Jak Tošovského vláda selhala. Svědectví o kritickém dni v historii Mostecké uhelné společnosti.

Odkud odvinout pátrání po odpovědnosti za to, že stát přišel o majoritu v miliardové důlní společnosti?

V době, kdy se nezvratně rozhodlo o ztrátě státní majority v Mostecké uhelné společnosti, vládl kabinet exguvernéra ČNB Josefa Tošovského. foto: © ČESKÁ POZICE © ČTKČeská pozice

V době, kdy se nezvratně rozhodlo o ztrátě státní majority v Mostecké uhelné společnosti, vládl kabinet exguvernéra ČNB Josefa Tošovského.

Pokaždé, když se rozebírá velký problém, snaží se analytici dobrat k jádru věci. Klíčovému momentu, který přinesl novou, již nezvratnou změnu. Až potom se hledají viníci. V případě Mostecké uhelné společnosti (MUS) český stát přišel o kontrolu nad podnikem na památné valné hromadě 25. dubna 1998, která se konala ve Svinčicích u Mostu. V České republice právě vládl kabinet Josefa Tošovského, v němž sedělo pět ministrů za ODS, tři za lidovce a tři za ODA. Role sociální demokracie v kauze Mostecké uhelné společnosti nadešla až o rok později.

ČESKÁ POZICE získala důležitý dokument, který vznikl těsně před inkriminovanou valnou hromadou na Fondu národního majetku (FNM). Tehdejší předseda fondu Roman Češka a člen výkonného výboru FNM Jaroslav Borák přesně popisují situaci v MUS a způsob, jakým byly státní doly tunelovány a následně nepřátelsky přebírány.

Češka a Borák o dění kolem strategických dolů informovali ministra financí Ivana Pilipa, šéfa resortu průmyslu a obchodu Karla Kühnla a orgány činné v trestním řízení. Na valné hromadě však byly návrhy FNM ostatními akcionáři přehlasovány. (V dokumentu se o těchto návrzích píše: „Cílem je změna představenstva a dozorčí rady, ve kterých bude posíleno postavení akcionářů proti managementu.“)

Krátce na to přišel o místo vedoucího oddělení nakládání s cennými papíry na FNM právník fondu Jiří Valtr, muž, jenž měl zájmy státu v MUS hájit. „Jenže on hlasoval proti instrukcím FNM, za to jsme ho vyhodili. Ale zjevně ho ten vyhazov příliš netrápil,“ řekl nyní ČESKÉ POZICI Češka. Česká policie o Češkovo svědectví nikdy nestála, kauza po jeho odchodu z FNM zapadla, Češkovi se ozvali až po letech vyšetřovatelé ze Švýcarska.

Neúspěšný pokus FNM

Hlavní strůjce majorizační transakce, na kterou vedení FNM v roce 1998 upozorňovalo, byl tehdejší ředitel strategického rozvoje MUS Antonín Koláček, dnes jeden z nejbohatších českých miliardářů. Před mimořádnou valnou hromadou odešlo z účtů státní společnosti MUS na konta různých, Koláčkem účelově založených soukromých firem nejméně 3524 milionů korun – většinou formou půjček. Peníze byly vzápětí použity na nákup akcií MUS z druhé vlny kuponové privatizace eventuálně od obcí. Miliardářem se díky těmto finančním operacím kromě Koláčka stal i tehdejší odborový předák dolů a člen jejich představenstva Luboš Měkota, který později získal v MUS 40 procent akcií. Pokračování toho procesu chtěl Fond národního majetku zabránit právě na zmíněné valné hromadě 25. dubna 1998. A to se nepodařilo.

A tak v květnu 1999 firma Investenergy, která sídlila ve Švýcarsku a za níž vystupoval Antonín Koláček, vlastnila již více než 50 procent akcií MUS. Na podzim pak vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy státem držený podíl (46,29 procent akcií) za pouhých 650 milionů korun. Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.

Za 650 milionů 20 miliard

Doly časem v několika krocích postupně koupil finančník Pavel Tykač. Podle různých zdrojů za ně zaplatil celkem nejméně 20 miliard korun. Přesnou částku Tykač nikdy nezveřejnil a zřejmě to ani neudělá. Peníze, které byly z MUS v letech 1997 a 1998 „vypůjčeny“, noví vlastníci akcií časem vrátili, ale jak uvádí týdeník Respekt opět z peněz „ukradených z podniku“. Dá se tedy konstatovat, že firmu, kterou prodali Tykačovi za minimálně 20 miliard, získali od státu za 650 milionů. Kauzu pak šetřili policisté a státní zástupci okresního formátu, samozřejmě aniž by kohokoli dostali před soud. „Bylo to nemorální, ale nikoli trestné,“ shrnul zastavení policejního vyšetřování pro MF Dnes bývalý šéf pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimil Rampula.

Dokument, který v plném znění publikujeme, vznikl 24. dubna 1998, v předvečer mimořádné valné hromady Mostecké uhelné společnosti. Je svědectvím o zoufalé snaze několika statečných úředníků o záchranu majetku státu v řádech desítek miliard. Text vypovídá i o otřesných poměrech při správě státního majetku v době, kdy v zemi byla u moci vláda bývalého guvernéra ČNB Josefa Tošovského.

Stanovisko FNM ČR k mimořádné valné hromadě Mostecké uhelné společnosti

V lednu 1998 získal Fond národního majetku ČR (FNM) informace, které vedly k podezření, že se členové managementu Mostecké uhelné společnosti (MUS) dopouštějí činů, které naplňují skutkovou podstatu trestných činů zneužití informací v obchodním styku, porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu podvodu. Tyto informace se týkaly jednak „tunelování“ MUS, a jednak „nepřátelského převzetí“ MUS.

Tunelování mělo být realizováno prostřednictvím některých investic a zejména prostřednictvím správy finančních rezerv ve výši téměř 3 miliardy korun. Obhospodařování těchto rezerv podle získaných informací měla pro MUS dělat společnost Newton Financial Management Group, jejímž spoluzakladatelem a předsedou představenstva je ředitel strategického rozvoje MUS Antonín Koláček.

Nepřátelské převzetí společnosti mělo spočívat v tom, že firmy majetkové či personálně spřízněné ve společnosti Newton vytvořily síť menších, ale ve shodě jednajících akcionářů, kteří se snažili získat majoritu. K financování tohoto převzetí měly být podle informací FNM ČR používány přímo či nepřímo finanční rezervy samotné MUS. Tyto společnosti měly k dispozici seznam akcionářů MUS a skupovaly akcie jak z volného trhu, tak přímo od jednotlivých akcionářů.

V době, kdy FNM ČR získal toto podezření, nebylo riziko převzetí patrné z veřejně dostupných informací o akcionářích. Ve společnosti figuroval pouze jeden větší akcionář – IKS KB. (Šlo o dceřinou firmu Komerční banky, kterou ovládal stát – pozn. red.) Neoficiální informace ale hovořily o zájmově propojené síti, která již tehdy byla schopna přehlasovat FNM ČR, a MUS tak převzít. Nasvědčoval tomu jen vývoj ceny akcií, který signalizoval skupování typické pro získání majority.

Kromě rizika nepřátelského převzetí byl zároveň FNM ČR upozorněn na to, že čím více bude mít management MUS času, tím snáze naaranžuje převzetí kontroly tak, aby vypadalo jako vstup seriozního vnějšího partnera.

FNM ČR se tedy obrátil na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je pověřeno výkonem vlastnických práv, a doporučil svolání mimořádné valné hromady s cílem změnit managament, prověřit podezření a zabránit dalšímu zneužívání prostředků MUS. K tomuto rozhodnutí získal i podporu ministerstva financí a dne 2. března 1998 oficiálně požádal o svolání mimořádné valné hromady. Zároveň požádal o prošetření podezření ze spáchání trestných činů BIS a orgány činné v trestním řízení.

Po doručení žádosti o svolání mimořádné valné hromady představenstvo MUS požádalo FNM ČR, aby upustil od svého záměru a počkal na řádnou valnou hromadu. Vzhledem k hrozícímu nebezpečí, že management tak získá čas pro „úklid“ jak ve společnosti, tak v akcionářské struktuře, to FNM ČR odmítl. Vzápětí začaly „zastrašovací“ akce proti FNM ČR. Člen představenstva MUS, sociálně-demokratický poslanec Josef Hojdar, podnikl politický útok na vedení FNM ČR a na předsedu výkonného výboru Romana Češku. V další fázi byly do obhajoby managementu zataženy i odbory a jejich stávková pohotovost. Kampaň proti fondu vyvrcholila tím, že sociální demokracie iniciovala odvolání prezídia FNM ČR a hlasovala s komunisty a republikány pro drastické snížení rozpočtu FNM ČR.

Bohužel, z dnešního pohledu je zřejmé, že se začal naplňovat scénář převzetí společnosti. Když FNM ČR prověřoval na kapitálovém trhu dostupnost akcií, zjistil jejich absolutní nedostatek. Většina malých, zdánlivě nezávislých akcionářů odmítala akcie prodat s vysvětlením, že je kupovala za cizí peníze a pro někoho jiného než pro sebe. Vzájemně provázaná síť nahradila volný trh.

Ani spolupráce na valné hromadě nebyla s jednotlivými akcionáři možná. Jako první se FNM ČR obrátil na IKS KB se žádostí o společný postup. Spolupráce byla odmítnuta s poukazem na to, že akcie sice figurují v portfoliu IKS KB, ale jsou tam pouze „zaparkované“ a IKS KB za ně nemůže sama hlasovat. Podle informací FNM ČR tyto akcie v IKS KB „zaparkovala“ společnost Newton (patřící Antonínovi Koláčkovi – pozn. red.).

Dále jednal FNM ČR o spolupráci se společností Synergo Suisse CZ, která se prezentovala jako zahraniční partner zastupující konsorcium významných švýcarských firem. FNM ČR měl zájem zjistit, o jaké konsorcium švýcarských firem jde, z oficiálních i z neoficiálních informací však nešlo identifikovat jiného investora než Jiřího Diviše, zakladatele „švýcarské“ společnosti Investenergy, známého v Mostě tím, že hrával basketbal za Baník Most. (Diviš, spolumajitel firmy Appian, v současnosti rovněž čelí žalobě ve Švýcarsku – pozn. red.) Tato společnost se stala akcionářem tím, že koupila devět procent akcií obcí. Změna majitele obecních akcií byla podle stanov MUS podmíněna souhlasem představenstva. Tento souhlas byl bez problémů představenstvem udělen.

Společnost Synergo Suisse CZ při jednání na FNM ČR i na MPO vystupovala jako seriozní zahraniční partner, který má zájem o spolupráci se státem. Při nejbližší příležitosti však spolupráci bez udání věcného důvodu přerušila a ve sdělovacích prostředcích zaútočila proti FNM ČR. Dne 20. dubna 1998 zástupci společnosti Synergo Suisse CZ oznámili FNM ČR, že jim zakladatel společnosti Jiří Diviš odebral mandát k jednání. FNM ČR se proto obrátil přímo na Jiřího Diviše s písemným návrhem společného postupu, odpovědi se však nedočkal.

Stejný den, tedy 20. dubna 1998, navíc společnost Synergo Suisse CZ oznámila, že nákup zorganizovala pro svého zahraničního partnera. Partnerem nebylo konsorcium švýcarských firem ani žádná samostatná švýcarská firma, ale neznámá americká soukromá investiční společnost The Appian Group. FNM ČR se tedy obrátil na Jacquese de Grooteho, bývalého výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, který české vládě investici společnosti The Appian Group oznámil. Jacques de Groote vyjádřil zájem o dobré vztahy s českým státem a o dohodu s FNM ČR.

FNM ČR odeslal firmě The Appian Group a de Grootemu žádost o společný postup na valné hromadě MUS. Cílem je změna představenstva a dozorčí rady, ve kterých bude posíleno postavení akcionářů proti managementu a budou tam úměrně svým podílům zastoupeni jak FNM ČR, tak The Appian Group. Toto představenstvo prověří podezření FNM ČR a připraví řádnou valnou hromadu. Každý seriozní zahraniční investor by takovou nabídku podpořil. Jednak proto, aby si prověřil podezření z poškozování jeho majetku. A jednak proto, aby si zachoval dobré vztahy se státem, které jsou pro každého seriozního zahraničního investora v regulovaném odvětví zcela klíčové.

Panu de Groote byla podrobně vysvětlena situace kolem MUS i naléhavost společného postupu. Přestože de Groote vyjádřil porozumění pro postoj českého státu, po konzultaci se skutečným investorem spolupráci odmítl a oznámil, že jejich zástupce bude hlasovat pro zachování stávajícího stavu, včetně současného představenstva.

Pokud bude na mimořádné valné hromadě státní akcionář přehlasován a žádné změny v orgánech MUS neproběhnou, bude to přesvědčivý důkaz, že podezření bylo správné a převzetí firmy má pod kontrolou stávající management. Jakákoliv slova odůvodňující ponechání status quo budou znít velmi nevěrohodně.

Na počátku bylo pro FNM ČR nejméně konfliktní a bolestivé řešení nicnedělání. Koneckonců výkon vlastnických práv má MPO, FNM ČR i s vědomím rizika, že bude přehlasován, přesto inicioval mimořádnou valnou hromadu. Bylo to totiž jedinou možností, jak potvrdit nebo vyvrátit existující podezření. I negativní výsledek této valné hromady bude výsledek – bude jasným signálem pro stát a pro orgány činné v trestním řízení, které mají všechny dostupné informace, že podezření jsou realitou. Položíme-li si totiž otázku – komu vše, co se dělo v MUS sloužilo, je odpověď jednoznačná.

Za Fond národního majetku ČR toto stanovisko podepsali předseda fondu Roman Češka a člen výkonného výboru fondu Jaroslav Borák.

Dále k tématu:

murdoch Super! Super! 10:13 30.11.2011
Kulihrach DÍky Velké díky za ten článek! 9:59 30.11.2011

Počet příspěvků: 21, poslední 2.12.2011 01:45 Zobrazuji posledních 21 příspěvků.