Jedinou cestou k udržení růstu je pro nás expanze na zahraniční trhy

„Vybíráme z trhů, jež jsou blízko a s Českem podobné,“ říká v rozhovoru Omar Koleilat, šéf a spolumajitel developerské společnosti Crestyl.

Omar Koleilat, developer. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Omar Koleilat, developer. | foto: Foto Tomáš Krist.MAFRA
Omar Koleilat, developer.

Pokud bude Muchova Slovanská epopej umístěna v projektu Savarin v Praze v ulici Na Příkopě, a vše nasvědčuje tomu, že se to stane, náklady na vybudování prostor dosáhnou devítimístné částky. Tu zaplatí developerská společnost Crestyl. „Projekt bude díky Muchovi atraktivnější a věříme, že bude mít pozitivní efekt na ostatní části komplexu,“ uvedl v rozhovoru Omar Koleilat, šéf a spolumajitel Crestylu.

LIDOVÉ NOVINY: Připravujete největší projekt v centru Prahy, který zahrnuje rekonstrukci historického paláce Savarin i novostavbu a vyjde na zhruba deset miliard korun. V jaké fázi je příprava?

KOLEILAT: Žádný projekt v centru neprochází jednoduchým povolovacím procesem. Míříme krok za krokem ke stavebnímu povolení. To jsme zatím získali na rekonstrukci paláce, na zbytek projektu máme územní rozhodnutí. Využili jsme pandemie, abychom projekt vylepšili. Chceme do něho integrovat díla Alfonse Muchy. To je komplikovaný proces, kde nesmíme udělat chybu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy je reálné, že začnou stavební práce?

Žádný projekt v centru neprochází jednoduchým povolovacím procesem. Míříme krok za krokem ke stavebnímu povolení. To jsme zatím získali na rekonstrukci paláce, na zbytek projektu máme územní rozhodnutí. Využili jsme pandemie, abychom projekt vylepšili. Chceme do něho integrovat díla Alfonse Muchy.

KOLEILAT: V případě paláce ještě letos. Chceme, aby to bylo nejpozději v létě. Celý komplex by měl být dokončen do roku 2025.

LIDOVÉ NOVINY: Museli jste kvůli pandemii na projektu něco měnit?

KOLEILAT: Vždy jsme Savarin vnímali jako projekt, který musí nabízet více než jen obchody. Jádrem by měl být velký food market. Vybíráme obchody, které v komplexu budou, aby seděly k místu. Musí nabízet zážitek, nikoliv jen zboží.

LIDOVÉ NOVINY: Míříte spíše na luxusnější značky?

KOLEILAT: Netýká se to luxusu. Inspirujeme se například gastronomickou tržnicí Time Out, která v Savarinu bude také umístěna. Nedávno jsem byl na jejím otevření v Dubaji – byl to zážitek. Každý tam může ochutnat neskutečně kvalitní jídla, která nemají s fast foodem nic společného, přestože si je každý dává na tác. I prezentace jídel je fantastická. Za 150 korun dostanete k obědu kvalitní jídlo. Každý si může vybrat podle chuti.

V Time Out vymysleli výborný koncept. Chceme Savarin směřovat na věci, které jsou jiné a lepší, než jsou dnes v Praze. Určitě v Savarinu bude také lékárna, budou tam potraviny a vůbec vše, co je důležité pro život v centru Prahy. Savarin ale nemá být jen další obchodní centrum.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete přivést nové řetězce, které tu ještě nejsou?

Vždy jsme Savarin vnímali jako projekt, který musí nabízet více než jen obchody. Jádrem by měl být velký food market. Vybíráme obchody, které v komplexu budou, aby seděly k místu. Musí nabízet zážitek, nikoliv jen zboží.

KOLEILAT: Určitě ano, bavíme se s nimi. Jednáme s provozovatelem restaurací v Hudson Yards, který podobně jako Savarin navrhoval britský architekt Thomas Heatherwick. Covid jednání trochu zpomalil.

LIDOVÉ NOVINY: Máte zájem, aby v Savarinu byla umístěna Slovanská epopej. Jak jste přišli na tuto myšlenku?

KOLEILAT: Jednání vede od začátku náš tým, i když bych si tuto myšlenku rád přivlastnil. Ten navázal kontakt s rodinou Muchových a Nadací Mucha. Porozuměli jsme si, že máme stejné cíle, že Savarin není o obchodech a že důležité je to místo. Paralelně s naším jednáním s Nadací Mucha vybíralo město vhodný prostor pro Slovanskou epopej, a my jsme se přihlásili s návrhem.

Máme prostor nejen pro epopej, ale také pro studie, skici, návrhy, kresby, oleje, písemné dokumenty a fotografie mapující vznik Slovanské epopeje, které jsou součástí rodinné sbírky, největší a nejrozsáhlejší světové sbírky děl Alfonse Muchy. Vznikne unikátní výstavní prostor, který bude mapovat dobu vzniku a zrození Slovanské epopeje v širším historickém kontextu. Doufali jsme, že bychom mohli být tmelem mezi městem a rodinou. Zdá se, že by to tak mohlo být.

Chceme Savarin směřovat na věci, které jsou jiné a lepší, než jsou dnes v Praze. Určitě v Savarinu bude také lékárna, budou tam potraviny a vůbec vše, co je důležité pro život v centru Prahy. Savarin ale nemá být jen další obchodní centrum.

Všechny tři strany mají stejný cíl, a tím je umístění Muchových děl do nadčasových prostor, a nikoliv do nějakého prvoplánového projektu. Jednání s Muchovými je velmi osvěžující. Jsou to vzdělaní lidé, kteří mají jasnou vizi. Město vnímá kvalitu našeho projektu. Zdá se mi, že jsme již dosáhli konsenzu, ale ještě je spousta práce kolem.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy je reálné definitivní rozhodnutí, zda bude epopej v Savarinu?

KOLEILAT: Na Savarinu je shoda. Čert je ale v detailu, musíme to dotáhnout. Je to podobné, jako když jsme se rozhodli, že chceme uskutečnit projekt Savarin. Pak jsme ale potřebovali všechna ta povolení. Všichni, tedy město i rodina Muchových, se shodli na záměru. Teď se řeší detaily.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké odhadujete náklady na umístění epopeje?

KOLEILAT: Jde o devíticifernou částku. Přesně to ale vyčíslíme, až bude dokončen návrh, jak budou prostory vypadat. Určitě je to suma, která ovlivní celý projekt. My to ale vnímáme jako přínos pro celý komplex. Na nákladech spojených s epopejí se budeme podílet jen my. Určitě bude výstavní prostor generovat nějaké příjmy, nebudou ale takové, aby pokryly náklady.

Porozuměli jsme si s rodinou Muchových a Nadací Mucha, že máme stejné cíle, že Savarin není o obchodech a že důležité je to místo. Paralelně s naším jednáním s Nadací Mucha vybíralo město vhodný prostor pro Slovanskou epopej, a my jsme se přihlásili s návrhem.

Jenže pokud bychom vše měřili jen náklady, stavěl by se každý dům s nejlevnější fasádou, protože proč utrácet víc? Projekt bude díky Muchovi atraktivnější a věříme, že bude mít pozitivní efekt na ostatní části komplexu. Nebude to asi hned na začátku, nebudeme moci navýšit nájemné oproti konkurenci třeba o 40 procent. Než totiž obchodník Savarin uvidí, vybral by si levnější variantu.

LIDOVÉ NOVINY: Loni jste dokončili kancelářskou budovu Dock in Four. Pandemie zasáhla trh s kancelářemi. Jak těžké je najít nájemce?

KOLEILAT: Měli jsme budovu už před pandemií skoro celou pronajatou. Pandemie má dva efekty. Některé firmy ztrojnásobily svou velikost a jiné zmizely. Mezi našimi nájemci je majorita těch, které spadají do první kategorie. Jsme v situaci, kdy jeden náš nájemce potřebuje navíc tisíce metrů čtverečních. To je výhoda celého kampusu, že v něm máme nájemce z různých oborů. Během pandemie jsme proto zahájili spekulativní výstavbu kancelářské budovy Dock in Five.

LIDOVÉ NOVINY: Upravovali jste pod vlivem pandemie koncept budovy? Plánujete například více flexibilních kanceláří?

KOLEILAT: Kancelářský byznys už roky myslí na flexibilní prostory. To je základ moderních kanceláří. Máme teď u našich kancelářských projektů výhodu, za kterou vděčíme pandemii, a to je zeleň a blízkost vody. Náš projekt se najednou stal prémiovým bez ohledu na to, že je o něco dál od centra. Teď jsou nájemci ochotní si připlatit za to, že si zaměstnanci mohou sednout v klidu na lavičku v zeleni u vody.

LIDOVÉ NOVINY: Loni jste dokončili rezidenční část projektu DOCK, který je vaší vlajkovou lodí. Kam se posunete?

Máme prostor nejen pro epopej, ale také pro studie, skici, návrhy, kresby, oleje, písemné dokumenty a fotografie mapující vznik Slovanské epopeje, které jsou součástí rodinné sbírky, největší a nejrozsáhlejší světové sbírky děl Alfonse Muchy. Vznikne unikátní výstavní prostor, který bude mapovat dobu vzniku a zrození Slovanské epopeje v širším historickém kontextu.

KOLEILAT: Jsme v situaci, kdy potřebujeme něco koupit. Po dokončení projektu DOCK naše zásoba pozemků významně klesla. Potřebujeme nový rezidenční projekt, díváme se, co bychom mohli koupit. Ideálně více projektů najednou, protože Crestyl není firmou, které se daří nakupovat pozemky od přímých vlastníků. Překupujeme je již s povolením.

LIDOVÉ NOVINY: Dokončili jste i projekty mimo Prahu, v Berouně a v Újezdu. Jsou kupující, kteří chtějí bydlet mimo metropoli, nebo ti, kdo na bydlení v Praze nemají?

KOLEILAT: Jsou zastoupeny obě skupiny. Naše klientela je pražská. Nyní se rozhlížíme v Brně, vnímáme ho jako velmi důležitý trh. Přemýšlíme, jak tam vstoupit, aniž bychom kupovali něco malého. To je velká výzva.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste oznámili velkou akvizici v Polsku. Čím je tamní trh natolik atraktivní?

KOLEILAT: Český trh je omezený velikostí a neroste dvouciferným tempem. Pokud některý z developerů roste, je to vždy na úkor konkurence. V případě, že si chceme udržet tempo růstu, jedinou cestou je expanze na zahraniční trhy. Vybíráme z trhů, které jsou blízko a s Českem podobné, mají pro nás logiku a můžeme aplikovat naše know-how. Nabízejí se okolní státy. Vstup na polský trh se nám zdál relativně nejjednodušší.

LIDOVÉ NOVINY: Půjdete i do dalších okolních zemí?

Pandemie má dva efekty. Některé firmy ztrojnásobily svou velikost a jiné zmizely. Mezi našimi nájemci je majorita těch, které spadají do první kategorie.

KOLEILAT: Nemyslím si. Německo a Rakousko jsou země, kde má development dlouholetou tradici, působí tam etablované firmy. V Polsku jsou příležitosti velké. Uzavíráme tam zatím jednu transakci a díváme se na další příležitosti. Nechceme skákat z jednoho trhu na druhý.

LIDOVÉ NOVINY: Prý je v Polsku ve srovnání s Českem velmi rychlý povolovací proces...

KOLEILAT: Tomu jsem ani nechtěl věřit. V Polsku se koupí pozemek a za šest měsíců je vyřízeno stavební povolení. Pro mě to je naprosto nepředstavitelné. Polský trh je obří. Mají tam pět měst, která jsou co do počtu ročně dokončených bytů srovnatelná s Prahou. Ve Varšavě se staví dokonce čtyřikrát více bytů než v Praze. Je pravdou, že za metr čtvereční se v Praze platí dvojnásobek a lidé jsou zde bohatší. Polsko se však na úroveň Česka časem posune.

Omar Koleilat

  • Spoluzakladatel skupiny Crestyl má česko-libanonský původ.
  • Absolvoval vysokoškolské vzdělání v oboru architektury a je držitelem britského postgraduálního diplomu RICS z oboru realitních investic.
  • V oblasti developmentu ve střední Evropě se pohybuje od roku 1998.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.