv zájmu a firmy už propouštějí kvalifikované pracovníky. Až posléze přijde vlna klientů, kteří čekání na pomoc státu vzdali, propuštění odborníci budou chybět.

Ještě víc než zvýšení informovanosti, která by měla být povinností, by prospěla diskuse s veřejností. Úředník není sponzor, který rozděluje peníze ze svého, je jen administrátorem státní pomoci, kterou má poskytovat rodinám. A ty byly ve starých demokraciích považovány za základ státu.

Pokračování programu Zelená úsporám jsme se věnovali například v těchto článcích:

Počet příspěvků: 14, poslední 21.12.2012 02:34 Zobrazuji posledních 14 příspěvků.