Ceska Pozice

Jen aby kvůli sporu o Klausovou nevznikly paralelní diplomacie!

Tvrdošíjnost, s níž se do sebe pustili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg ve sporu o jmenování velvyslanců, může mít bizarní výsledek.

Martin Shabu 19.4.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Prezident Miloš Zeman ve sporu s ministrem zahraniční Karlem Schwarzenbergem sepnul turbo. Svůj požadavek, aby se českou velvyslankyní na Slovensku stala Livia Klausová, po úterní schůzce se šéfem diplomacie „vylepšil“ o domácí úkol. Zeman dle informací ČESKÉ POZICE ministrovi zahraničí zadal, aby se naučil Ústavu a z ní vyplývající detaily ohledně jmenování velvyslanců. Pokud prý splní první dva body, bude možné se bavit o dalším postupu.

Poměrně brutální postup vůči Schwarzenbergovi může mít řadu nečekaných konsekvencí. Než se k nim ale dostaneme, krátce shrňme, kdo a jak o jmenování velvyslanců rozhoduje:

Ačkoli je zažitá zvyklost, že na návrh ministra zahraničí o jméně velvyslance jedná vláda a následně ho schvaluje prezident, v Ústavě pravomoc popisuje článek 63. V něm se píše, že prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Má to však jeden háček: k pověření velvyslance potřebuje prezident spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. O ministrovi zahraničí a jeho pravomocech se v Ústavě nedočteme.

Pokud by tedy chtěl jít prezident Zeman do otevřeného konfliktu, teoreticky by se mohl dohodnout s premiérem Petrem Nečasem a ministra Schwarzenberga tím obejít. Na tuto možnost ostatně upozornil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček  v sobotním rozhovoru pro Právo.

Tlak zesiluje

Týdny trvající spor o velvyslance pomalu začíná mít vliv i na chod české diplomacie. Nejde totiž pouze o manželku bývalého prezidenta. Na vyřešení sporu čekají i desítky dalších velvyslanců, kterých se v rámci pravidelného čtyřletého cyklu střídání vedoucích zastupitelských úřadů stažení nebo případné prodloužení ve funkci ambasadora dotkne. Jejich nervozita souvisí například i se zápisy dětí velvyslanců do zahraničních škol, jež se musejí řešit s několikaměsíčním předstihem.

Dle nejčernějšího scénáře, tedy pokud mezi politiky nedojde k dohodě, můžeme mít i rok mnoho velvyslaneckých postů neobsazenýchDle nejčernějšího scénáře, tedy pokud mezi politiky nedojde k dohodě, můžeme mít i rok (do jmenování příští vlády) mnoho velvyslaneckých postů neobsazených. Ani to by však nebylo nemyslitelné – Česko v minulosti nemělo přes rok obsazenou ambasádu v Rusku. Podobně dlouhou dobu před nástupem Normana Eisena naopak neměly v Praze svého velvyslance Spojené státy americké.

Dle znalců poměrů české diplomacie, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, s krátícím se obdobím vládního kabinetu roste uvnitř Černínského paláce tlak na Schwarzenberga, aby se s prezidentem Zemanem nějak dohodnul a nominace svých spojenců odblokoval.

Kmoníček Schwarzenbergovým nástupcem?

Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že Zemanův klíčový vyjednavač Kmoníček kope „za svého současného pána“, dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE velvyslaneckou agendu na Hrad přetáhnout nechce. V budoucnu by se totiž v Černínském paláci mohl ocitnout sám, jakkoli je tato myšlenka nyní jen hypotetická. A nastavením systému, v němž je možné ministra zahraničí zcela obejít, by svůj možný budoucí úřad de facto připravil o důležitý mocenský nástroj.

Nastavením systému, v němž je možné ministra zahraničí obejít, by Kmoníček svůj možný budoucí úřad de facto připravil o důležitý mocenský nástrojVe sněmovních volbách se očekává vítězství sociální demokracie. Dost možná vznikne i jednobarevná vláda. Ačkoli dlouholetým stínovým ministrem zahraničí je místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, možná se pro něj najde angažmá jinde, například na nově zřízeném ministerstvu pro evropské záležitosti, čímž by se křeslo ministra zahraničí uvolnilo například pro Kmoníčka, rovněž člena ČSSD, navíc s bohatými zkušenostmi z diplomacie.

Důvod? Slovy klasika, Zeman Zaorálka „opravdu, ale opravdu nemusí“. Oba politici se opakovaně střetávali během prezidentské kampaně, v níž Zaorálek podporoval stranického kandidáta Jiřího Dienstbiera.

Prezident Zeman už ostatně jednou předvedl, jak moc mu na Kmoníčkovi záleží: hned během první návštěvy na zasedání vlády požádal premiéra Nečase, aby kabinet okamžitě odsouhlasil stažení Kmoníčka, tehdy velvyslance v Austrálii. Dobře přitom věděl, že vedení Černínského paláce z brzkého návratu sociálnědemokratického velvyslance v Austrálii nijak nadšené nebude.

Bacha na blbosti

Dle zdroje z ministerstva zahraničních věcí na Hrad doputoval nápad, aby byli na Slovensku velvyslanci dvaV rámci konverzace s českými diplomaty a politiky ČESKÁ POZICE narazila na jeden zajímavý moment složitého vyjednávání. Dle našeho důvěryhodného zdroje z ministerstva zahraničních věcí na Hrad doputoval nápad, aby byli na Slovensku velvyslanci dva: Klausová za Hrad a pak mimořádný velvyslanec Jaromír Plíšek, který byl na žádost ministra Schwarzenberga schválen Zemanovým předchůdcem Václavem Klausem.

Že vás napadá, co je to za volovinu? I přes bizarnost nápadu, jenž má řadu technických problémů, není radno být se soudem rychle hotový. V minulosti jsme zažili, jak se ministr Schwarzenberg hádal s premiérem Nečasem o státního tajemníka pro evropské záležitosti. Výsledek? Máme dva: Vojtěcha Bellinga, který sedí u premiéra ve Strakově akademii, a Jiřího Schneidera, jenž coby Schwarzenbergův první náměstek úřaduje v Černínském paláci.

Doufejme, že v případě jmenování velvyslanců nakonec k dohodě přeci jen dojde a Česku na Slovensku zůstane maximálně jeden velvyslanec.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.