Japonské zemětřesení zacloumalo i akciovými trhy

Propad hlavního japonského burzovního indexu odstartoval výprodej akcií na obou stranách Atlantiku, zejména v první půli týdne.

Po zemětřesení v Japonsku a následné vlně tsunami bylo cítit napětí na finančních trzích. foto: © Max Hodges, www.maxhodges.comČeská pozice

Po zemětřesení v Japonsku a následné vlně tsunami bylo cítit napětí na finančních trzích.

Nervozitu bylo cítit všude. Propad hlavního japonského akciového indexu Nikkei 225 odstartoval výprodej akcií na obou stranách Atlantiku, a to zejména v první polovině týdne. Ve čtvrtek se již situace trochu stabilizovala a většina indexů své ztráty částečně smazala.

Zahraniční události měly zásadní vliv i na vývoj české měny, která byla kvůli negativní náladě na finančních trzích pod permanentním tlakem. Na rozdíl od polského zlotého však koruna výrazně nepropadla. K euru oslabovala jen pozvolna a po většinu týdne se obchodovala kolem 24,40 koruny. Vůči dolaru se pohybovala v pásmu 17,30 až 17,70 koruny, ale během pátečního obchodování byla prolomena hranice 17,30. Koruna výrazně posílila ke  zlotému. Prolomením hranice šest korun za jeden zlotý dosáhla na nejsilnější hodnoty od léta 2009.

Člen bankovní rady ČNB Kamil Janáček se během týdne vyslovil pro zvýšení úrokových sazeb Statistiky přicházející z českého hospodářství kurz koruny výrazněji neovlivnily. Ceny průmyslových výrobců se v únoru zvýšily o 0,5 procenta a meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Jde o nejvyšší vzestup za poslední tři roky. Přispěl k němu hlavně růst cen potravin a nerostných surovin na světových trzích. Zvýšení tržeb v maloobchodě bylo ovlivněno především prodejem motorových vozidel a nepotravinářského zboží. Kamil Janáček, člen bankovní rady České národní banky, se během týdne vyslovil pro zvýšení sazeb, aby se reálné úrokové sazby dostaly alespoň na nulu. Na příštím zasedání bankovní rady však bude tento centrální bankéř chybět a zvýšení sazeb se zatím neočekává.

Rozkolísané devizy

Vývoj na devizovém trhu byl v uplynulém týdnu charakterizován zvýšenou rozkolísaností, a to především při obchodech s japonskou měnou. Jen vytvořil nové historické maximum vůči dolaru – 76,30 jenu za dolar. Stejně se vedlo i švýcarskému franku, který se krátkodobě dostal pod hranici 0,90 franku za dolar.

Situace v Japonsku převzala vůdčí roli nejsledovanější světové události a částečně odsunula do pozadí nepokoje v Libyi a Bahrajnu. Ropa se po mírném oslabení pod hranici 110 dolarů za barel opět vydala atakovat únorové maximum. Ceny pohonných hmot proto ještě nějakou dobu porostou. Na hlavním měnovém páru euro – dolar se obchodovalo při porovnání s okolními událostmi v relativním poklidu. Zlom přišel v pátek, kdy euro prorazilo bariéru 1,41 dolaru a dále posilovalo. Co se týče blízké budoucnosti, fundamentální faktory hovoří spíše ve prospěch posilování americké měny.