Jaká je budoucnost vysokorychlostního internetu v Česku?

ČTÚ začal mapovat český internet. Výsledkem by mohly být, zatím ovšem nic jistého není, miliardové investice do vývoje vysokorychlostních sítí.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Ve středu se na webu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) objevila nenápadná zpráva, že úřad zveřejňuje dotazníky na mapování existence infrastruktury pro poskytování vysokorychlostního přístupu k internetu v ČR. Tato zdánlivá drobnost je však důležitým kouskem skládačky, jež by ve výsledku mohla znamenat obrovský rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku za miliardy korun získané v aukci kmitočtů. Problém je, že jednání s ministerstvem financí, které je v této věci klíčové, zatím nikam nepokročila.

Zjednodušeně jde o to, že ČTÚ by měl letos uskutečnit již jednou odloženou aukci na kmitočty, která by kromě možného čtvrtého operátora mohla přinést i částku v řádu miliard korun do státního rozpočtu. Tyto peníze jsou standardním příjmem státního rozpočtu, ale lidé z ČTÚ a ministerstva průmyslu a obchodu (ještě v dobách, kdy šéfem ČTÚ byl Pavel Dvořák a ministrem Martin Kuba) již před časem přišli s nápadem, že by se za ně dal připravit projekt na posílení rozvoje vysokorychlostního internetu v Česku.

Resort financí jako žába na prameni

Koncept navazuje na již starší materiál Digitální agenda pro Evropu, který mimo jiné počítá s tím, že v roce 2020 by měly všechny domácnosti EU mít přístup k vysokorychlostnímu internetu. Dalším klíčovým materiálem je koncepce Digitální Česko 2.0, kterou schválila vláda Petra Nečase. Podle této koncepce by do roku 2015 mělo mít alespoň 30 procent domácností ve městech přístup k připojení o rychlosti 30 Mbit/s.

Nicméně celý tento plán měl od samého začátku jednu vadu na kráse. Ministerstvo financí v době šéfování Miroslava Kalouska jasně říkalo, že peníze z aukce jsou příjmem státního rozpočtu a s žádným zvláštním využitím nepočítalo. A že ČTÚ může maximálně při jednání o sestavení rozpočtu žádat o použití peněz tímto způsobem, nicméně žádná taková dohoda s ministerstvem financí neexistuje.Je to přesně ten druh investice, jenž by mohl pomoci ekonomice tak, jak o tom mnohokrát mluvil prezident Miloš Zeman

Dohoda o využití peněz neexistuje dosud, přestože přípravy na aukci jsou v plném proudu. Situace je navíc komplikována rošádami ve vládě. ČTÚ proto zvolilo tu taktiku, že nejprve zmapuje situaci a vytvoří návrh, tedy přesně tak, jak stojí v původním vládním usnesení. „Jakmile budeme mít jasný program, tak bude následovat diskuse s ministerstvem financí a hledání případného kompromisu,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák.

Rozpustit a vypustit?

Jinými slovy, v oblasti budování vysokorychlostního internetu není vůbec nic jisté. V nejhorším případě by se prostředky z aukce prostě rozpustily ve státním rozpočtu na bůhvíjaké účely, jako se to v jiných případech stalo už mnohokrát předtím. Zajímavé je, že výstavba vysokorychlostních sítí je přesně druhem investice, která by mohla pomoci ekonomice tak, jak o tom mnohokrát mluvil současný prezident Miloš Zeman. Aukce kmitočtů je jednorázový vysoký příjem, podobně jako byl svého času z prodeje povolenek, ze kterého se realizovala a dodnes realizují různá opatření na snížení energetické závislosti (takzvaná Zelená úsporám). Proto je zajímavé, že se k tomuto plánu z nové vlády ještě nikdo viditelně nevyjádřil.

Sám Zeman mnohokrát definoval rozdíl mezi spotřebou a investicí tak, že investice generuje pracovní místa a trvalé hodnoty, zatímco spotřeba nic takového negeneruje. Rozpuštění peněz z aukce kmitočtů ve státním rozpočtu na bůhvíjaké účely by byla spotřeba. Plán, jak tyto peníze investovat, přitom vzniká a v krátké době ho bude možné použít.