Jak odpoví Izrael na útoky na jeho hranici s Egyptem?

Projevy militantního džihádismu v Egyptě budou vyžadovat sofistikované izraelské reakce, aby se vývoj neodehrával podle přání al-Káidy.

Jan Schneider 27.8.2013

Ve čtvrtek se odehrálo několik koordinovaných útoků na izraelsko-egyptské hranici. Osm mrtvých a 33 zraněných Izraelců. Sedm mrtvých útočníků. K útokům se doposud nikdo nepřihlásil. Existuje však podezření, že za útoky je Hamás. Ten má ale v Gaze mnoho vnitřních problémů, a tak sotva stíhá střílet své kassámy na izraelské území. Aniž by se potvrdilo, kdo byl původcem útoku, nechal izraelský premiér Benjamin Netanjahu provést odvetný útok na Gazu. Výsledkem je šest zabitých.

Nicméně místo, kde se útoky odehrály, přivádí Izrael do nové situace. V Egyptě se totiž od jara dějí věci. Původ „egyptského jara“ je zřetelně vnitřní a má sociální charakter. Militantní složky, které vítají každou turbulentní situaci k rozvoji svých aktivit, se v Egyptě víceméně daří udržet pod kontrolou. A to je možná hledisko, z nějž dávají ony koordinované útoky na izraelské území větší smysl.

Egyptská vláda rozhodně není ve stavu, kdy by mohla zajistit bezpečí na egyptsko-izraelské hranici

Existuje jistá pravděpodobnost, že militantní džihádisté nejsou spokojení s pouhým odstraněním relativně proizraelského egyptského exprezidenta Husního Mubáraka. Situace v Egyptě se stabilizovala v podobě, která jim příliš nevyhovuje. Různé islamistické proudy se totiž proměňují na způsob politických stran, vzdávají se násilných projevů, a vytvářejí tím pro obyvatelstvo novou politickou realitu, kdy militantní džihádisté naprosto ztrácejí na zajímavosti. Proto mohli učinit pokus podkopat současnou vládu vyprovokováním napětí na hranici s Izraelem.

Situaci navíc komplikují všudypřítomné prvky, jak by řekl český prezident Václav Klaus, al-káidismu. Ajman Zavahrí je Egypťan a asi nejsou bezpředmětné dohady, že al-Káida bude chtít být víc vidět v Egyptě. Zavahrí údajně nese velmi nelibě marginalizaci tamních militantních džihádistů a jejich příklon k politickým řešením. Na jedné straně proto sleduje současný vývoj neobvyklými výroky o obohacení porfolia al-Káidy intelektuálním úsilím, aniž by se však na druhé straně vzdal ozbrojených akcí.

Teď bude velmi záležet na izraelské reakci. Egyptská vláda rozhodně není ve stavu, kdy by mohla zajistit bezpečí na egyptsko-izraelské hranici. Mubárak se rozhodně do funkce prezidenta nevrátí, aby obnovil když ne mírový, pak alespoň neválečný stav s Izraelem, takzvaný studený mír. Izrael proto musí přemýšlet hodně tahů dopředu, co jeho reakce mohou v Egyptě způsobit, co vlastně chce a co nechce. A dát zatraceně velký pozor, aby nečinil kroky, ke kterým ho chtějí vyprovokovat útočníci ze čtvrtka.