Jak zabránit Zemanovi, aby vetoval ministry? ČSSD ho chce hnát k Ústavnímu soudu.

Plánovaný postup proti prezidentovu bojkotu má háček: mohl by se zhroutit, nebude-li šéf sociálních demokratů nejprve jmenován premiérem.

S kým by Bohuslav Sobotka (uprostřed) u Miloše Zemana narazil? Moratorium se po Lubomíru Zaorálkovi (vlevo) rozšířilo i na Jiřího Dienstbiera. foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

S kým by Bohuslav Sobotka (uprostřed) u Miloše Zemana narazil? Moratorium se po Lubomíru Zaorálkovi (vlevo) rozšířilo i na Jiřího Dienstbiera.

Pravděpodobný premiér Bohuslav Sobotka dosud rezolutně odmítá personální ústupky ve složení své vlády, ačkoli jedových šípů z Hradu přibývá. Zpočátku vadil Miloši Zemanovi jen „zrádce“ Lubomír Zaorálek coby ministr zahraničí, moratorium se však rozšířilo na Jiřího Dienstbiera (šéfa Legislativní rady vlády nebo ministra pro lidská práva) či Martina Stropnického z ANO 2011 (možný ministr obrany). A přibyly požadavky – třeba dosazení Zemanova muže Hynka Kmoníčka do čela Černínu.

Sobotka však zůstává navzdory rozpínavosti Hradu klidný. Může to být jen povinná maska navenek, Sobotkův klid ale odráží i existenci plánu, jak se postavit případnému Zemanovu bojkotu některých členů rodící se vlády. Plán se jmenuje kompetenční žaloba premiéra na hlavu státu.

Jednotná právnická obec

Sobotka by se s touto žalobou obrátil na Ústavní soud, napadl by v ní nesouhlas Zemana jmenovat některého ministra či ministry jako protiústavní krok a domáhal se jmenování svých lidí. Ústavní právníci oslovení ČSSD se shodli, že větu z Ústavy, že prezident republiky jmenuje na návrh předsedy vlády její ostatní členy, nelze vyložit jinak než jako povinnost hlavy státu akceptovat premiérovy návrhy. Existenci plánu potvrdili ČESKÉ POZICI vrcholní zástupci ČSSD.

S ohledem na vzácně jednotné čtení věty Ústavy českou právnickou obcí si ČSSD věří, že by se ústavní soudci přiklonili na Sobotkovu stranu„Pokud by prezident skutečně odmítl jmenovat některé členy vlády, premiér by se obrátil na Ústavní soud kompetenční žalobou,“ potvrdil ČESKÉ POZICI senátor Jiří Dienstbier. Předseda Senátu Milan Štěch dodal, že nejde o nic, co by vedení strany už mělo nachystané v šuplíku: „Víme však, že případný bojkot má řešení, a to řešení známe. Máme dobrozdání ústavních právníků.“ A do třetice místopředseda strany Lubomír Zaorálek: „Bylo by nezodpovědné nepřemýšlet o všech variantách vývoje.“

S ohledem na vzácně jednotné čtení této věty v Ústavě zdejší právnickou obcí si ČSSD věří, že by se ústavní soudci přiklonili na Sobotkovu stranu a Zemanovi nařídili ministry jmenovat. Pokud by navíc soud přistoupil k žalobě přednostně, jako to například udělal u posudku Lisabonské smlouvy, verdikt by mohl být poměrně rychle na světě – zhruba za čtyři týdny po doručení žaloby do Brna.

Česko by tím mělo za sebou historicky druhý kompetenční spor mezi předsedou vlády a prezidentem. První paradoxně inicioval Miloš Zeman: pomocí Ústavního soudu si chtěl vynutit podpis Václava Havla pod Zemanem navržené členy rady České národní banky. Tehdy Zeman prohrál.

Dva přístupy

Zmíněný idylický plán ČSSD by se však mohl rychle zhroutit. A to, pokud bude chybět jedna „maličkost“ – jmenování Sobotky premiérem. Kompetenční žalobu totiž mohou podat jen státní nebo samosprávné orgány a premiér jím je. Bohuslav Sobotka coby pouze čekatel na post předsedy vlády pověřený jejím sestavením však nikoli. Sobotkovo povýšení na premiéra je proto rozhodující jak pro vznik nové vlády, tak pro její případnou obranu v momentu, kdy by ještě nebyla na světě.

Premiéra ovšem může jmenovat jen prezident. A jsme nazpět u nevypočitatelného Miloše Zemana. Otázka, jmenuje-li Sobotku premiérem zvlášť, anebo až spolu se jmenováním celé vlády, totiž zůstává už několik týdnů nezodpovězená. V obou přístupech je přitom zásadní rozdíl: první dává Sobotkovi zásadní manévrovací prostor ještě před ustavením celé vlády, protože už bude, coby premiér, státním orgánem. Druhý de facto podmiňuje jmenování předsedy vlády se souhlasem prezidenta s jejími členy a ze samotného jmenování premiéra dělá v podstatě zbytný krok.

Otázka, jmenuje-li prezident Zeman Bohuslava Sobotku premiérem zvlášť, anebo až se jmenováním celé vlády, zůstává už několik týdnů nezodpovězenáČeská ústavní praxe zná oba přístupy a text ústavy to nijak nedefinuje. Tři poslední premiéři – Mirek Topolánek, Petr Nečas i Zemanův muž Jiří Rusnok – se nejprve dočkali vlastního jmenování a až za pár týdnů byly ustaveny také jejich vlády. Jak se však nyní zachová prezident Zeman, není známo. Sám to neřekl a jeho mluvčí Jiří Ovčáček už nějakou dobu jen opakuje, že taková otázka je „předčasná“.

Z dosavadního Zemanova postupu však lze usuzovat, že zvolil druhou možnost. Tedy spojení Sobotkova jmenování premiérem se Zemanovým souhlasem se složením vlády. Pro Sobotku, ČSSD a celou vládní koalici horší varianta, protože by neumožnila Sobotkovi jít do kompetenčního sporu s hlavou státu. „To je, bohužel, pravda,“ připouští mimo jiné právník a advokát Dienstbier. Zbyla by pak jediná, nicméně podstatná možnost.

„Poslanecká sněmovna by se musela domáhat na prezidentovi, aby jmenoval předsedu vlády, aby byla naplněna její kompetence kontroly vlády a nebyla obcházena kontrolní pravomoc subjektu, jemuž se vláda zodpovídá,“ napsal na odborném serveru Jiné právo advokát Pawel Uhl. Řečeno jinak, poslanci by se museli ozvat, že je Zeman svým postupem krátí v jejich roli kontrolovat vládu vzešlou z voleb.

Jak se „ozvat“? Opět přes Ústavní soud. „Sněmovna by musela většinou přítomných schválit usnesení, jímž by podala kompetenční žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu za to, že nebyl jmenován premiér a ona je tak krácena ve svých právech,“ dodal Uhl pro ČESKOU POZICI.

Další cesta

Jiní právníci upozorňují, že další cestou z možného patu kvůli Zemanově pomstě je ignorovat blokaci ministrů a říct si o ustavení neúplné vlády. S tím, že by prezident jmenoval najednou například 16 z nyní zvažovaných 18 ministrů a blokované resorty by zůstaly neobsazeny.

„Vláda nemusí být jmenována jako celek v jeden okamžik. Vyhlédnutý kandidát na ministra ještě nemusí být volný z předchozího zaměstnání a podobně, a čekání na něho není důvodem pro odklad jmenování celé vlády. Stejně tak žádat o důvěru pro vládu, která ještě není zcela kompletní, není úplně šokující,“ řekl ČESKÉ POZICI ústavní právník Jan Kysela. Kyselův kolega Jan Kudrna s tezí o neúplné vládě souhlasí: „Nikde není řečeno, že musí být celá vláda jmenována najednou. Je to lepší, ale není to nutné.“

Správným postupem by v takovém případě bylo pověřit vedením neobsazeného resortu jiného člena vlády nebo přímo premiéra. („Stalo se však již i to, že nikdo pověřen nebyl a ministerstvo několik týdnů spravoval první náměstek; což už tak ústavně korektní není,“ připomíná Kysela.) A pokud by skutečně byl řízením resortu pověřen jiný člen vlády, Ústava je dodržena, kabinet složený a nic mu nebrání jít do sněmovny žádat o důvěru.

Zástupci ČSSD komentují záložní plán proti Zemanovi opatrně a unisono opakují: věříme v dohodu s HrademJenže vtip tohoto řešení spočívá v tom, že akt pověření řízením resortu má v rukou opět prezident, stejně jako jmenování ministrem či jiným členem vlády. A jsme u toho: Pověřil by Zeman například Bohuslava Sobotku dočasným řízením Černínu, i kdyby o to Sobotka požádal, ačkoli by to de facto znamenalo zelenou pro Sobotkův kabinet? Sobotka by v takovém případě mohl rozjet kompetenční spor s hlavou státu, aniž by Zeman prosadil svou – například instalaci Kmoníčka do paláce na pražské Loretě namísto Zaorálka.

Záložní plán

Jakkoli vypadá politika v dané chvíli přetížená justicí, jak Uhl, tak Kysela a další právníci nabádají, že by premiér a případně i sněmovna měly do konfliktu s prezidentem jít, pokud by skutečně nastal. Uhl to vysvětluje principiálním bojem o parlamentarismus v Česku a Kysela upozorňuje, že pokud by se Bohuslav Sobotka v tomto bodě zlomu podřídil hlavě státu, „stane se z premiéra jen nosič popelníčků“.

Všechny bojové scénáře však mají limit – byly by absolutním testem soudržnosti parlamentní většiny. Těkavou domácí politickou scénu by možná až měsíce sporů s prezidentem dostaly pod mimořádný tlak. Riziko pukání koaličních obručí a postupný odklon od lídrů protizemanovského vzdoru také uvnitř jejich vlastních partjají by byly velké.

Zejména proto zástupci ČSSD komentují záložní plán proti Zemanovi opatrně a včetně Dienstbiera, Štěcha a dalších unisono opakují: Věříme v dohodu s Hradem, věříme v dohodu s Hradem, věříme v dohodu s Hradem.

kocourkovskej Blábolíte rád? Nebo je to vaše nemoc? 22:54 18.12.2013

Počet příspěvků: 26, poslední 25.12.2013 11:21 Zobrazuji posledních 26 příspěvků.