Jak Zemanův kancléř přemýšlí o demokracii a politickém systému

„Určitě se důvěra vlády má posuzovat podle programu. Ne podle toho, jestli je sympatická 200 poslancům,“ pronesl Vratislav Mynář.

Vratislav Mynář – budoucí kancléř prezidenta Miloše Zemana. foto: © ČTKČeská pozice

Vratislav Mynář – budoucí kancléř prezidenta Miloše Zemana.

Vedoucí kancléře hlavy státu je jedním z nejvýznamnějších úřednických postů v zemi. Pro prezidenta Miloše Zemana tuto vlivnou funkci vykonává Vratislav Mynář. Vedle organizačního hlediska by v rámci kanceláře měl být pro Zemana i jakousi spojkou do nejvyšších pater politiky. Vzhledem k tomu, o jak důležitou, byť nevolenou funkci jde, není nepodstatné vědět, jakým způsobem takový kancléř přemýšlí o demokracii a politickém systému.

V rozhovoru pro středeční deník Právo Vratislav Mynář uvedl, že považuje za troufalé, že se bývalá vládní koalice (ODS, TOP 09, LIDEM) dožadovala dalšího pokusu na sestavení vlády. Na tom by nebylo ještě nic skandálního, kdyby však bývalý šéf SPOZ v interview nepronesl následující:

  • „Patrně nikdo z nich (někdejší pravicová vláda – poznámka redakce) si neuvědomuje, že máme rok 2013 a vůle lidu je zcela odlišná od roku 2010. Vycházím z průzkumů popularity vlády a Poslanecké sněmovny, kdy se dá oblíbenost počítat v jednotkách procent. Aby tato koalice znovu požadovala mandát, je proto docela troufalé.“
  • „Určitě se důvěra vlády má posuzovat podle programu. Ne podle toho, jestli je sympatická 200 poslancům, jejichž životnost se dá počítat na dny.“
  • „Pokud osobní statečnost předsedy nejsilnější opoziční strany pana Sobotky je natolik malá, že preferuje zájmy strany před zájmy této země, a nevysloví podporu a nechce se zúčastnit na této vládě, je to velmi neslušný signál voličům.“

Tyto tři teze si zasluhují náš komentář:

  1. Volební období trvá čtyři roky. Jelikož se volby konaly v roce 2010, další řádné volby připadají na rok 2014. Mynářův argument, že bývalé vládní strany si neuvědomují, že je rok 2013, a tudíž že je jiná vůle lidu, je nerelevantní. Kancléř nemá co vycházet z průzkumů popularity, nýbrž z vůle Poslanecké sněmovny.
  2. Důvěra vlády se neposuzuje dle programu, ale podle vyslovení důvěry či nedůvěry v dolní komoře parlamentu. Vláda přímo musí být „sympatická“ nadpoloviční většině zákonodárců.
  3. Mynář předpokládá, že je-li strana ve sněmovně v opozici, musí nutně podpořit vládu, kterou diriguje prezident Zeman. Kancléř si tím vzal na mušku šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku, který se podle Mynáře zachoval vůči voličům neslušně. Nezachoval se však vůči části voličů neslušně naopak Miloš Zeman, když na vlastní pěst pověřil svého kandidáta mimo parlament sestavením vlády?

Svérázné představy pana Mynáře by neměly tak bytostnému demokratovi, jakým prezident Zeman bezesporu je, uniknout.