Jak se přepisovala mocenská mapa na ose Zeman – Sobotka

Vztah prezidenta Miloše Zemana a premiéra a předsedy ČSSD Bohuslavy Sobotky se od Zemanova nástupu do funkce zcela proměnil. Čtyři faktory, jež poznamenaly vývoj od lánského puče.

Premiér Bohuslav Sobotka, Pražský hrad a prezident Miloš Zeman. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Bohuslav Sobotka, Pražský hrad a prezident Miloš Zeman. | foto: Montáž Alessandro CanuČeská pozice
Premiér Bohuslav Sobotka, Pražský hrad a prezident Miloš Zeman.
  • V úterý uplyne přesně polovina prezidentského mandátu Miloše Zemana (do úřadu byl inaugurován 8. března 2013). Lidové noviny při té příležitosti v tištěném vydání v sobotu 5. září publikovaly čtyři pohledy na jeho dosavadní působení ve funkci.
    Jedním z nich je i zmapování vývoje vztahu mezi prezidentem a premiérem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. ČESKÁ POZICE ho publikuje v nezkrácené verzi.

Od lánského puče k tykání

Podle původních představ prezidenta Miloše Zemana rozhodně neměl být Bohuslav Sobotka premiérem. Předseda ČSSD nebyl hostem povolebního setkání na zámku v Lánech, kam hlava státu sezvala čelní představitele strany v čele se „skoropremiérem“ Michalem Haškem. V plánech prezidenta měla sociální demokracie pod vedením jeho spojenců plnit roli prodloužené ruky Pražského hradu.

Psal se říjen roku 2013 a Česká republika měla našlápnuto k tomu stát se poloprezidentským politickým systémem.

Vztahy korektní a konstruktivní

Dnes je všechno jinak. Sobotka je předsedou vlády, ČSSD má plně pod kontrolou a pozice Hradu na politické mapě je významně slabší než před sněmovními volbami v době úřednické vlády Jiřího Rusnoka.

Sobotka: „Myslím, že občané a daňoví poplatníci mají právo na to, aby měli takové ústavní činitele, kteří jsou schopni spolu věcně a rozumně komunikovat“

„Myslím, že občané a daňoví poplatníci mají právo na to, aby měli takové ústavní činitele, kteří jsou schopni spolu věcně a rozumně komunikovat. Velmi to pomáhá i vnímání a prestiži státu v zahraničí. Snažím se proto být s prezidentem v častém kontaktu a řešit především praktické problémy fungování a reprezentace země,“ sdělil LN před několika dny premiér Sobotka.

Za pravdu mu dává i premiérův někdejší odpůrce a dnes jeho důležitý spojenec pro utužování kontaktů ve finančně-obchodní sféře Jaroslav Tvrdík. „Jsem opravdu rád, že vztahy mezi prezidentem a premiérem jsou korektní a vzájemně konstruktivní,“ míní lobbista, který dnes hraje stěžejní roli při navazování obchodních vztahů českých podnikatelů v Číně.

Vztahy mezi prezidentem a premiérem se podle našich informací proměnily dokonce natolik, že Zeman po letech opět nabídl Sobotkovi tykání. Mělo se tak stát v době, kdy vláda letos na jaře prezidentovi povolila cestu do Moskvy na ruské oslavy 70. výročí konce druhé světové války.

Mynář: „Hrany jsou obroušeny natolik, že si spolu tykají a téměř každodenně mohou řešit problémy, které zemi trápí“

„Je to tak. Určitě je pro Českou republiku dobře, pokud premiér a prezident spolu dobře a slušně vycházejí – jak v politické, tak osobní rovině. Hrany jsou obroušeny natolik, že si spolu tykají a téměř každodenně mohou řešit problémy, které zemi trápí,“ řekl LN kancléř Vratislav Mynář, který před dvěma lety v červenci o Sobotkovi prohlásil, že je „tak slabý, jako je stisk jeho ruky“.

Co způsobilo, že nejenže Sobotka dokázal sestavit vládu, ale během dvou let se mu podařilo mocensky opevnit natolik, že i politický matador jako prezident Zeman musí uznat jeho politický um?

Zaprvé: Pád Rusnokovy vlády

Zeman neměl rád Bohuslava Sobotku dlouhodobě. V druhé polovině 90. let sice patřil do stáje talentovaných oblíbenců předsedy ČSSD Zemana, vše ale zhatil Zemanův debakl v nepřímé prezidentské volbě v roce 2003. Sobotka se ocitl na seznamu zrádců, kterým se hodlal „jezevec z Vysočiny“ jednou pomstít.

Horké a nejisté období pro Sobotku oficiálně začalo 26. ledna 2013. Zeman tehdy vyhrál druhé kolo přímých prezidentských voleb.

Horké a nejisté období pro Sobotku oficiálně začalo 26. ledna 2013. Zeman tehdy vyhrál druhé kolo přímých prezidentských voleb a nebylo pochyb o tom, že v zemi není populárnějšího levicového politika. Dávalo to sílu jeho spojencům v ČSSD – Michalu Haškovi, Jeronýmu Tejcovi či Zdeňku Škromachovi, ale i šedým eminencím a lobbistům v pozadí Jaroslavu Tvrdíkovi či Miroslavu Janstovi. Výše jmenovaní představovali v rámci sociální demokracie Zemanovy klíčové spojence před prezidentskými volbami i v jejich průběhu, přestože v prvním kole byl oficiálním kandidátem oranžových Jiří Dienstbier.

Zemanovo vítězství bylo vzpruhou i pro neparlamentní Stranu práv občanů – Zemanovci, jíž byl čerstvě zvolený prezident čestným předsedou. Z této malé strany měla za podpory Zemana vyrůst nová a neokoukaná sociální demokracie.

„Podhradí“ selhalo

Sjezd ČSSD se konal pouhý měsíc a půl po prezidentských volbách a Zeman shromáždění sociálních demokratů v Ostravě zcela ovládl. Delegáti mu při projevu viseli na rtech a tleskali ve stoje. Sobotka se sice stal předsedou strany a do nejužšího vedení si prosadil Alenu Gajdůškovou či Lubomíra Zaorálka, značná část straníků však sjezd opouštěla s domněnkou, že Sobotka není silný politik a prezident mu po volbách nedá šanci na sestavení vlády.

Nájezd zemanovců na politickou scénu ale zastavila Poslanecká sněmovna, která na začátku srpna 2013 nevyjádřila Rusnokovu pro-prezidentskému kabinetu důvěru

Tento pocit uvnitř sociální demokracie zesílil v době, kdy po pádu Nečasovy vlády kvůli aféře Nagygate Zeman převzal fungování země do svých rukou. Ekonoma Jiřího Rusnoka pověřil sestavením úřednické vlády, která měla prosadit do praxe Zemanův politický program z prezidentských voleb.

Nájezd zemanovců na politickou scénu ale zastavila Poslanecká sněmovna, která na začátku srpna 2013 nevyjádřila Rusnokovu pro-prezidentskému kabinetu důvěru. Zároveň bylo rozhodnuto, že se na podzim uskuteční předčasné volby. S odstupem dvou let se zdá, že právě tehdy se situace začala obracet ve prospěch Sobotky.

Ukázalo se totiž, že Zeman a jeho lidé z „podhradí“ – zejména kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý – nemají politické události plně pod kontrolou a nedokážou ani zařídit něco tak důležitého jako důvěru prohradní vládě. Sobotkova pozice se však neměnila v tom, že jediným způsobem, jak utéci Zemanovi z lopaty, bylo vyhrát sněmovní volby.

Zadruhé: Lež v televizi

Informace o konspirační lánské schůzce unikly na veřejnost a jeden z aktérů „puče“, Milan Chovanec, přiznal, že s prezidentem „zrádci“ po volbách skutečně jednali

To se ČSSD povedlo. Sobotku ale hned vzápětí vnitrostraničtí oponenti začali kritizovat, že před hnutím ANO zvítězil o pouhá dvě procenta se ziskem 20,45 procenta. Hašek a spol. se ještě týž den po sečtení hlasů tajně a bez svého předsedy vypravili za Zemanem na zámek do Lán. Cílem setkání bylo potvrdit vztah mezi Zemanem a Haškem, který měl být hlavou státu pověřen sestavením vládní koalice.

Stejně jako při shánění podpory pro Rusnokovu vládu se ale vše pokazilo. Informace o konspirační lánské schůzce unikly na veřejnost a jeden z aktérů „puče“, Milan Chovanec, přiznal, že s prezidentem „zrádci“ po volbách skutečně jednali. Hašek byl zrovna tou dobou na rozhovoru v České televizi, kde v přímém přenosu lhal a lánské jednání popíral. Šlo o moment, který z Haška učinil nevěrohodného „šaška“, a naopak Sobotku katapultoval do Úřadu vlády.

Role šéfa ANO

Kromě toho Sobotkovi dodali sílu demonstranti, kteří na Pražském hradě v době „puče“ vyjadřovali předsedovi strany podporu. Lidové noviny narazily i na interpretaci, že pro vývoj situace byla důležitá role šéfa hnutí Andreje Babiše.

Jeho si snažil údajně naklonit právník Jansta, spojenec haškovců. Babiš však po volbách podpořil Sobotku a hradní parta tím přišla o stěžejní sílu.

Jeho si snažil údajně naklonit právník Jansta, spojenec haškovců. Babiš však po volbách podpořil Sobotku a hradní parta tím přišla o stěžejní sílu. Zákulisní zdroje hovoří o tom, že právě tehdy si Babiš zkomplikoval cestu za případnou funkcí premiéra, neboť v očích Hradu na podzim 2013 selhal – tím, že se přidal na Sobotkovu stranu.

Předseda sociální demokracie od té chvíle hozenou rukavici nepustil. Prvním krokem v oslabení Zemana bylo, že neuhnul prezidentovi při vytváření vlády. Hlava státu trvala na tom, aby ve vládě nebyl prezidentem nenáviděný Jiří Dienstbier či Lubomír Zaorálek. Sobotka podle pamětníků jednání Zemanovi jeho výtky vždy odkýval, při finálním předložení soupisu členů vlády však Dienstbier i Zaorálek na Sobotkově vládním seznamu figurovali. Prezidentovi nezbylo nic jiného než Sobotku jmenovat premiérem.

Zatřetí: Vnitrostranická diplomacie

Sobotka tedy Zemana pokořil a stal se předsedou vlády. Aby se ale ve funkci udržel, potřeboval upevnit postavení ve straně. Okolnosti mu hrály do karet. Ti straníci, pro něž byl před tím nevýrazným politikem s „nešancí“ na premiérskou funkci, začali na svého předsedu nahlížet jinak. Spatřili v něm potenciál, který si do té doby slibovali u padlého rivala Haška – totiž naději, že jim předseda a premiér zajistí funkce a možnost podílet se na chodu státu.

Původně odbojnou jihočeskou organizaci Jiřího Zimoly, účastníka lánského puče, se zase Sobotka rozhodl nezaříznout

Sobotkovi se postupně podařilo naklonit si na svou stranu klíčové regiony – například Prahu nebo Plzeňský kraj. Původně odbojnou jihočeskou organizaci Jiřího Zimoly, účastníka lánského puče, se zase Sobotka rozhodl nezaříznout. Zimola se po volbách 2013 stáhl do ústraní a přestal předsedu torpédovat. Výměnou za to by měl jihočeský hejtman sehrát klíčovou roli za rok v krajských volbách.

Naopak Hašek a Tejc u premiéra odpuštění pravděpodobně nenajdou. Oba stejně jako předseda pocházejí z Jihomoravského kraje, který chce Sobotka plně ovládnout.

S Chovancem v zádech

Jasně se to ukázalo v nedávné kauze České pošty, kdy Sobotka od začátku za Chovancem stál

Při spřádání strategických cílů se může Sobotka spolehnout na ministra vnitra Milana Chovance, který pro šéfa sociálních demokratů představuje ve vládě stěžejního spojence. Jasně se to ukázalo v nedávné kauze České pošty, kdy Sobotka od začátku za Chovancem stál a ani na moment nepřipustil, že by Chovancova pozice mohla jakkoliv oslabit.

Rovněž ministr, který svým lánským „prozřením“ odstartoval Sobotkův nástup k moci, hodnotí vztahy mezi Zemanem a Sobotkou pozitivně. „Vztahy jsou lepší proto, že spolu oba mluví a jako profíci ví, že v politice existují jen konečné prohry,“ řekl LN.

Začtvrté: Zeman kandidátem za ČSSD?

Premiér míní, že ke zlepšení komunikace s Hradem přispěly pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční a obranné politice. „Zlepšení vztahu premiér-prezident přirozeně napomáhá i levostředová orientace naší vlády, která bývalému sociálnímu demokratovi Zemanovi nepochybně vyhovuje více, než pravicová Nečasova koalice,“ dodává Sobotka.

Lze si položit hypotetickou otázku: Jak jinak jeho podpory docílit, než Zemana podpořit jako svého kandidáta v prezidentských volbách?

Během dvou let se mocenská mapa změnila natolik, že úhlavním nepřítelem pro ČSSD už není Zeman, ale hnutí ANO. Jeho předseda Andrej Babiš se netají premiérskými ambicemi. Pokud se nestane nic mimořádného, příští volby do sněmovny se uskuteční zhruba tři měsíce před těmi prezidentskými.

Do vyjednávání o nové vládě se tak velmi pravděpodobně vloží prezidentská kampaň. Pokud se Zeman rozhodne obhajovat funkci, bude jedním z hlavních favoritů. Sociální demokracii by se v tu chvíli hodilo, kdyby levicového prezidenta měla na své straně. Lze si položit hypotetickou otázku: Jak jinak jeho podpory docílit, než Zemana podpořit jako svého kandidáta v prezidentských volbách?

Ve straně se o takové možnosti zatím nehovoří. „Teď máme jiné starosti. Rozpočet, migraci a tak dále. Až to přijde na pořad dne, zeptáme se členů, koho podpořit. Pokud se nepletu, tak i předseda říkal, že v této otázce – tedy prezidentského kandidáta – vidí prostor pro stranické referendum,“ řekl LN Chovanec. Je zřejmé, že expředseda strany by při takovém hlasování nebyl bez šance.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.9.2015 07:55 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.