Jak zabránit živelné výstavbě v národních parcích

Senátoři vyškrtli ze zákona o Státním pozemkovém úřadu nárok převést pozemky v třetích zónách národních parků na obce.

K senátorům dorazil připravovaný zákon o Státním pozemkovém úřadu a ti z něj vyškrtli nárok převést pozemky v třetích zónách národních parků bezplatně na obce. Poslanci totiž tuto neústrojně přifařenou klauzuli nechali bez povšimnutí. Co by se stalo, kdyby senátoři nezakročili? A co se může ještě stát, schválí-li Poslanecká sněmovna opět onen původní návrh zákona?  

Česko by zas jednou vykročilo do protisměru evropské i světové ochranářské politiky. Neboť všechny odpovědné státy se snaží získat státem chráněná území do svého vlastnictví, aby nemusely zatěžovat majitele povinnostmi dané ochranným režimem. Za tím účelem často státní ochranářské instituce zvlášť chráněné pozemky od původních vlastníků vykupují. U nás by stát chráněné pozemky ve své državě rozdával a posléze by správy národních parků obtížně vymáhaly dodržování ochranného režimu.

Protože obce by s takto získaným majetkem mohly libovolně nakládat, dříve nebo později by vyvstala otázka prodeje třetí osobě. A mohl by se naplnit obávaný scénář: stát bezplatně převede lukrativní pozemky v bezprostředním sousedství vesnic do rukou obcí, ty je obratem rozprodají developerům nebo zájemcům o stavbu luxusních domů a národní park se tak otevře živelné výstavbě.

Protože obce by s takto získaným majetkem mohly libovolně nakládat, dříve nebo později by vyvstala otázka prodeje třetí osobě

Pro veřejné stavby by zpřísnění neplatilo

Volnou ruku Senát nechal obcím alespoň v bezplatném převedení pozemků pro výstavbu veřejně prospěšných staveb. Návrh senátora Miroslava Krejči (nezávislý, Strakonicko) však pamatoval i na zpřísněný ochranářský režim na zvlášť cenných územích – pro druhou zónu národních parků tato podle schváleného návrhu výhoda platit nebude.

Obyvatelé šumavských, krkonošských a dalších obcí by měli využít štědrost rozdávajícího státu pro vylepšení veřejných zařízení, na druhou stranu by měli lpět na tradičním vzhledu obcí a chránit si nezapomenutelné horské výhledy.

Obludné apartmánové domy vpuštěné do intravilánu obce zakrývající pohled na horizont jim už za jejich života nikdo nezbourá. Ale i turistu přinášejícího do obcí život a výdělky přitom nemůže od další návštěvy nic důrazněji odradit než pocit, že si vyjel z paneláku opět mezi paneláky.

Poslanecké dilema

Návrat zákona upraveného senátory do sněmovny může dopadnout dvojím způsobem. Buď poslanci senátní připomínky přehlasují a zákon by se vrátil do původní podoby, v jaké opouštěl sněmovnu. Nebo mohou akceptovat senátní připomínky. Ale tak, jak leží a běží, bez možnosti dalších úprav.

První varianta by z hlediska popisovaného problému byla pro chráněná území v okolí obcí holým neštěstím. Poslanci se nicméně budou především zabývat podstatou zákona, a tou je rušení pozemkového fondu a dalších státních úřadů a zřízení nové instituce – Státního pozemkového úřadu. A samozřejmě reálností, zda zákon bude moci platit už od 1. ledna 2013, což senátoři zpochybňují. Budou mít zkrátka jiné starosti.

Že předkladatel, kterým je ministerstvo zemědělství, připojil tak důležitou věc, jako je převod částí národních parků ze státu na obce, coby přívěšek k zákonu, který se v prvním plánu zabývá něčím jiným, se ukazuje velice mazané. Budou poslanci ochotni se zabývat senátory odhlasovanou změnou, když v sázce je vznik nebo odklad nové státní instituce? Platnost zákona se jistě dá pozdržet, zatímco změna majetkových poměrů v národních parcích provedená podle původního návrhu zákona, by se už vrátit nedala. Ale budou na to poslanci slyšet?

Počet příspěvků: 2, poslední 12.11.2012 03:40 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.