První, kdo byl měl začít bojovat s vlastníma desinformacema a šířením ideologických hoaxů , tedy "jediné správné pravdy" , je sama soudružka Jourová....

Diplomová práce na téma dezinformace na “vysoké”úrovni českého adepta na titul graduovaný dezinformátor, Jana Schneidra! Je zřejmé, že uspěl a to s vyznamenáním, titul si ale musí odvézt z Moskvy.

Věcná námitka by se samozřejmě nenašla, že...

No, z vás by nevypadla, ani po šaratici...

Víte, pane Novák, věcně se s příspěvky pana Jana Schneidera nemá totiž cenu vůbec zabývat! Na takovou úroveň se nehodlám snížit.

A šaratici bych doporučil Vám, než něco napíšete, možná, že by to přece jen zvedlo úroveň Vašeho příspěvku!

Příkladem dezinformace pana Schneidera je třeba článek https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Analytik-Jan-Schneider-Globalni-zlocinci-maji-Ukrajinu-v-hrsti-az-se-lide-proberou-bude-pozde-Muze-Evrope-s-privalem-imigrantu-pomoci-Putin-Stacilo-by-kdyz-380386,

ve kterém píše třeba "Pro Albrightovou je Rusko (resp. Sibiř) příliš bohaté na to, aby patřilo jednomu národu. Jeden americký senátor (citát se mi nepodařilo ověřit, proto ho nebudu jmenovat) prý řekl, že Rusko má nerostné bohatství, o které se s USA nechce podělit – tudíž je nepřítelem. Jasněji to snad ani říci nelze." Je to samozřejmě celé lež, u které byla doložitelně vyrobená v Rusku. Dohledejte si detaily, je skutečně zábavné, jak směšně snadno lze vodit pana Schneidera jako psa na vodítku.

Tak pan autor je v tomto oboru odborník, dezinformace běžně propaguje. Já mám nejraději jeho citaci Madelaine Albrightové, že důvody ke zničení Ruska jsou, že Rusko má příliš mnoho zdrojů. (Lze dohledat a Parlamentních listech.) Je to samozřejmě pitomost non plus ultra, přemyšlející člověk by tomu něvěřil, ale pan Schneider to zbaštil jak malinu. Kouzelné je to, že tento "výrok" se poprvé objevil na jakýchsi obskurních ruských serverech s odkazem na práci psychotroniků :-) Inu a dál do světa ho rozšířili bojovníci za praftu jako pan Schneider. Česká pozice je prostě zárukou kvality!

Víte, jedna věc jsou"dezinformace" - to je záležitost čistě liberální - to je výplod tzv. "svobody slova" (to znamená právo lhát). A druhá záležitost je totalitní myšlení - tedy závazné držení se logiky věci. To se potom začne "ztrácet" "pluralita názorů", protože jednak zaniká lhaní a jednak vede k podobnému chápání jevů napříč společností (lépe občinou). O nic jiného nejde.

Totalitní myšlení není "závazné držení se logiky věci", ale závazné držení se Jediného Povoleného Názoru. Bez ohledu na jakoukoli logiku.

Jakmile je v článku spousta odkazů na něčí citáty, pak to mívá jediný důvod;: nedostatek vlastních argumentů. Citování nepříliš známých výroků ještě méně známých profesorů, doktorů, ... je oblíbenou taktikou prodejců zázračných diet, léků ... a v tomto případě to není jinak.

Autor připomíná ty oděsské génie v čele Gulagů, předky dnešních obyvatel Kremlu Podobná logika. Nejprve oslovení paní Jourové v duchu nové kremelské ironie, což je kultura leningradské galérky, ve které vyniká ministerstvo zahraničí RF. Pak ono "házení jmény" jmény autorit, s jejichž myšlením se autor zcela nepotkává, neboť vytrhává z kontextu některé citace, vytváří pseudointelektuální konstrukt, nakloněný zdánlivě jeho cíli, jehož záměrem je kremelsky vše pomíchat a reálným výsledkem "žvást", kterému uvěří většina, v našem případě normalizované šedé vrstvy . Bohužel, česká kultura je plná podobných manipulátorů již od dob normalizace a hráčů ruskými kartami již od E.Beneše a jeho smlouvy se Stalinem. Prodejnost z toho čiší.

Problém je v tom, že někteří čeští novináři vědí o ujednání EK víc než všichni její členové dohromady. Čecháčkům nezbývá než věřit.

Věra Jourová v plné míře naplňuje to Werichovo: "Každý se nakonec může historicky znemožnit sám".

Pokud Věra Jourová spolu s Andrejem Babišem co nejdříve nepřijdou s verzí, že Věra Jourová je ve skutečnosti tajným agentem ČR v řadách EK, aby skrytě napomáhala celou EU rozložit, tak dotyčná se nevyhne cejchu agenta zahraničních zájmů pracujícího proti vlastní zemi a tedy jako vlastizrádce (což už dnes zjevně takto vypadá).