„Prioritou a zároveň silnou stránkou fakulty je snaha udržet současné postavení našich absolventů na trhu práce, říká favorit děkanské volby.

"> „Prioritou a zároveň silnou stránkou fakulty je snaha udržet současné postavení našich absolventů na trhu práce, říká favorit děkanské volby.

"> Ceska Pozice

Jan Kuklík: Na pražských právech budu navrhovat snížení počtu přijímaných studentů

Prioritou a zároveň silnou stránkou fakulty je snaha udržet současné postavení našich absolventů na trhu práce, říká favorit děkanské volby.

„Hledal se někdo, kdo má na jednu stranu zkušenost s tím, jak byla fakulta řízena v předchozím období, ale zároveň může nabídnout vizi jejího dalšího vývoje,“ vysvětluje Jan Kuklík, proč se stal jediným kandidátem zevnitř fakulty. foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto archiv Jan KuklíkČeská pozice

„Hledal se někdo, kdo má na jednu stranu zkušenost s tím, jak byla fakulta řízena v předchozím období, ale zároveň může nabídnout vizi jejího dalšího vývoje,“ vysvětluje Jan Kuklík, proč se stal jediným kandidátem zevnitř fakulty.

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se zkraje semestru dějí věci. Po osmi letech končí funkční období děkana Aleše Gerlocha a namísto obvyklé „aklamace“ jediného kandidáta se objevili adepti dva. Ten první nejenže nepochází z akademické obce fakulty, ale dokonce se proti ní velmi ostře vymezuje. Pražský advokát Tomáš Richter svůj program představil již před letními prázdninami a jeho smysl okomentoval v rozsáhlém rozhovoru pro ČESKOU POZICI Stojaté vody právnické fakulty provětrá řádný uragán.

Dlouho se spekulovalo, kdo tedy bude „kandidátem fakulty“. Nakonec se sešla řada návrhů na nominaci profesora Jana Kuklíka, právního historika a dlouholetého proděkana pro koncepci a rozvoj fakulty. Profesor Kuklík v rozhovoru představuje své programové teze (viz příloha PDF) a zároveň vizi pro fakultu na příští čtyři roky: Není dobré nabízet líbivý program, který by ale nebyl reálný. Chci představit reálný program, který má vizi na čtyři roky a vychází z dlouhodobých záměrů univerzity a fakulty.

Na fakultě se má takřka za jisté, že se děkanem stane právě Jan Kuklík. Přesto se do 17. října, kdy bude děkana volit akademický senát fakulty, bude dít mnohé – přinejmenším živá diskuse, na kterou se profesor Kuklík těší, pokud v ní tedy budou padat racionální a férové argumenty. Veřejná prezentace programových tezí obou kandidátů proběhne 10. října od 17 hodin. Sice se zdá, že je vše jisté, leč nezapomínejme: kdo vchází do konkláve jako papež, odchází jako kardinál.

Kde se vzal „kandidát Kuklík“

ČESKÁ POZICE: Co vás přesvědčilo, abyste kandidoval na děkana?

KUKLÍK: Kandidaturu jsem přijal, protože cítím poměrně velkou podporu z většiny kateder, a to jak od jejich vedoucích, tak od dalších profesorů, docentů a mladších učitelů, a samozřejmě také od studentů. Ta podpora jde napříč akademickou obcí.

ČESKÁ POZICE: Tomáš Němeček v Lidových novinách před prázdninami spekuloval o tom, že kromě vás o kandidatuře uvažují také profesoři Jan Dvořák a Milan Damohorský. Víte, proč nakonec nekandidují?

KUKLÍK: Vnitrofakultní diskuse samozřejmě probíhala. Objevily se různé spekulace, a já jsem sám vnímal profesora Jana Dvořáka (je vedoucím katedry občanského práva a proděkanem pro doktorský studijní program – pozn. red.) jako přirozeného kandidáta na děkana. On se ale nakonec rozhodl, že by kandidaturu nepřijal, což byl impuls pro hledání alternativy. Já jsem byl osloven v období před letními prázdninami. Dlouho jsem uvažoval, zda bych kandidaturu přijal. Chtěl jsem znát názory lidí, se kterými bych později chtěl spolupracovat, a také zjistit, jaké by bylo přijetí na fakultě.

ČESKÁ POZICE: Čím to je, že jediným kandidátem zevnitř fakulty jste právě vy?

KUKLÍK: Dlouho to vypadalo, že se budou kandidáti hledat spíše v oborech platného práva (Kuklík je právní historik – pozn. red.), tam bychom našli velmi silné kandidáty. Nakonec to vykrystalizovalo vývojem událostí. Hledal se někdo, kdo má na jednu stranu zkušenost s tím, jak byla fakulta řízena v předchozím období, ale zároveň může nabídnout vizi jejího dalšího vývoje.

ČESKÁ POZICE: Může to souviset i s tím, že jste dlouholetým proděkanem pro koncepci a rozvoj fakulty?

KUKLÍK: Ano. Myslím, že akademická obec dobře ví, co na fakultě dělám.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte na mediální zkratku, že budete děkanem, protože jste „kandidátem fakulty“?

„Určitě bych nepřijal kandidaturu, která by byla obrannou reakcí proti změnám“KUKLÍK: Tak to nejde říct, a to už jen proto, že je třeba respektovat pravidla akademické obce, která je na to poměrně citlivá. Tato volba je každopádně zvláštní tím, že se objevil kandidát (advokát a odborník na insolvenční právo Tomáš Richter – pozn. red.), který nejenže nepochází z akademické obce fakulty, ale který se proti fakultě dokonce programově vymezuje. Tento kandidát využívá toho, že bude pravděpodobně navržen především studenty, a staví se do role „studentského kandidáta“. Já bych ale opravdu stál o to, abych byl navržen napříč akademickou obcí. A za tu považuji právě jednotu učitelů a studentů.

ČESKÁ POZICE: Domnívám se, že kandidatura Tomáše Richtera mohla na fakultě vyvolat dvě různé reakce: buď by akceptovala určité výtky a umožnila diskusi o dalším směřování, nebo by se proti jakýmkoli změnám zatvrdila v jakési obranné reakci. Jak to vnímáte vy?

KUKLÍK: Druhý kandidát nutí fakultu, aby se zamyslela nad tím, jak na jeho program zareaguje. Určitě bych nepřijal kandidaturu, která by byla obrannou reakcí proti změnám. Myslím si, že je třeba formou analýzy zhodnotit dosavadní směřování a uvažovat nad tím, co by se dalo změnit či zlepšit.

ČESKÁ POZICE: Jak chápete roli děkana?

KUKLÍK: Rozhodně ji nevnímám jako pouze reprezentativní. Nechtěl bych být děkanem, který si jen oblékne černý kabát s řetězem a chodí na promoce. S tím do toho rozhodně nejdu! Na druhou stranu je mi jasné, že s funkcí děkana přichází i velká odpovědnost a administrativní zátěž. To mě bude omezovat v tom, co mám nejraději – projekty, věda, bádání. Děkan určitě není žádný diktátor a nelze do něj vkládat nějaké přehnané naděje. Jeho roli vidím především v naplňování principu spolupráce akademických orgánů.

Je také třeba vidět, v jakém prostředí se volba odehraje, jaký je současný stav fakulty, v jakém právním rámci se pohybujeme – zákon o vysokých školách, univerzitní úroveň, fakultní předpisy, akreditace, finanční otázky a tak dále. To jsou dané parametry, ve kterých se každá fakulta musí pohybovat – a samozřejmě i nově zvolený děkan.

Reálný program na čtyři roky

ČESKÁ POZICE: Jak byste v krátkosti představil svůj děkanský program?

KUKLÍK: Programové teze by neměly být příliš dlouhé, měly by být výstižné, ale také by měly na něco navazovat a vycházet z určitého stavu. Ve dvou obdobích současného děkana Aleše Gerlocha jsme udělali hodně pro poznání stavu, ve kterém se fakulta nachází. Určitě se nepostupovalo náhodnými kroky. Nyní je třeba zjistit, nakolik byla učiněná opatření účinná, kde došlo ke zlepšení, kde je třeba něco korigovat. Moje teze jsou nastaveny na čtyři roky. Není dobré nabízet líbivý program, který by ale nebyl reálný. Chci představit reálný program se čtyřletou vizí, který vychází z dlouhodobých záměrů univerzity a fakulty.

ČESKÁ POZICE: Začněme magisterským studijním programem, jakousi „výkladní skříní“ fakulty. Co hodláte změnit?

KUKLÍK: Magisterský studijní program funguje pod novou akreditací. Myslím, že historicky jeho největší slabinou bylo, že se často měnil. Nemůžeme tak dobře posoudit, jak účinná byla práce se studenty. Navrhoval bych tedy evaluaci současného studijního programu, abychom zjistili, co se osvědčilo a co nikoli.

„Osobně se přikláním k větší otevřenosti kurikula – dát studentům více možností na výběr“Osobně se přikláním k větší otevřenosti kurikula – dát studentům více možností na výběr, od striktnějšího přístupu v prvních ročnících po relativní volnost v těch posledních. Je ale také třeba vycházet z profilu absolventa – musíme vědět, jaké odborníky chceme produkovat. Zároveň plánuji větší využití hodnocení výuky studenty a zpětné vazby od absolventů. S tím se sice již začalo, ale vidím tam velký prostor pro zlepšení.

ČESKÁ POZICE: Jak byste si představoval využití hodnocení výuky?

KUKLÍK: Za prvé bych využil některých zkušeností, jaké mají s fungováním systému hodnocení výuky na jiných fakultách – není třeba vymýšlet již vymyšlené. Učím také na filozofické fakultě a viděl jsem, že je to zajímavý a užitečný nástroj. Vedle obsahového a formálního vylepšení systému je tady ale mnohem důležitější otázka – k čemu ty výsledky slouží. Nesmí to být nahodilé, výsledky musí být konzultovány s relevantními osobami a orgány fakulty. Zatím to fungovalo tak, že se děkan s výsledky seznámil a řešily se spíše dílčí záležitosti související s provozem fakulty. Určitě to ale není dostatečné. Je evidentní, že fakulta potřebuje zpětnou vazbu.

ČESKÁ POZICE: Vzorek ale musí mít vypovídací hodnotu, což byl zatím problém – anketu na PF UK vyplňoval jen zlomek studentů…

KUKLÍK: Samozřejmě vnímám, že je to velký problém – pokud nemáme reprezentativní vzorek, nemá anketa žádnou vypovídací hodnotu a těžko se s tím pracuje. Právě prováděné hodnocení ale již vykazuje pozitivní nárůst počtu hodnotitelů.

ČESKÁ POZICE: Myslíte, že by výsledky ankety měly mít vliv na odměňování pedagogů, případně jejich setrvání na fakultě?

KUKLÍK: Zde je klíčová role vedoucího katedry. Pokud by nezareagovala katedra, až pak přichází na řadu děkan. Velmi také záleží na tom, jak reprezentativní by to hodnocení bylo.

ČESKÁ POZICE: Plánujete změny ve vedení fakulty, případně ve způsobu jejího řízení?

KUKLÍK: Fakulta by měla mezi učiteli rozšířit povědomí, že se všichni mohou podílet na rozhodování o tom, co se na fakultě děje. Rád bych více zainteresoval katedry, ústavy a centra na rozhodování o klíčových záležitostech. Alespoň jednou do měsíce by probíhalo jakési rozšířené kolegium děkana. Řadu věcí by totiž mohly řešit katedry, protože mají bezprostřední informace. Děkan sice řeší některé problémy, ale nikdy neřídí fakultu sám. Věřím tomu, že většina učitelů má zájem na tom, aby fakulta dobře fungovala, aby měla dobré jméno a podobně. Také je jistě trápí to, co se někdy oprávněně kritizuje.

ČESKÁ POZICE: Co se „oprávněně kritizuje“?

„Například máme rezervy v přístupu některých učitelů a administrativních pracovníků ke studentům“KUKLÍK: Není vše ve stavu, který by se nedal zlepšit. Například máme rezervy v přístupu některých učitelů a administrativních pracovníků ke studentům, což bývá ze strany studentů často kritizováno. Bylo by dobré, aby studenti měli pocit, že jsou také integrální součástí fakulty. Myslím si, že je to mimo jiné dáno i příliš vysokým počtem studentů a z toho vyplývajícím poněkud neosobním prostředím. Budu proto navrhovat snížení počtu přijímaných studentů.

ČESKÁ POZICE: Fakulta v dlouhodobém záměru navrhuje snížit jejich počet na šest set…

KUKLÍK: Já budu navrhovat postupné snížení až na 500 studentů v ročníku, je to ale vázáno na podmínku, že to nebude znamenat výraznější finanční propad, popřípadě že bude propad kompenzován z jiných zdrojů.

ČESKÁ POZICE: Nenahradí se ale snížení počtu studentů v řádném studiu „nafouknutím“ někdy kritizovaného kurzu CŽV, tedy placeného nultého ročníku?

KUKLÍK: To rozhodně ne. Dobře si uvědomuji, že adekvátně bude potřeba také snížení počtu účastníků kurzu CŽV. Ten ale plánuji zachovat, už proto, že slouží jako doplňkový zdroj financování, který není úplně nevýznamný. Zároveň je to druhá šance pro studenty, kteří nesplní podmínky přijímacího řízení. Pokud splní všechny povinné předměty v prvním ročníku, prokážou tím, že jsou schopni studovat na veřejné vysoké škole. Je to možnost daná zákonem o vysokých školách. Uvědomuji si argumenty pro a proti, ale nemám v úmyslu kurz CŽV rušit. Mimo jiné bychom se dostali do konkurenční nevýhody oproti brněnské a olomoucké fakultě.

ČESKÁ POZICE: Pokud by se počet studentů v ročníku snížil na pět set, bylo by to nejméně za poslední dekády, že?

KUKLÍK: Ta úvaha vychází z aktuálního trendu financování vysokých škol. Od devadesátých let jsem zažil leccos, ale nikdy nic moc koncepčního. Veřejné vysoké školy mají mnoho studentů, poněvadž byl v minulých letech financován nárůst jejich počtu. Někdo nás dnes, když se kormidlo obrací, může kritizovat, že snižování je pomalé, ale to je nezodpovědné z hlediska financování! Nikdy bych nenavrhl program, kdybych si nebyl jistý, že je finančně realistický. A počet studentů je stále ještě základní parametr financování.

Pokud se v budoucnu řekne, že „výzkumné univerzity“ budou financovány skrze svou vědeckou produkci, tak jistě, lze snížit počet studentů ještě více a získávat peníze z výzkumných projektů. Ale to není realita a podle mě nebude ani v nejbližším období.

ČESKÁ POZICE: Je na trhu ještě poptávka po právnících? Není jich už moc?

KUKLÍK: Nově re-akreditovaný studijní program by se s tím měl vyrovnat. Pokud se sníží počet studentů, může se uvažovat o zvýšení kvality, větší interaktivity a individuálnějšího přístupu stejně jako o alternativních formách výuky. Prioritou a zároveň silnou stránkou fakulty je snaha udržet současné postavení našich absolventů na trhu práce. Udržet proto, že my nemáme téměř žádné nezaměstnané absolventy! Ani pět let krize se neprojevilo na úspěšném uplatnění absolventů. Navíc můžeme navázat na úspěšný evropský Operační projekt Praha – Adaptabilita nazvaný Právo pro praxi.

ČESKÁ POZICE: Jakou má Právnická fakulta UK přidanou hodnotu oproti jiným českým právnickým fakultám? V novinových žebříčcích se sice umisťuje vpředu, ale není dominantní. Neměla by mít ambici být zdaleka nejlepší?

KUKLÍK: Sice můžeme mít výhrady proti parametrům hodnocení, ale o něčem to určitě vypovídá. Jsme srovnatelní s brněnskou právnickou fakultou, v některých parametrech jsme lepší my, v jiných jsou lepší oni. Ale je pravda, že pražská právnická fakulta by měla mít přirozenou ambici být nejlepší v republice a zároveň snést minimálně středoevropské srovnání.

ČESKÁ POZICE: Jak toho chcete docílit? Kde vidíte tu přidanou hodnotu?

KUKLÍK: Za prvé v tom, že naše fakulta je součástí Univerzity Karlovy, která má ambici být vůdčí univerzitou v celém regionu. Není to ale jen o tom, že jsme nějakou historickou součástí univerzity. Měli bychom se více zabývat trendy v rámci univerzitních diskusí, více kooperovat s jinými fakultami.

„Rezervy stále vidím v počtu studentů, kteří získávají zahraniční zkušenosti“Za druhé klademe důraz na minimálně evropský kontext. To se promítá jak do obsahu výuky a akcentu na jazykovou vybavenost studentů, tak do oblasti zahraničních výjezdů. To je cesta, kterou se fakulta vědomě vydala. Ač jsme v tomto ohledu nejlepší ze všech právnických fakult, vidím stále rezervy v počtu studentů, kteří získávají zahraniční zkušenosti.

Za třetí chci zdůraznit možnost dílčí specializace během studia, tedy umožnit těm, kteří to chtějí, se při studiu více zaměřit na určitý obor. To může představovat konkurenční výhodu proti absolventům jiných fakult. Také bych více podpořil mezioborové přístupy – delší dobu na fakultě funguje Centrum zdravotnického práva, postupně se rozvíjejí také obory sportovního práva či alternativního řešení sporů.

Jak zlepšit právnické bádání

ČESKÁ POZICE: Jak hodláte vylepšit publikační výsledky, ve kterých fakulta výrazně zaostává za brněnskou, zejména v přepočtu na jednoho pedagoga?

KUKLÍK: Ono to má určitý vývoj. Fakulta udělala značný pokrok. Jestliže v roce 2004 získala na vědu ze všech zdrojů 4,5 milionu a současný stav je 30 milionů, tak ten posun je zřejmý. Nejvíc samozřejmě pomohlo zavedení institucionálního financování v dotacích na vědu, ale i tam fakulta udělala velký pokrok – z jednoho výzkumného záměru máme nyní tři vlastní programy PRVOUK a podíl na dvou společných. To chápu jako základ.

„Pokud někdo nadstandardně publikuje, měl by za to být také nadstandardně finančně ohodnocen“Má to ale háčky. Například u využívání grantů z Grantové agentury ČR a jiných zdrojů sice došlo ke zdvojnásobení počtu projektů a prostředků, ale i zde se dá dosáhnout více. Chybí koncepčnější řešení. Myslím, že by fakulta měla zajistit lepší administrativní servis při zpracovávání grantů a jejich realizaci. Velký problém je také v tom, že tu sice je řada akademiků, kteří granty mají a úspěšně je řeší, ale jsou tu také tací, kteří nikdy žádný grant neměli.

ČESKÁ POZICE: Jak chcete odlišit „tažné“ akademiky od „chovných“? Uvažujete o určité formě finanční motivace? Píšící akademici fakultě přinášejí nezanedbatelné peníze...

KUKLÍK: Ano, plánuji zavést určitý motivační program. Pokud někdo nadstandardně publikuje, měl by za to být také nadstandardně finančně ohodnocen. Je třeba si uvědomit, co fakultě konkrétní vědecký výsledek přináší, a motivovat pracovníka, který jej vytvořil. To jsou ostatně nástroje, které má děkan v ruce.

ČESKÁ POZICE: Pokud tedy někdo napíše monografii, která je v RIV hodnocena 40 body a fakultě přinese 800 tisíc korun během pěti let, může očekávat, že část těchto peněz obdrží on?

KUKLÍK: Přesně tak, to mám na mysli.

ČESKÁ POZICE: Budete se snažit směrovat vědeckou produkci fakulty do kvalitnějších médií, to znamená motivovat akademiky, aby publikovali v relevantních zahraničních časopisech?

KUKLÍK: Bylo by to žádoucí. Měli jsme například výzkumný záměr, který vyvrcholil v roce 2009 vydáním pětisvazkové kolektivní monografie o nových jevech v právu na počátku 21. století. Toto dílo obdrželo prestižní ocenění a vyšel i jeden svazek v angličtině, zaměřený na zahraniční publikum. Ještě větší přínos by však pro fakultu mělo, kdyby jednotlivé články byly publikovány v zahraničních odborných časopisech.

Jan Kuklík (1967)
Profesor právních dějin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se československými právními dějinami (zejména po roce 1938), dějinami anglického práva, ale i třeba sportovním právem. Počátkem 90. let studoval jako hostující postgraduální student na Oxfordské univerzitě a studoval v britských archivech. Je dlouholetým proděkanem Právnické fakulty UK pro koncepci a rozvoj fakulty, ředitelem Ústavu právních dějin na téže fakultě a vedoucím Centra praktických právnických dovedností.

Na rozhovoru spolupracoval Martin Rychlík.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.