Ceska Pozice

Jak vznikal průšvih v ÚVN: Od Tvrdíka k Bartákovi a Fischerovi

Podle poslanců vláda Jana Fischera uzavřela pro stát nevýhodnou koncesní smlouvu na projekt PPP v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

foto: česká poziceČeská pozice

Jedna méně špatná zpráva a pak řada horších. Celkový účet za projekt PPP (Public Private Partnership) v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze-Střešovicích, který se nikdy neuskuteční, nebude činit, jak se předpokládalo, 217 milionů, ale „pouze“ 187 milionů korun. Na žádost sněmovního kontrolního výboru zpracovalo ministerstvo obrany (MO) harmonogram vývoje střešovického projektu a uvedlo konkrétní lidi, kteří za něj nesli v danou chvíli odpovědnost. Čekat, že bývalí významní představitelé státu budou za chyby potrestaní a do státní kasy se vrátí aspoň část zbytečně vynaložených nákladů, je však značně naivní.

V médiích se dřív uváděl jako počátek „případu ÚVN“ rok 2004. Tehdy začala nemocnice, jejímž zřizovatelem a předkladatelem materiálů do vlády je ministerstvo obrany, plánovat pořízení ubytovny a parkoviště. Ministr obrany Alexandr Vondra však na včerejším jednání kontrolního výboru konstatoval, že „otcem myšlenky“ je Jaroslav Tvrdík, který řídil resort obrany v letech 2001 až 2003. A dodal, že střešovický projekt nebyl jediným megalomanským nápadem z Tvrdíkovy éry. Ale zpět k ÚVN.

Kühnl na startu

V dokumentu ministerstva obrany shrnujícím postup projektu a odpovědné osoby v jednotlivých etapách, který má ČESKÁ POZICE k dispozici, se jako startovací datum uvádí 23. září 2004. Tehdy byl potvrzen záměr ministra obrany rozšířit kampus Ústřední vojenské nemocnice, na němž se měl podílet soukromý partner. V té době byl ministrem obrany Karel Kühnl. Připomeňme, že za něho se počítalo s tím, že v areálu ÚVN bude postavena ubytovna a parkoviště zhruba za 440 milionů korun. Stavební práce se měly uskutečnit v letech 2006 až 2008. V říjnu 2004 schválilo ministerstvo financí, které vedl Bohuslav Sobotka, Kühnlův návrh.

Na jaře 2006 nechala ÚVN zpracovat koncesní projekt. Během jeho přípravy však nemocnice podstatně přehodnotila, co všechno hodlá do projektu PPP zahrnout. Střešovický areál se měl rozšířit o hotel s 260 lůžky, ubytovnu pro personál s 240 lůžky a o bazén a parkoviště s kapacitou 295 míst. Jak konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), předpokládané investice se zvýšily o 309 milionů – na 749 milionů korun. Začít stavět se mělo na přelomu let 2008 a 2009.

Případ ÚVN ukončila až vláda Petra Nečase, která letos 17. srpna odhlasovala ukončení smlouvy o projektu PPP

Vláda Mirka Topolánka, v níž byla ministryní obrany Vlasta Parkanová, záměry ÚVN v září 2007 schválila, aniž požadovala vysvětlení, proč nemocnice projekt výrazně rozšířila. Vymínila si pouze „předložit koncesní projekt k opětovnému schválení, pokud by došlo v průběhu koncesního dialogu k podstatné změně obsahu nebo rozsahu koncesního projektu, jež by vedla k vyšším výdajům státního rozpočtu České republiky, než jaké koncesní projekt předpokládá“. Schválení koncesního projektu vládou bylo nezbytným předpokladem pro zahájení zadávacího řízení.

Jediná nabídka

Ustavení hodnotící komise, která měla posuzovat nabídky soukromých partnerů, schválila v září 2009 vláda Jana Fischera. Jejím předsedou se stal náměstek ministra obrany Jan Fulík. Soutěž na projekt PPP ve Střešovicích vyhrálo konsorcium Prague Military Hospital Concession (PMHC), jehož nabídka byla ve finále posuzovaná jako jediná.

Cena kontraktu na 25 let vzrostla na více než 6,4 miliardy korun. Původní odhady přitom hovořily o necelých 1,3 miliardy korun. Ministerstvo obrany vedené Martinem Bartákem předložilo vládě návrh koncesní smlouvy, která jej pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera 24. května 2010 – těsně před sněmovními volbami – schválila. O tři dny později byla smlouva mezi Prague Military Hospital Concession a Ústřední vojenskou nemocnicí vedenou tehdy Štefanem Brunclíkem uzavřena.

Případ ÚVN ukončila až vláda Petra Nečase, která letos 17. srpna odhlasovala ukončení smlouvy o projektu PPP. Zastavení rozmařilých plánů ve Střešovicích bylo pravděpodobně tím nejrozumnějším řešením. Odstoupení od smlouvy a výdaje za poradce vyjdou státní kasu na 187 milionů korun. Astronomická „pálka“ za nic.

Projekt PPP v ÚVN byl evidentně nad možnosti ústavu. Navíc v průběhu let nabobtnal a nemocnice jej vůbec nepotřebovala.

Ve zmiňované zprávě, kterou vypracovalo MO pro sněmovní kontrolní výbor, se mimo jiné konstatuje: „Kritickým obdobím bylo období 9/2006 – 5/2009, kdy v této době bylo kumulováno rozhodování za ministerstvo obrany ve věcech řízení činnosti příspěvkové organizace ÚVN, vyčleňování rozpočtových prostředků a za akviziční proces do rukou jednoho náměstka ministra  (ministryně) obrany“. Tímto mužem byl Martin Barták, pozdější ministr obrany ve Fischerově vládě.

Viníci

Členové sněmovního kontrolního výboru včera přijali usnesení, ve kterém konstatují, že bývalý ministr obrany Martin Barták v rozporu s usnesením vlády ze dne 24. září 2007 nepředložil vládě ke schválení upravený koncesní projekt, přestože se předpokládané výdaje na základě soutěžního dialogu s uchazeči několikanásobně zvýšily. Ve druhém bodě usnesení se stručně praví, že „vláda Jana Fischera schválila pro stát nevýhodnou koncesní smlouvu“. Na jednání kontrolního výboru dále zaznělo, že projekt PPP v ÚVN byl evidentně nad možnosti ústavu. Navíc v průběhu let nabobtnal a nemocnice jej vůbec nepotřebovala.

Vraťme se na začátek. Střešovický projekt, který se nikdy neuskutečnil, přijde stát na 187 milionů korun. Pokud bychom sestavili bilanci má dáti dal, postavili bychom proti této částce několik nedobrovolných odchodů úředníků z ministerstva obrany, kteří měli s magalomanským plánem co do činění. Na stejné straně bilance je i oznámení na neznámého pachatele, které v souvislosti s projektem v ÚVN podal NKÚ.

Nezdá se vám, že výsledek rozvahy je zatraceně v nerovnováze?

Vyjádření Martina Bartáka a Jaroslava Tvrdíka

Po publikaci tohoto článku obdržela ČESKÁ POZICE stanoviska dvou bývalých ministrů obrany:

Prohlášení bývalého vicepremiéra a ministra obrany Martina Bartáka

Chtěl bych se vyjádřit k dnešnímu vyjádření ministra obrany Alexandra Vondry usnesení poslanců kontrolního výboru ve věci PPP projektu v ÚVN Praha, neboť se domnívám, že se mně - i celé vlády Jana Fischera - dotýká a je velká škoda, že mi kontrolním výborem nebyla dána možnost projekt objasnit, resp. že si mě nebo pana expremiéra výbor nepředvolal k objasnění okolností schvalování tohoto projektu.

Musím důrazně odmítnout tvrzení, že za úhradu částky 217 mil. Kč za poradenské služby a úhradu vynaložených nákladů je odpovědná vláda Jana Fischera. Součástí vyjednávání s vítězem soutěže bylo sjednání doložky o tom, že pokud dojde k odstoupení od smlouvy v důsledku nesplnění odkládacích podmínek, ponese si každá strana náklady sama. Stát tedy nemusel vítězi soutěže platit ani korunu! Arbitráž zmiňovanou novým vedením MO by bylo možno vést pouze v případě, že by od smlouvy bylo odstoupeno z jiných důvodů, než pro nesplnění odkládacích podmínek, a to se nestalo. Alespoň o tomto jsem byl svými odbornými experty ujištěn.

Je tedy pro mě záhadou, proč vedení ÚVN uzavřelo za nového vedení MO dodatek č. 2 ke smlouvě, kterým se dobrovolně zavázalo uhradit vynaložené náklady vítězi soutěže, když ten se jich předtím ve smlouvě výslovně vzdal. Právě tato úhrada vynaložených nákladů tvoří drtivou většinu částky, kterou stát za projekt utratil.

Za absurdní rovněž považuji tvrzení, že prostředí, v němž byl vybrán vítěz, nebylo dostatečně konkurenční. Počet zájemců totiž nebyl nijak omezen a do soutěže se mohl přihlásit každý. Jako druh zadávacího řízení byl totiž zvolen soutěžní dialog.

Jsem přesvědčen, že vláda Jana Fischera měla při projednávání projektu všechny potřebné informace a rozhodla s plnou znalostí věcí. Informace podané ministrem Vondrou kontrolnímu výboru považuji za zavádějící, neboť nevýhodnost projektu byla způsobena zejména uzavřením dodatku č. 2, o němž se kontrolní výbor vůbec nezmiňuje. Jedná se zřejmě o odvrácení pozornosti od vlastního pochybení vedení MO a pokus o zbavení se odpovědnosti za jeho uzavření. Na závěr upozorňuji, že právě tento postup nového vedení MO je předmětem trestního oznámení.

Poznámka redakce: ČESKÁ POZICE získala dokumenty, z nichž vyplývá, že státu skutečně hrozilo riziko arbitráže. Aby se arbitráži předešlo, musel být uzavřen dodatek ke smlouvě, na který se Barták odvolává. ČESKÁ POZICE chystá v nejbližších dnech pokračování této kauzy, v němž se budeme argumenty pana Bartáka podrobněji zabývat.

Vyjádření bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka

Vážený pane šéfredaktore, velmi si vážím objektivity a nezaujatosti Vašeho portálu i snahy o investigativní odkrývání kauz a problémů. Dovolte mi však, abych se ohradil proti titulku článku Tabule hanby ÚVN: Jan Fischer, Martin Barták, Jaroslav Tvrdík. V textu článku je moje odpovědnost dovozena z vystoupení ministra obrany Alexandra Vondry, který údajně řekl, že jsem „otcem myšlenky“ PPP projektu ÚVN. V textu samotného článku je napsáno, že samotná ÚVN začala plánovat celý projekt pořízení ubytovny a parkoviště v dubnu 2004. Sám dobře víte, že jsem z pozice ministra obrany odešel v květnu 2003, tedy rok předtím, než celý projekt vůbec vznikl.

Požádal jsem proto ministra Vondru o vysvětlení, z čeho jeho informace pro kontrolní výbor vychází. Informoval mě o tom, že v usnesení kontrolního výboru osob odpovědných za tento projekt moje jméno nefiguruje a současně on nebyl tím, kdo poslancům tuto informaci poskytl. Nejsem si vědom toho, že bych o tomto projektu jako ministr rozhodl či ho dokonce „vymyslel“. A i kdyby ano v obecné podobě v nějaké několikasetstránkové strategické koncepci na návrh náčelníka generálního štábu, kterému ÚVN v té době podléhala, typu je potřeba modernizovat ÚVN, tak ani v této variantě si neumím představit obecnou či konkrétní odpovědnost za to, že se na MO podivně vynaložilo na projekt zahájeny rok po mém odchodu několik set miliónů Kč. Věřím, že si fakta ještě jednou ověříte a moje jméno z tabule hanby v tomto případě odstraníte.

Poznámka redakce: Na včerejším jednání sněmovního kontrolního výboru vystoupil v úvodu ministr obrany Alexandr Vondra, který se vyjádřil ke zrušenému PPP projektu v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze – Střešovicích. Vondra před auditoriem čítajícím zhruba třicet lidí, včetně redaktorky ČESKÉ POZICE, konstatoval, že projekt v ÚVN (nebylo řečeno, že mělo jít o PPP projekt, což se nepíše ani v textu) má počátek v roce 2002, tedy v době, kdy ministerstvo obrany řídil Jaroslav Tvrdík. Ministra Vondru jsme požádali o komentář. „Nemám přesný stenozáznam z včerejšího jednání. Myslím, že první, kdo zmínil jméno Jaroslava Tvrdíka v souvislosti s ÚVN, byla paní poslankyně Horníková. K její poznámce jsem uvedl, že projekt ÚVN má kořeny zhruba v roce 2002, a že jde o jeden z megalomanských plánů z doby, kdy řídil mnisterstvo Jaroslav Tvrdík - vedle například plánovaného projektu Pentagon, který se naštěstí nikdy neuskutečnil.“

Rozhodli jsme se však vyhovět přání pana Tvrdíka a původní titulek (Tabule hanby ÚVN: Jan Fischer, Martin Barták, Jaroslav Tvrdík) jsme změnili, neboť na vývoj projektu již pan Tvrdík nemohl mít vliv.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.