Diskuse k článku

Jak zlepšit postavení českých doktorandů aneb O prolomení tabu

Zastaralost, těžkopádnost a neflexibilita českého akademického systému má za následek ztrátu mezinárodní konkurenceschopnosti, finanční podhodnocení vysoce kvalifikované práce a prekérní postavení doktorandů a mladých vědců.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Dvořáček 9.9.2017 19:54

Re:

Ano, toho léčení "vyhladověním" jsem si naprosto vědom. A to je to, co nám vadí. Ne to, že nemají být otevřeny některé obory/programy na některých školách. Víme, že je málo kvalitních školitelů, mnohde se věda prostě kvalitně nedělá. Nicméně nic z toho není vinou doktorandů. A ta "léčba" vyhladověním je to, proti čemu se v zásadě ozýváme. To je nejspíš to jádro pudla. Protože to dopadá nejvyšší vahou na doktorandky a doktorandy. Jednak je to nehorázné plýtvání penězi - nejde jen o stýpko, ale i o další výdaje (normativy, dotace na specifický výzkum atd.). To všecko vyletí komínem na nekvalitním oboru. A jednak je to krajně nefér vůči těm doktorandům, kteří tam jdou s poctivým úmyslem. Jednak tam nejsou ti školitelé, druhak i díky tomu systému prostě nemohou mít adekvátní podmínky. Proč na tenhle nepořádek lidé jako vy veřejně neupozorňují? Nezbývá, než abychom to udělali sami. A děláme to. Tolik asi k cílům ČAD.

I. Newton 20.9.2017 9:35

Re: Reakce na Dalibora Štyse

O příspěvek výše se odvoláváte na legislativu. Můžete mne, neznalého, poučit o tom kde jsou ve VŠ zákoně nějaké "ranky" studentů? V části šesté zákona nejsou studenti nijak rozděleni a v části čtvrté se mluví o studiních programech a studiu v nich.

I. Newton 20.9.2017 9:30

Re: Reakce na Dalibora Štyse

Myslíte? Jednoho takového věčného doktoranda/studentského funkcionáře si pan ministr odvedl na ministerstvo. Nikdo neví, co tam dělá, proč tam je, ale podmínky tam má více než slušné...

I. Newton 4.9.2017 8:45

Ve vysokém školství je peněz dost

Na výrazné podhodnocení především mladých akademiků upozornil rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima v rozhovoru...

Možná by J.M.pan rektor a další slovutní profesoři mohli začít u sebe - mít 2 - 4 dobře honorované úvazky (rektor, profesor/přednosta ústavu na fakultě, lékař na klinice + různá grémia...) je jistě příjemné, ale tomu, že jsou tyto pozice zastávány na plný úvazek nevěří asi nikdo. A takových je, stačí vzpomenout jistou paní profesorku, před časem exkomunikovanou, protože žrala až mlaskala. Ale stále se křičí, že VŠ a věda mají málo peněz. Kecy v kleci. Čím více se do nich naleje, tím nehospodárněji se využívají. Doktorandi školu nic nestojí a ještě jsou zneužíváni jako laciná pracovní síla, která chodí učit za profesory a docenty. Ale z hlediska akreditací je to všechno v pořádku, peníze vyplácené univerzitami za neovedenou práci jsou také v pořádku... Tuším, že se tomu říká Augiášův chlév.

F. Kusák 4.9.2017 11:00

Re: Ve vysokém školství je peněz dost

Víte, a jistě víte, věci nejsou ani černé ani bílé. Nemám rektora pana Zimu rád, protože vše poměřuje jen přes peníze, a ještě z mnoha dalších důvodů. Jenže to sem nepatří. To, co tady zmiňujete, je obecně špatná lidská vlastnost, na kterou narazíte ve všech oblastech. Silněji se to samozřejmě objevuje ve vazbě na veřejné prostředky. Ale jak to souvisí s množstvím a kvalitou doktorandů. Že někteří absolventi chtějí pokračovat ve studiu je v pořádku, ale že je nutné korigovat jejich množství a dohlížet na kvalitu je logické. Měly by to dělat zejména vysoké školy, neboť se jedná o jejich prestiž. Už dnes se bohužel mnohde kvalita vysokoškolského vzdělání snížila na úroveň bývalého středoškolského vzdělání na prestižních průmyslovkách a předválečných gymnáziích. Nedobré by bylo, aby se totéž stalo s doktorandským studiem.

L. Dvořáček 4.9.2017 11:50

Re: Ve vysokém školství je peněz dost

S doktoráty se to bohužel ale již stalo také.... je to taková "schizofrenie" - doktorandi jsou ofiko studenti a tak je k nim pristupováno - co do práv, ale nároky (stačí si přešít podmínky udělení tituulu - často se chtějí 2 odbroné publikace v prestižních časopisech...) jsou jako na full-time zaměstnance. Co z toho leze je pak jasné. Selekce, kdo na doktorátu bude je pak "školami" za tichého souhlasu akreditačního úřadu, vlastně je o tom, zda dotyčný/á doktrand/ka je ochotná za mizerné peníze (stipendium) vykonávat pro katedru nějakou práci (výuka, oprava testů, servis v laboratoři, ale víme i o vytírání podlah, službě v knihovně atd.). S nějakou vědeckou kvalitou to nemá nic společného. Dost často jde o zajišťování chodu podfinancovaných kateder jedinou možnou cestou - neplacenou prací doktorandů. Je jasné, že takoví jedinci většinou doktoráty nedokončí, rozhodně ne v požadované kvalitě...

M. Komm 3.9.2017 11:50

Veda zije!

Zarazil mne povzdech na konci clanku: "na jakýkoliv pokus o zamyšlení se nad reformou systému zareagujeme vyběhnutím do ulic se slogany „věda žije“. Co to jako ma byt? FVZ! ma za sebou leta cinnosti, kdy se snazila napriklad o vyjasneni role a reformu RVVI, posun smerem k vetsi transparentnosti rozdelovani prostredku ve VaVaI, prekonani kafemlejnku, organizovali jsme diskuse atd. V ceskem prostredi se vyskytuji urcite reakcni sily (hlavne v univerzitnim prostredi), ale FVZ! to fakt neni.

D. Stys 5.9.2017 7:21

Re: Veda zije!

Věda žije! zafungovala jako zcela reakční činitel při debatě o změně vysokoškolského zákona pod ministrem Dobešem. Nebo chcete říci, že jste se těch akcí nezúčastnili?

Úkolem profesora Fialy od předsedy vlády Nečase bylo "Žádní studenti v ulicích!". Což vedlo k nekonečným jednáním náměstka Hrudy s Konferencí rektorů a Radou vysokých škol. Výsledkem je radikálně vykostěná novela vysokoškolského zákona, která sice alespoň zrušila Akreditační komisi a nahradila ji nezávislejším Národním akreditačním úřadem, ale zato - dokonce nechtěně - degenerovala profesory na pouhé prosebníky o prezidentův podpis. Předtím byli alespoň potřeba při garantování studijních programů.

Uvidíme, zda NAÚ v sobě najde sílu skutečně pokrátit počty studijních programů a následně třeba i zrušit některé fakulty. Spíš tomu ale nevěřím?

J. Chaloupka 2.9.2017 16:22

Jak řekl ministr financí Pilný, inkluze zvýšila požadavky

školství na míru více méně únosnou. ALE když investujeme do blbců, tak na chytré nezbývá. To je přece jasné. A kde chtějí školské odbory vzít na platy učitelů? No přece v našich kapsách!!!

F. Kusák 2.9.2017 21:03

Re: Jak řekl ministr financí Pilný, inkluze zvýšila požadavky

Inkluze se vážený pane netýká blbců, to jste to špatně pochopil. Jsou to lidé s nějakým hendikepem, nikoliv mentálním. Celé to bylo silně zkresleno novináři a laickou veřejností. Bohužel, tak je to se vším.

Milan V 2.9.2017 15:52

jsou doktorandi a "doktorandi"

stejně tak i akademici a "akademici". Jedni mohou posunout třeba Karlovu Universitu dopředu v mezinárodních žebříčcích, jiní ani náhodou ...

Chtít zvyšovat stipendium například doktorandům na sociálních vědách je dle mého názoru (zástupce tvrdé vědy-fyziky) naprostá drzost. Na druhou stranu, doktorandi v přírodních vědách či medicíně či vědách technických nemají problém k nezdaněnému stipendiu získat ještě placený úvazek. Aspoň u mých doktorandů to vždy tak bylo (s výjimkou počátku 90 let, kdy byla tendence doktorandy a vědce vyhladovět).

Milan Vaněček

J. Tínek 3.9.2017 16:05

Re: jsou doktorandi a "doktorandi"

Dobrá úvaha...

F. Kusák 2.9.2017 15:51

Jako obvykle,

je problém mnohem složitější, než si jsou někteří ochotni přiznat. Vše se odvíjí od postavení skutečně vzdělaných lidí ve společnosti. Zdá se, že je společnost ani nepotřebuje, resp. v podstatně menší míře. To, že by byla nějaká enormní poptávka po vysoce vzdělaných absolventech s titulem Ph. D. je blud a na tzv. vzdělanostní společnost si jen hrajeme. Základní, ale i aplikovaný výzkum se většinou odehrává jinde, proto také skutečně chytří lidé velmi často odcházejí. Ruku na srdce, jaké je uplatnění doktorandů v českém průmyslu? Asi žádná sláva. Bohužel. A tak svářeč nebo skladník je na trhu práce více vyhledávanou profesí než vysoce vzdělaný absolvent. Když podnikatelé křičí, že mají nedostatek pracovníků, obvykle tím nemyslí doktorandy. Mně víc ale vadí, že upadá takové to české koumáctví, které jsem viděl u svého dědy a vůbec celé jeho generace. Neustále se o něco snažili a něco studovali. A tento fakt s výše uvedeným problémem taky souvisí.

D. Stys 2.9.2017 16:13

Re: Jako obvykle,

Potíž je v tom, že někdy v roce 1991 místo aby se všichni, AV i VŠ, spojili a snažili se o co nejkvalitnější terciární vzdělání, a třeba se snažili přitáhnout i úspěšné emigranty, všichni se opevnili ve svých institucích, pokud možno pod těmi starými vůdci. Teď, při 2700 oborech doktorského studia (= rovná se přibližně počtu oborů s ambicí habilitačního a profesorského řízení, přinejmenším do budoucna) i poměrný laik sotva uvěří, že se jedná o terciární vzdělání v nějakém seriózním smyslu slova.

Když nemáte vzdělance, sotva bude někdo pracovní místa, kde jsou takoví lidé potřeba, vytvářet a nabízet. Protože vzdělaní lidé si musí pomoci sami, za ty to žádný vůdce neudělá.

F. Kusák 2.9.2017 20:56

Re: Jako obvykle,

V tom s Vámi nejsem ve sporu, jen bych chtěl také zdůraznit, že vzdělanost, pokud má být společensky efektivní, nesmí být samoúčelná. Jenže, mají-li mít lidé systémové vzdělání, tak to musí také někdo platit. Buď přímo, formou školného a firemních zdrojů apod. nebo nepřímo z rozpočtu, tedy z veřejných prostředků. Znova se ptám, kolik tento stát potřebuje doktorandů a v jakých oborech? Pokud jich bude výrazný nadbytek, pak budou odcházet jinam. Naopak, při jejich nedostatku, vzniknou společenské potíže, zejména ekonomického charakteru. Z toho je patrné, jak složitě musí fungovat společnost, aby se mohla kvalitně rozvíjet. A máte pravdu, to žádný Führer ani monarcha nezajistí.

D. Stys 3.9.2017 6:39

Re: Jako obvykle,

V jakých oborech? Kdo je určí? V tom je právě ten problém a to nejen ve školství.

Kde je hranice - registrované partnerství nebo povolená pedofilie? Tato otázka není mimo téma, je stejným symptomem moderní společnosti jako otázka zda mít PhD a profesuru v ošetřovatelství (= obor všeobecná sestra) nebo dokonce i v pedagogice volného času? Nebo třeba, z jiného konce, v bioinformatice nebo medicínské statistice, což také nejsou obory se samostatným vědním základem.

Takže se aplikuje metoda vyhladovět všechny a přežívá jen ten, kdo má peníze mimo. Což vede k tomu, že i na některých přirozeně potřebných oborech, např. psychologie, na doktorát se přijmou "všichni co zbudou" a maminka je nechá bydlet doma.Čest výjimkám - vás výjimečných bych se zeptal čím se živíte?

F. Kusák 3.9.2017 11:01

Re: Jako obvykle,

Absolvoval jsem dvě VŠ, ČVUT a VUT, ale rozhodně se nepovažuji za výjimečného. Koneckonců, proč taky. Živil jsem se jako projektant, manager a posléze jako podnikatel ve strojírenské výrobě. To vše není důležité a znovu zdůrazňuji, protože mě asi nedobře chápete, já s Vámi nejsem ve sporu a nemyslím si, že by měl někdo, nedej Bože, plánovat počty vzdělanců ve společnosti. Na druhou stranu, společnost musí nějakým sofistikovaným způsobem podpořit ty obory, na kterých má zájem. To se děje ve všech zemích, kde je vzdělání na prvním místě. Také se děsím tzv. vzdělanostní společnosti tak, jak o tom píše Konrad Paul Liesmann. Proto mám raději přirozené koumáky než salonní akademiky.

D. Stys 2.9.2017 15:09

Ad. Funkční systém

Úplně by stačilo se vrátit ke státním profesorům z první republiky a způsobit, aby se povinně vyskytovali v akademických senátech a měli tam právo veta.

Naopak cokoliv jiného je jen flikování aby se vlk nažral a kozy neubylo. Jak známo, oběd zdarma neexistuje.

D. Stys 2.9.2017 15:01

Školitel by měl být schopen doktoranda zabezpečit

To jsem v diskusi pod článkem napsal jak já, tak Petr Svoboda, který mne normálně nemůže vystát. Takže na tom asi něco bude. Instituce by mu měla v případě krize - např. doktorand ve 4. roce a nevyšlých několik dobrých grantů - pomoci. Na nových infrastrukturách jsou stovky doktorandských pozic, v nichž je více než dvojnásobné stipendium + dílčí úvazek na pokrytí pojištění samozřejmostí.

Z diskuse jako nejsměšnější bod uvádím přitakání vůdkyně doktorandů paní Cidlinské děkanovi FEL ČVUT prof. Ripkovi: RIP: "...Zavedení účelového příspěvku na doktorská stipendia byl jeden z (nemnoha) dobrých počinů MŠMT, ..." CID: "ČAD děkuje za vyjádření podpory!". Přitom doktorandi by rádi byli zaměstnanci. A co byli doktorandi před příspěvkem na doktorská stipendia - zaměstnanci, asistenti nebo technici. A co jsou dnes – sorta studentů, o než se je nejméně třeba starat a občas i udělají nějakou práci. Fakultu nic nestojí, neboť dostávají stipendia, a přichází na ně příspěvek na studenta jako na Bc. i Mg

D. Stys 2.9.2017 15:02

Re: Školitel by měl být schopen doktoranda zabezpečit

Fakultu nic nestojí, neboť dostávají stipendia, a přichází na ně příspěvek na studenta jako na Bc. i Mgr. No neberte to, být děkanem.

Shrnutí diskuse, cituji doc. Valdmana: „Já bych se také přikláněl ke snížení počtu doktorandů třeba 3x s tím, že by se jim nabídl trojnásobný plat. Jejich místa by byla obsazována ve výběrovém řízení a jeden školitel by měl také omezený počet doktorandů ... „

Je to prosté milý Watsone. Potíž je v tom, že studenti jako paní Cidlinská, v 6. ročníku, s vyloženě „národním“ tématem „Proč mladí lidé opouštějí českou vědu?“, by se při prestižním obsazování před mezinárodní komisí těžko vůbec doktorandy stali. A tak je třeba bojovat.