Je nutné již po dvacáté novelizovat zákon o veřejných zakázkách?

„Dříve si každý dělal, co chtěl. Ve snaze o regulaci to ale někdo pěkně přehnal,“ vystihuje jistý právník současnou podobu zákona.

Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Kamilem Jankovským (vlevo) preferuje umírněné změny zákona, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba se přidal na stranu radikálů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Kamilem Jankovským (vlevo) preferuje umírněné změny zákona, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba se přidal na stranu radikálů. | foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice
Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Kamilem Jankovským (vlevo) preferuje umírněné změny zákona, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba se přidal na stranu radikálů.

Odpověď na titulní otázku zní ano, a to ze všemožných stran. Jeden právník současný stav popisuje následovně: „Dříve si každý dělal, co chtěl. Ve snaze o regulaci to ale někdo pěkně přehnal.“ A tak jsme dospěli až k bodu, kdy se objevil názor, že i v důsledku zákona o veřejných zakázkách se prohlubuje recese české ekonomiky.

Takový pohled přitom není bezvýznamný – na reformní až radikální stranu se totiž postavil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ač do jeho gesce zákon nepatří. Na konferenci o veřejných zakázkách v únoru prohlásil: „Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky.“

Jde o to, jak podstatné by další změny měly být. V tom se názory zásadně liší. Jedno je jisté: v polovině dubna půjde návrh novely do připomínkového řízení a rozhodně to nebude na dlouhou dobu poslední úprava. Již dnes se hovoří o tom, že od ledna 2015 by měl začít platit zcela nový zákon.

Proč Kuba?

Zdroj, který se zabývá veřejnými zakázkami, spatřuje v Kubově zájmu čistě politické důvody

Na dotaz, proč se ministr průmyslu a obchodu angažuje v oblasti, která spadá do kompetence ministerstva pro místní rozvoj, tisková mluvčí MPO Veronika Forejtová odpověděla: „Vzhledem ke komplikacím, které současný zákon přináší, má MPO prioritní zájem, aby potřebné změny byly přijaty v co nejkratší době a aby byl reálný termín 1. ledna 2014.“ Zdroj ČESKÉ POZICE, který se zabývá veřejnými zakázkami, spatřuje v Kubově zájmu čistě politické důvody: „ODS nemá žádné téma, kterým by dnes mohla zaujmout veřejnost. A diskusemi okolo změny zákona o veřejných zakázkách chce přilákat pozornost.“

Již na podzim založil Martin Kuba společně s Komorou administrátorů veřejných zakázek projekt Fórum Veřejné zakázky kvalitně. Na internetových stránkách projektu se konstatuje, že členové chtějí společně prosazovat především tyto principy:

  • opustit tezi o nejnižší nabídkové ceně jako jediném hodnotícím kritériu při zadávacím řízení a vrátit se ke kritériím kvality;
  • zadavatelé veřejných zakázek by měli mít možnost orientačně vymezit mimořádně nízkou nabídkovou cenu přímo v zadávací dokumentaci a hodnotící komise by měla mít návod, v jakých případech může cenu považovat za mimořádně nízkou. 

Je otázkou, proč se ministr Kuba spojil právě s Komorou administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) a zda je to optimální volba. KAVZ není profesním sdružením zřízeným ze zákona jako například lékařská komora, ale občanským sdružením. Byla založena v roce 2010 a v jejím čele stojí advokát Robert Pergl. Na okraj poznamenejme, že Pergl se v médiích v minulosti objevil nejen jako příznivec sportovních vozů Ferrari či Maseratti, ale také jako účastník dovolené v roce 2001, kde mu společníky dělali lobbista Roman Janoušek, vlivný pražský politik Tomáš Hrdlička, podnikatel Marek Dospiva a starosta Prahy 10 Milan Richter. 

Hejtmani poukazují na zdlouhavý proces zadávání zakázek, což komplikuje čerpání evropských dotací

Členy KAVZ jsou advokátní kanceláře a firmy, které se zabývají administrací veřejných zakázek. Některé z nich se ovšem „proslavily“ jako organizátoři kontroverzních losovaček, které platná novela zákona o veřejných zakázkách již neumožňuje.

Ministr Kuba není zdaleka jediný, kdo argumentuje pro radikálnější změnu zákona. Mezi reformátory patří například hejtmani, kteří poukazují na zdlouhavý proces zadávání zakázek, což komplikuje čerpání evropských dotací. „Vypisování veřejných zakázek a celkový proces výběru dodavatelů jsou nyní natolik složité a rozsáhlé, že zadavatelé se prakticky neobejdou bez pomoci odborných poradců a právníků,“ tvrdí Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR.

Hašek od novely očekává, že „přinese maximální zjednodušení systému veřejných zakázek, samozřejmě při zachování současné úrovně transparentnosti, a umožní efektivní nakládání s veřejnými prostředky a hlavně čerpání klíčových evropských prostředků“.

Chyby zadavatelů?

Poslanec Farský: „Někteří starostové neumí zákon používat, je proto předčasné ho znovu měnit.“

V názorech daleko umírněnější je ministerstvo pro místní rozvoj. Sice již odstartovalo práce na technické novele, nesouhlasí ale, že by poslední novela zákona o veřejných zakázkách byla brzdou ekonomiky. Ministerstvo vedené Kamilem Jankovským (LIDEM) je přesvědčeno, že chyby v zadávání se sice dělají, příčinou však není samotná novela zákona, ale sami zadavatelé. Potvrzuje to například poslanec za TOP 09 a starosta Semil Jan Farský: „Někteří starostové neumí zákon používat, je proto předčasné ho znovu měnit.“

Stejný názor zastává i advokát Daniel Weinhold, který stojí v čele expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky. „Hlavním cílem poslední novely zákona o veřejných zakázkách (novela vstoupila v platnost 1. dubna loňského roku – pozn.red.) bylo zvýšení transparentnosti. Primárním cílem nebylo snížení administrativní náročnosti,“ říká Weinhold. Tvrdí, že se díky novele zúžil prostor pro předražování zakázek a šití tendrů na míru. „Není divu, že se novela všem nelíbí,“ dodává advokát. 

Jeden z důvodů, proč být proti radikálním změnám, formuluje starosta Kolína Vít Rakušan: „Chceme stabilní právní prostředí. Když se hovoří o problémech při zadávání veřejných zakázek, nejde o věci, které přinesla novela.“ Kromě kritiky častných změn zákona poukazuje ještě na jednu okolnost, totiž že před přijetím poslední novely musely municipality vydat peníze za různá školení. Pokud se zákon opět změní, bude to znamenat další výdaj.

Představitelé obcí jsou přesvědčeni, že jsou starostové někdy zneužíváni jako beranidlo, když se argumentuje ve prospěch změn zákona. „V zájmu starostů by mělo být, aby se zákon znovu neměnil,“ tvrdí Vít Rakušan.

To však neznamená, že by starostové, co se týká veřejných zakázek, byli se vším spokojeni. Starosta Vít Rakušan poukazuje na to, že zadavatelům chybí metodologická podpora, která by zajistila lepší orientaci v zákoně a dala příklady, jak správně zadávat zakázky. Metodologickou podporu by mělo zajistit ministerstvo pro místní rozvoj. MMR tvrdí, že se tak stane, jde totiž o úkol obsažený v protikorupční strategii vlády. „Počítáme s jejím uveřejněním na podzim tohoto roku,“ upřesňuje mluvčí úřadu Jana Jabůrková.

Jak si změny představuje ministerstvo pro místní rozvoj

Rezervovaně se zatím k opětovné novele zákona o veřejných zakázkách staví Platforma pro transparentní veřejné zakázky, jejímiž členy jsou politické strany, podnikatelské asociace a veřejné instituce. Začátkem března obeslal předseda platformy a generální ředitel společnosti Skanska Dan Ťok členy platformy s výzvou, aby identifikovali záležitosti, které při zadávání veřejných zakázek vnímají jako problematické.

V otevřeném dopise Ťok mimo jiné píše: „Obávám se, že obtíže s implementací nového zákona mohou být chybně přisuzovány nedostatkům v zákoně jako takovém a mohou vyústit v uspěchanou novelizaci zákona, což by způsobilo nižší účinnost, transparentnost i zodpovědnost.“ Platforma v současné době zpracovává výsledky ankety. Zveřejněny by měly být v první polovině dubna.

Nejčastěji se kritika vztahuje k povinnosti zrušit zakázku, pokud k vyhodnocení zbude pouze jedna nabídka

Jak vyplývá z informací ČESKÉ POZICE, nejčastěji se členové platformy vyslovují kriticky k povinnosti zrušit zakázku, pokud k vyhodnocení zbude pouze jedna nabídka. Další výhrady se mezi účastníky ankety vyskytovaly ojediněle a některé nesouvisely přímo s textem novely zákona o veřejných zakázkách.

Jak již bylo zmíněno, ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na technické novele, která by se měla dostat do připomínkového řízení v polovině dubna. Úřad tvrdí, že obsahem by měla být jednoduchá změna malého počtu dílčích pravidel, nikoliv zásadní změny ve způsobu zadávání veřejných zakázek. „Chceme zařadit pouze změny, na kterých bude nalezena všeobecná shoda,“ dodává mluvčí Jana Jabůrková. Dle ministerstva není vyloučeno, že budou do technické novely zařazena ještě další témata, jednání totiž neskončila. Co konkrétně se v technické novele pravděpodobně objeví?

  • Zrušení dalšího snižování horní hranice pro veřejné zakázky malého rozsahu u stavebních prací (zůstane zachován limit 3 miliony korun bez DPH místo plánovaného snížení až na jeden milion korun, ke kterému mělo dojít od 1. ledna 2014).
  • Zmírnění pravidla o nutnosti zrušit zadávací řízení, pokud k hodnocení zbývá jediná nabídka.
  • Odložení účinnosti některých ustanovení (vzdělávání, oponentní posudky, seznam hodnotitelů), u nichž není v současné době zajištěno jejich financování.
  • Zrušení povinnosti podávat předběžné oznámení u znovu zahajovaného zadávacího řízení.
Nejjednodušší je řídit se dle ceny

A jak by si obsah novely představovalo ministerstvo průmyslu a obchodu? Kromě bodů avizovaných ministerstvem pro místní rozvoj považuje Kubův resort za nutné revidovat ustanovení týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny nebo hodnotících kritérií tak, aby bylo zajištěno nejen cenově výhodné plnění, ale také plnění dostatečně kvalitní.

„Inspirovat se lze v aktuálně připravovaném návrhu evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek, který umožňuje státům stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno výhradně na ekonomicky nejvhodnější nabídce, a v takových případech by tedy nebylo možné hodnotit pouze na základě nejnižší nabídkové ceny,“ upřesňuje mluvčí Forejtová.

Úředníci jsou pod společenským tlakem vybírat podle nejnižší ceny. Pokud tak nepostupují, znamená to pro ně mnohdy řadu problémů.

Spor o kritérium nejnižší ceny budí zřejmě největší kontroverze. Zákon o veřejných zakázkách ani dnes nestanovuje povinnost zadavatele vybrat nabídku dle nejnižší ceny. Zákon říká, že by měl zadavatel rozhodovat především podle ceny a dále podle kvalitativních předpokladů, které specifikuje. Musí ale umět vysvětlit a obhájit, proč tak rozhodl. Pro úředníky je ovšem nejjednodušší řídit se podle ceny. Zastánci změn tvrdí, že úředníci jsou pod společenským tlakem tímto způsobem vybírat. Pokud tak nepostupují, znamená to pro ně mnohdy řadu problémů. Zadavatelé se bojí vleklých řízení u antimonopolního úřadu, případně i u soudů.

Jak „místní rozvoj“, tak Martin Kuba opakovaně tvrdili, že technická novela bude obsahovat pět šest bodů. Ministr Kuba varoval, že nesmí vypuknout „lidová tvořivost“. Otázkou však je, jak si s normou „poradí“ poslanci při projednávání ve sněmovně a co všechno se budou snažit do normy prosadit.

Dle ministerstva pro místní rozvoj je možné o podstatnějších změnách uvažovat až v souvislosti se zapracováním nových evropských zadávacích směrnic. Hovoří se o tom, že nový zákon o veřejných zakázkách by měl platit od začátku roku 2015. Po letošní technické novele tedy zákon o veřejných zakázkách dlouho „spát“ nebude.