Jaký by měl být ideální kandidát na předsedu ČTÚ

Ministr průmyslu Martin Kuba hledá nového člena Rady Českého telekomunikačního úřadu. Ten by se zároveň mohl stát jeho šéfem.

foto: © Česká pozice, UrbČeská pozice

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) hledá nového člena Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jak již ČESKÁ POZICE v polovině srpna informovala, nepůjde zřejmě jen o řadového člena. Očekává se, že právě on nebo ona, vystřídá v dubnu 2013 současného předsedu úřadu Pavla Dvořáka, který je zástupcem opoziční ČSSD. Nad tím, jaký by měl být ideální kandidát na šéfa ČTÚ, se zamýšlí Olga Sedláčková, bývalá manažerka několika telekomunikačních firem.

O hledání vhodného kandidáta do Rady Českého telekomunikačního úřadu jsme podrobně psali v článku:

Nejprve je třeba se blíže podívat na to, jakým úřadem ČTÚ je a v čem spočívá jeho poslání. Jde o centrální orgán státní správy, jehož působnost je na základě příslušných zákonů soustředěna na několik okruhů činnosti:

  • regulace elektronických komunikací;
  • regulace poštovních služeb;
  • správa radiového spektra;
  • správa čísel a kódů;
  • univerzální služba;
  • analýzy relevantních trhů;
  • digitální vysílání;
  • test DVB-T2;
  • digitální dividenda;
  • mezinárodní aktivity;
  • ochrana spotřebitele.

Tyto činnosti zajišťuje úřad v rámci České republiky a zastupuje stát v uvedených oblastech jak v orgánech EU, tak ve všech příslušných mezinárodních orgánech.

Telekomunikační sektor má úzkou vazbu na bezpečnost a tato vazba se dále prohlubuje s tím, jak se sbližuje telekomunikační a IT sektor – jeden bez druhého dnes prakticky nemůže existovat. ČTÚ proto zastupuje zájmy České republiky i při Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), u Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) a Světové poštovní unie (UPU).

Aktivní uživatelé telekomunikačních služeb si všímají toho, že jejich obchodní partneři ze zemí EU platí za stejné služby nižší cenyVeřejná diskuse o činnosti ČTÚ se v současnosti koncentruje na oblast e-komunikací. Důvodem je nepochybně to, že v podstatě každý používá telefon, ať už starý klasický s pevnou linkou, nebo především telefon mobilní.

Aktivní uživatelé, kteří hodně telefonují a platí vysoké účty, si všímají toho, že ceny na našem telekomunikačním trhu nejsou pro koncové zákazníky příznivé. Je pravděpodobné, že třeba jejich obchodní partneři ze zemí EU platí za stejné služby ceny nižší. Logicky pak obracejí svoji pozornost na ČTÚ, který má podle nich zajistit, aby ceny odpovídaly podmínkám v jiných zemích EU, a volají po silnější konkurenci na trhu.

Povinností ČTÚ je oblast e-komunikací regulovat. Tato „regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí“.

Rozvíjet konkurenční prostředí

V oblasti e-komunikací má ČTÚ dva hlavní „zákazníky“. Zaprvé to jsou koncoví klienti telekomunikačních společností (jak operátorů, tak poskytovatelů služeb). U nich je však činnost ČTÚ omezena na ochranu zákazníků především v oblasti správného účtování telekomunikačních služeb či podmínek jejich poskytování. Koncovou cenu, kterou platí zákazník svému telekomunikačnímu operátorovi, ČTÚ regulovat nemůže. Služby totiž poskytují soukromé obchodní subjekty a ty stanovují cenu.

Snižování cen a zlepšování služeb pro zákazníky lze tedy dosáhnout jenom rozhodovací činností ČTÚ v oblasti regulace velkoobchodních cen, neboli cen, za které si prodávají provoz operátoři mezi sebou, a dále regulací procesních a obchodních podmínek všech dalších služeb, jež jsou předpokladem pro fungování konkurence. Příkladem je stanovení podmínek služby „přenositelnost čísel“, tedy možnost přejít od jednoho operátora k druhému a ponechat si stejné telefonní číslo.

Z toho je zřejmé, že rozvoj konkurenčního prostředí vyžaduje především aktivitu ČTÚ na poli dalších účastníků trhu, tedy regulace podmínek, za kterých si operátoři poskytují služby mezi sebou navzájem – cenových, technických, procesních. Dalším nezbytným předpokladem konkurence je to, že rozhodování ČTÚ bude rychlé a predikovatelné. Platí to především pro rozvoj konkurence ze strany menších alternativních operátorů, kteří konkurují cenou, ale i rychlostí zavádění nových služeb a flexibilitou nabídek ušitých zákazníkům přímo na míru.

Vybírat u alternativních operátorů

Po výčtu těchto předpokladů se dostáváme k tomu, jaký by měl být ideální kandidát na předsedu/předsedkyni ČTÚ. Jistě není v možnostech žádného kandidáta pokrýt svými profesními zkušenostmi celé spektrum činností úřadu. Prvním krokem tedy bude stanovit prioritu, kterou chce vláda a ministerstvo průmyslu řešit v oblasti činností ČTÚ v nadcházejícím funkčním období rady a předsedy úřadu.

Touto prioritou je dle vyjádření Martina Kuby to, aby „zákazníci mohli volat laciněji a český telekomunikační trh byl atraktivním prostředím“. Kdo by tedy byl vhodným adeptem na předsedu ČTÚ s tímto zadáním?

Mělo by jít především o člověka, který věří v konkurenci a v to, že konkurence na trhu přinese lepší podmínky koncovým uživatelům služeb, tedy zákazníkům. Měl by to být zároveň člověk, který má teoretické zázemí v oblasti ekonomie a soutěžního práva, současně má kladný vztah k technologiím a v neposlední řadě hovoří slušně anglicky.

Z mého pohledu nejpotřebnější znalostí vhodného kandidáta je ekonomie, nejlépe se zaměřením na ekonomickou regulaci. A to z toho důvodu, aby byly dobře nastaveny soutěžní podmínky na trhu a fungovala regulace, která nahrazuje účinky soutěžního prostředí. V mnoha případech sporů mezi operátory totiž záleží i na tom, jak ČTÚ vykládá zákon, podle kterého se spory mezi operátory rozhodují (tedy platný zákon o elektronických komunikacích).

Plný rozvoj konkurenčního prostředí vyžaduje, aby ČTÚ rozhodoval spory rychle a předvídatelněPlný rozvoj konkurenčního prostředí pak vyžaduje, aby ČTÚ rozhodoval spory rychle a předvídatelně. Nyní musejí operátoři na některá rozhodnutí čekat i rok, zatímco lhůty pro rozhodnutí definuje správní řád a jsou 30, případně 60 dní pro zvláště komplikované případy! Pro takového alternativního operátora, který musí konkurovat inovacemi, cenou a rychlým poskytováním služeb, nebo dokonce pro nového operátora, jsou průtahy v rozhodování ze strany ČTÚ v podstatě smrtelné. Nepochybně jsou však výhodné pro operátory dominantní, jimž status quo na telekomunikačním trhu vyhovuje.

Ostatně mezi lety 2005 a 2010 mnoho malých operátorů skončilo i proto, že museli měsíce čekat na rozhodnutí, jež by jim umožnilo zavedení inovativních služeb. Některé služby užívané v západní Evropě se proto na český trh ani nepodařilo zavést – technologický vývoj zkrátka běžel mnohem rychleji než rozhodovací činnost ČTÚ.

Pro nastávající funkční období by tedy ideálním kandidátem mohl být někdo, kdo je, případně v minulosti byl, ředitelem nebo vysoce postaveným manažerem některého z alternativních operátorů. Takový adept totiž bude ze své denní praxe nejlépe vědět, co je potřeba na ČTÚ udělat proto, aby se za dobu jeho mandátu mohla skutečně dobře rozvinout konkurence na českém telekomunikačním trhu.

V dalším funkčním období by se pak vidělo, co dál. Příště bude třeba řešit jiné priority, například poštovní služby.

Počet příspěvků: 2, poslední 27.8.2012 11:07 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.