Japonští velrybáři opět v Antarktidě aneb Jak souvisí velrybí byznys s tsunami

Japonská vláda financuje velrybářskou flotilu u jižního pólu z peněz určených na obnovu regionů zasažených březnovou přírodní katastrofou.

Ondřej Hýbl 15.12.2011
Japonsko obhajuje lov velryb právem na zachování tradiční kuchyně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Japonsko obhajuje lov velryb právem na zachování tradiční kuchyně. | foto: © ReutersČeská pozice
Japonsko obhajuje lov velryb právem na zachování tradiční kuchyně.

Japonský „vědecký“ lov velryb v mezinárodních vodách Antarktidy a „tradiční“ ubíjení delfínů v prefektuře Wakajama jsou vysoce kontroverzní témata, která negenerují ztráty jen pro domácí ekonomiku, ale Japonsku působí značné problémy též v mezinárodních vztazích. Tamní vláda přesto jakékoliv ústupky zásadně odmítá. Na velrybářských lodích, které do Antarktidy z Japonska opět vypluly toto úterý, jsou proto letos jako ochranka nasazeni členové japonské pobřežní stráže, jež má za úkol velrybáře ochránit před útoky ekologických aktivistů, zejména pak hnutí Sea Sheapherd.

O důležitosti „velrybolovu“ pro japonské politiky, respektive o síle velrybářské lobby pak nejlépe vypovídá následující těžko pochopitelná skutečnost: Zvýšené náklady na bezpečnost velrybářské flotily japonská vláda kryje z kapitoly mimořádně schváleného rozpočtu určené jen a pouze pro obnovu oblastí zasažených březnovým zemětřesením.

Celojaponský přínos?

Kontroverzní krok vlády, která ze speciálního rozpočtu na rekonstrukci oblastí postižených zemětřesením uvolnila na ochranu velrybářské flotily v Antarktidě 29 milionů dolarů, vysvětloval ve čtvrtek Tatsuja Nakaoku, představitel státní agentury pro rybolov a lov velryb: „Poskytnutí finančních prostředků flotile lovící kytovce přináší oživení v tomto odvětví po celém Japonsku, tudíž i postiženým oblastem Tóhoku.“ Nedostatek adresnosti pomoci pak odmítl s poukazem na fakt, že jedna z lodí ve flotile má domovský přístav právě v Išinomaki, tedy jednom z měst, které si po katastrofě nese nejhorší následky.

Japonská vláda v reakci na zemětřesení schválila dodatečné navýšení letošního rozpočtu o 230 miliard dolarů, pro které vytvořila samostatnou kapitolu „obnova zničených území“. V jejím rámci se počítá s částkou 500 milionů dolarů na obnovu převážně zázemí průmyslového rybolovu v daných oblastech. Jak ale s obnovou převážně přístavní infrastruktury souvisí „výzkum“ velryb v Antarktidě, je otázkou. 

Božský vítr

V médiích se objevují spekulace, že velrybářská flotila vyplula patrně v úterý s cílem ulovit pro „vědecké účely“ asi 900 kusů převážně plejtváka malého, který není na seznamu ohrožených druhů. Odpovědné kruhy však k datu vyplutí neposkytují žádné informace s odkazem na bezpečnost plavidel.

Většina masa velryb končí v restauracích či pro klesající zájem spíše ve velkokapacitních mrazících boxechMnohem sdílnější byli představitelé japonské pobřežní stráže – ozbrojeného sboru, který má za cíl střežit japonské pobřeží. Tiskový mluvčí pobřežní stráže Masahiro Ičidžó uvedl, že velrybářské flotile se letos dostává „největší ochrany, jakou kdy měla“, a upozornil, že přímo na palubách lodí ve flotile lovu velryb asistuje „blíže nespecifikovaný počet příslušníků sboru vybavených odpovídajícími bezpečnostními prostředky“. Ičidžó dále na adresu případných útoků ze strany Sea Shepherd uvedl: „Opravdu není naším cílem otevřeně demonstrovat naše schopnosti reagovat na útok či s nimi vést otevřený boj.“

Silná prohlášení ze strany pobřežní stáže byla nejspíše reakcí na výroky aktivistů Sea Shepherd z letošního léta. Japonské velrybáře upozorňovali, že pokud se do antarktidských vod vydají i letos, čeká je tam „Divine wind“, neboli „Božský vítr“ – nezpochybnitelná reminiscence k  japonským sebevražedným jednotkám kamikadze z druhé světové války. Antarktidu tedy podle všeho čekají opravdu horké Vánoce.

Protesty ekologických aktivistů provázejí japonský lov velryb pro „výzkumné účely“ v mezinárodních vodách již řadu let, zejména s odkazem na možnost provádět výzkum bez usmrcování kytovců. Naopak Japonsko, kde většina masa „zkoumaných“ velryb končí v restauracích (či pro klesající zájem o velrybí maso v japonské společnosti spíše ve velkokapacitních mrazících boxech), obhajuje lov velryb právem na zachování tradiční kuchyně. Poukazuje také na údajné přemnožení populace plejtváka malého.   

Opozice už i na domácí půdě

V japonské společnosti se o lovu velryb mluví málo, většinová společnost mlčky schvaluje názor, že cizí stát nemá právo jakkoliv hovořit do stravovacích zvyků té které země. Použití veřejných prostředků na obnovu postižených regionů pro účely lovu velryb v Antarktidě ale vyvolalo odmítavé reakce i mezi samotnými Japonci.

Unie spotřebitelů, Federace právníků působících v oblasti životního prostředí a dalších 16 nevládních organizací adresovalo premiérovi Jošihiko Nodovi dopis, v němž požadují, aby vláda přestala okamžitě plýtvat veřejnými prostředky na lov velryb a místo toho investovala do skutečné pomoci postiženým regionům. V dopise dále stojí: „Jasně se ukazuje, že obnovení lovu velryb v oblasti Jižního pólu, jeden z cílů, který si vytýčila současná vláda, je naprosto nereálné. Velrybářský průmysl evidentně nedokáže přežít bez masivní podpory z kapes daňových poplatníků.“

Je pravda, že spotřeba velrybího masa v Japonsku stabilně klesá a země má z „výzkumného programu“ zmraženy obří zásoby této potraviny. Je tedy otázkou, co je skutečným motivem konání japonských vlád posledních desetiletí. Může to být opravdu nacionální duch a snaha o udržení tradice. Ale spíše jde o výsledek masivního lobbingu velrybářských korporací. Racionální základ postrádá velrybí byznys zcela určitě.

Související článek: