Jasný trend vysokoškoláků: Stálá práce během vysokoškolských studií

Zhruba dvě třetiny vysokoškoláků pracují už v průběhu studia, přičemž absolventi si na vysokoškolském studiu nejvíc cení, že vedlo k rozvoji jejich osobnosti, říká v rozhovoru Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství.

Radka Kvačková 13.10.2020
Studenti - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Studenti - ilustrační foto. | foto: Lidové noviny
Studenti - ilustrační foto.

Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství, jež se podílela na průzkumu mezi těmi vysokoškoláky, kteří odpromovali v uplynulých letech, v rozhovoru mimo jiné říká: „Rok po promoci působí 80 procent absolventů v pozici zaměstnanců, podnikatelů je mezi nimi jen zhruba sedm procent. Častěji podnikatele zaznamenáváme mezi absolventy uměleckých škol a humanitních oborů. Tam je ten podíl OSVČ zhruba 15 procent. Větší než průměrný podíl podnikajících, okolo deseti procent, najdeme i mezi IT specialisty.“

Michaela Šmídová, Centrum pro studium vysokého školství

Michaela Šmídová, Centrum pro studium vysokého školství

LIDOVÉ NOVINY: Sledují vysoké školy a fakulty, jak si vedou jejich studenti i potom, co opustí školu?
ŠMÍDOVÁ: V uplynulých letech se o to dost snažily. Pokud mohu hodnotit, nejdále je v tomto ohledu Masarykova univerzita v Brně, která hodně používá dotazníková šetření. Komunikuje nejen se studenty, kteří jsou právě na fakultách, ale i s těmi, kdo už ze školy odešli. Uplynulých několik let vysoké školy často také zakládaly takzvané alumni neboli absolventské kluby, čímž snaží se udržet živý vztah mezi bývalými studenty a jejich alma mater.

Uplynulých několik let vysoké školy často také zakládaly takzvané alumni neboli absolventské kluby, čímž snaží se udržet živý vztah mezi bývalými studenty a jejich alma mater. Vysoké školy potřebují zpětnou vazbu od svých absolventů i studentů, protože díky ní mohou měnit a ideálně i zlepšovat kvalitu nabízených studijních programů.

Vysoké školy potřebují zpětnou vazbu od svých absolventů i studentů, protože díky ní mohou měnit a ideálně i zlepšovat kvalitu nabízených studijních programů. Na celostátní úrovni je zadavatelem velkých dotazníkových šetření absolventů ministerstvo školství. Tato šetření se konají jednou za čtyři až pět let. Zatím poslední se uskutečnilo v roce 2018.

LIDOVÉ NOVINY: Co se z nich dá zjistit? Ví se například, jak často se stává, že absolventi nepracují v oboru, který vystudovali?
ŠMÍDOVÁ: Podle dat, která máme teď k dispozici, jde přibližně o jednu čtvrtinu absolventů. Ale samotný fakt, že někdo nepracuje v oboru, který vystudoval, nutně neznamená, že své vysokoškolské studium nevyužije. Z šetření, na němž jsme se jako Centrum pro studium vysokého školství podíleli, vyplynulo, že absolventi si na vysokoškolském studiu nejvíce cení, že vedlo k celkovému rozvoji jejich osobnosti, což se týká i schopnosti dále se vzdělávat.

Oceňují to i zaměstnavatelé. Vysokoškolské vzdělání vede, nebo by alespoň mělo vést k vybrušování řady kompetencí, které nejsou určeny jen pro určitý obor, ale hodí se i jinde. A jsou dobrým východiskem do světa, v němž lidé během svého života několikrát změní nejen práci, ale také i ten obor.

Vysokoškolské vzdělání vede, nebo by alespoň mělo vést k vybrušování řady kompetencí, které nejsou určeny jen pro určitý obor, ale hodí se i jinde. A jsou dobrým východiskem do světa, v němž lidé během svého života několikrát změní nejen práci, ale také i ten obor.

LIDOVÉ NOVINY: Dokážou naše vysoké školy připravovat studenty takto univerzálně?
ŠMÍDOVÁ: Z citovaného šetření to vyplývá. Zdá se, že je skutečně připravují na řešení různých situací. Ono se někdy zapomíná, že cílem vysokoškolského studia není jen produkce pracovní síly, ale také nastartování určitého způsobu myšlení.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom Česká republika, pokud jde o podíl vysokoškolsky vzdělaných dejme tomu ve věkové skupině 25 až 34 let?
ŠMÍDOVÁ: Rozhodně jsme na tom dnes už lépe, než jsme bývali. Ve věkové skupině, o níž mluvíte, je vysokoškolsky vzdělaných asi 35 procent populace.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik je evropský průměr?
ŠMÍDOVÁ: Pohybuje se kolem 40 procent. A třeba v Anglii nebo v Nizozemsku je to kolem 50 procent. V Nizozemsku je to ovšem i tím, že tam mají rozvinuté také neuniverzitní, profesně orientované vysoké školy, tedy ne tak akademické, ne tak zaměřené na vědu. Významný podíl studentů tam také končí s vysokoškolským studiem už po bakalářském stupni.

Na profesní vzdělání se v České republice zaměřují spíš soukromé vysoké školy, veřejné víceméně jen dvě, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Ale je třeba říct, že i takzvaně tradiční, tedy akademicky zaměřené univerzity začínají postupně víc myslet na profesně zaměřené obory.

LIDOVÉ NOVINY: Profesních vysokých škol je u nás minimum, alespoň mezi veřejnými školami...
ŠMÍDOVÁ: Ano, na profesní vzdělání se v České republice zaměřují spíš soukromé vysoké školy, veřejné víceméně jen dvě, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Ale je třeba říct, že i takzvaně tradiční, tedy akademicky zaměřené univerzity začínají postupně víc myslet na profesně zaměřené obory.

Pokud víme, konkrétně třeba Vysoká škola ekonomická v Praze nebo brněnská Masarykova univerzita připravují nové profesně zaměřené bakalářské studijní programy, což však není totéž co ty dosud běžné, tedy akademické bakalářské programy, které prozatím převažují. Nepochybuji, že podobnou cestou se vydají nebo už začínají vydávat i další vysoké školy.

LIDOVÉ NOVINY: U veřejnosti často panuje názor, že když má někdo jen bakalářský titul, což většinou znamená tři roky studia, není to plnohodnotný vysokoškolák.
ŠMÍDOVÁ: Bakalářské studium představuje plnohodnotné vysokoškolské studium. Nicméně u nás dosud existuje nostalgie po době, kdy většina studijních programů trvala pět let. Možná i proto tolik vystudovaných bakalářů usiluje o pokračování na magisterském studiu.

Bakalářské studium představuje plnohodnotné vysokoškolské studium. Nicméně u nás dosud existuje nostalgie po době, kdy většina studijních programů trvala pět let. Možná i proto tolik vystudovaných bakalářů usiluje o pokračování na magisterském studiu.

LIDOVÉ NOVINY: Nemáme proto magistrů příliš? Vždyť v mnoha rozvinutých zemích má většina vysokoškolsky vzdělaných jen bakalářský titul.
ŠMÍDOVÁ: Podobně jako u nás je to v dalších státech bývalého východního bloku, i když zejména pobaltské státy jsou v tomto ohledu bližší západním standardům. My jsme si asi ještě úplně nezvykli, i když takto rozdělené studium na bakalářský a magisterský stupeň u nás existuje už 20 let.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se říct, že většina bakalářů pokračuje ve studiu?
ŠMÍDOVÁ: V současnosti do magisterského studia pokračuje většina studentů z bakalářského stupně studia. Ve výzkumu Eurostudent VII jsme se ptali na důvody. Studenti se mimo jiné shodují, že jejich bakalářský studijní program byl hodně všeobecný a že si od pokračování ve studiu slibují větší specializaci.

V některých oborech, jak jsou postavené, se stále předpokládá, že teprve magisterské studium vede k tomu, že z absolventa bude profesně připravený jedinec. Do značné míry to platí například pro studia pedagogická, zejména na některých školách.

V některých oborech, jak jsou postavené, se stále předpokládá, že teprve magisterské studium vede k tomu, že z absolventa bude profesně připravený jedinec. Do značné míry to platí například pro studia pedagogická, zejména na některých školách.

LIDOVÉ NOVINY: O které absolventy je mezi zaměstnavateli největší zájem? A mění se to v čase?
ŠMÍDOVÁ: Asi nepřekvapí, že v uplynulých letech byl největší zájem o IT specialisty, hovoří se také o nedostatku lékařů, tam je to ale často navázané na konkrétní specializace. Hrozí ovšem stárnutí a postupně i nedostatek učitelů předmětů, jako je matematika, fyzika nebo chemie.

LIDOVÉ NOVINY: Takže hned po studiu asi nejvíc vydělávají ajťáci?
ŠMÍDOVÁ: Nejnovější čísla nemáme ještě k dispozici, ale z těch dva roky starých údajů, které máme, jsou relace dobře patrné a zatím se zřejmě moc nemění. Ano, nejvíc mají specialisté v IT oboru. Platí to hned od začátku, tedy pro absolventy po prvním roce od absolutoria. A jejich odstup od ostatních se během dalších let ještě zvětšuje. Z hlediska platu jde evidentně o velmi atraktivní obor.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik dělal jejich plat před těmi dvěma lety?
ŠMÍDOVÁ: Medián, což není průměrná mzda, ale nejčastější výše mzdy v oboru, představoval po prvním roce od absolvování pro absolventy IT oborů zhruba 35 tisíc korun. Dnes už to bude pravděpodobně víc.

V uplynulých letech byl největší zájem o IT specialisty, hovoří se také o nedostatku lékařů, tam je to ale často navázané na konkrétní specializace. Hrozí ovšem stárnutí a postupně i nedostatek učitelů předmětů, jako je matematika, fyzika nebo chemie.

LIDOVÉ NOVINY: Kde bychom našli nejnižší medián?
ŠMÍDOVÁ: U čerstvých absolventů oborů zemědělství, lesnictví a rybářství. Poměrně nízký medián měli před dvěma lety také třeba absolventi humanitních věd a i učitelé, přesněji absolventi pedagogických oborů. Jejich platy ale nemůžeme interpretovat jako platy praktikujících učitelů, protože zdaleka ne všichni jako učitelé pracují. I učitelské platy se ale za ty dva roky od posledního šetření dost zvýšily. To všichni víme, protože se o tom mluví.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik absolventů vysokých škol se dává zaměstnat a kolik se pouští do podnikání?
ŠMÍDOVÁ: Rok po promoci působí 80 procent absolventů v pozici zaměstnanců, podnikatelů je mezi nimi jen zhruba sedm procent. Častěji podnikatele zaznamenáváme mezi absolventy uměleckých škol a humanitních oborů. Tam je ten podíl OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) zhruba 15 procent. Větší než průměrný podíl podnikajících, a to kolem deseti procent, najdeme i mezi IT specialisty.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se z vašich šetření vyčíst, kolik vysokoškolských studentů pracuje, tedy vydělává, už během studia?
ŠMÍDOVÁ: Jsou to zhruba dvě třetiny. Konkrétně v roce 2018 mělo 60 procent prezenčních studentů práci už v době absolvování. A obdobně vypadají čísla v již zmiňovaném výzkumu Eurostudent v České republice, který proběhl v letním semestru akademického roku 2018/2019. Dokonce jsme zaznamenali jasný trend ke stálé práci během vysokoškolských studií. Studenti dnes méně často pracují jako brigádníci, ale mají pravidelnou práci o minimální velikosti půl úvazku.

Konkrétně v roce 2018 mělo 60 procent prezenčních studentů práci už v době absolvování. A obdobně vypadají čísla v již zmiňovaném výzkumu Eurostudent v České republice, který proběhl v letním semestru akademického roku 2018/2019. Dokonce jsme zaznamenali jasný trend ke stálé práci během vysokoškolských studií. Studenti dnes méně často pracují jako brigádníci, ale mají pravidelnou práci o minimální velikosti půl úvazku.

Velká část z nich, asi 70 procent, pak v instituci, kde působili jako vysokoškoláci, zůstává i rok po absolvování, a díky této praxi získává další kariérní možnosti. Je ale pravděpodobné, že teď v souvislosti s očekávanou ekonomickou krizí způsobenou epidemií se situace v zaměstnávání studentů změní a vysokoškoláci nebudou mít tolik pracovních příležitostí a nabídek během studia. Prozatím je ale práce v průběhu prezenčního studia de facto normou.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete odhadovat, kteří studenti budou v tomto ohledu v těžší pozici?
ŠMÍDOVÁ: Pokud se ptáte na absolventy vysokoškolského studia, může jít zejména o obory spojené s turismem a cestováním obecně. K ohroženým mohou patřit i umělecké obory. Ty ovšem neprodukují významný počet absolventů. I tady platí, že velmi záleží na tom, jak dlouho bude trvat ta ne zcela normální pandemická situace, a jak se změní, či nezmění fungování společnosti v době postpandemické.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste se absolventů vysokých škol také ptali, jak je studium připravilo na trh práce. Co odpovídali?
ŠMÍDOVÁ: Že školy dostatečně nepodněcovaly podnikatelské dovednosti. Můžeme diskutovat, jestli je právě toto úlohou studia, ale absolventi to cítí jako potřebu. Mají také pocit, že vysoká škola by měla věnovat větší pozornost sociálním dovednostem, jako je práce v týmu či vedení kolektivu.

Michaela Šmídová

  • Vystudovala antropologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
  • V Centru pro studium vysokého školství působí od roku 2010, předtím pracovala pět let jako výzkumná pracovnice na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
  • Zaměřuje se na problematiku hodnot vysokoškoláků, klasifikaci a žebříčky hodnocení vysokých škol a sociální soudržnost české společnosti v celoevropském kontextu. Věnuje se také statistickému zpracování dat.

Počet příspěvků: 2, poslední 14.10.2020 09:27 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.