Jak nevést politická jednání aneb O co jde Babišovi?

Úspěšný byznysmen triumfoval i ve volbách. Ovšem pro vyjednání koalice zatím zázračný talent neprojevuje.

foto: isifa/MAFRA/David NeffČeská pozice

Dva týdny se čekalo, až si ČSSD vyřeší vnitřní problémy a vítězové voleb budou moci konečně jednat o koaliční vládě. Sociální demokraté mají svůj pokus o rebelii aspoň na chvíli za sebou, začalo se jednat – a koalice není o nic blíže.

Roli problematického subjektu po ČSSD plynule převzalo hnutí ANO. Například po jednání s KDU-ČSL nezaznělo z úst představitelů ANO nic v tom smyslu, že by měli potíž s církevními restitucemi. Po pozdějším jednání s ČSSD předseda ANO Andrej Babiš prohlásil, že by církve měly být vstřícnější k občanům a že restituce přicházejí nevhod. Odhlédnuto od samotné věcné podstaty problému: lidovci se nejdříve dozvědí, že s jejich nepřekročitelnou podmínkou (zachování církevních restitucí, tak jak jsou) ANO problém nemá, aby to jejich partner vzápětí zpochybnil.

Především však za krátko přichází Babiš s náhlým útokem, který zaznamenaly Novinky.cz. KDU-ČSL Babišovi vadí, protože ji financoval Luděk Sekyra, což je přítel kmotra Františka Mrázka. A předseda ANO prý proto začíná přemýšlet o podpoře menšinového kabinetu hnutím Úsvit Tomia Okamury.

Čitelnost financování politických stran je v Česku samozřejmě dlouhodobě problém, který ANO vzhledem ke svému miliardářskému předsedovi řešit nemusí. Jenže přiklánět se zrovna k Okamurově hnutí působí absurdně. Jde o tentýž Úsvit, který v hodnocení Transparency International, jež se zabývala financováním politických stran a hnutí, naprosto vyhořel. Za který kandidoval Vít Bárta, muž s osobitým přístupem k vedení účetnictví strany Věci veřejné, který půvabně shrnul do věty: „Potřebujeme nějaký oficiální peníze na kampaň“.

Financování Sekyrou Babiš vytahuje necelé dva měsíce poté, co se dar od tohoto podnikatele objevil na transparentním účtu KDU-ČSL. Takže šest týdnů tyto peníze problém nebyly, a najednou jsou? A pokud se lustrují někdejší obchodní partneři lidoveckých sponzorů, dočkáme se také lustrování někdejších obchodních partnerů Babiše?

O co jde?

Vysvětlení Babišova počínání se nabízí trojí.

Šéf ANO může být nervózní, jednoduše ve svém útoku na lidovce přestřelil. Nervózní může být třeba z toho, že někteří členové jeho hnutí začínají hovořit o tom, že by měli problém, pokud slovenský soud usvědčí Babiše z vědomé spolupráce s StB. Lídr královéhradecké kandidátky Ivan Pilný už dokonce pro iDNES prohlásil, že by v takovém případě rovnou odešel z hnutí.

Druhá možnost je, že se Babiš s lidovci prostě dohodnout nechce a míří k jiné vládní sestavě. A pokud by někomu jako záminka k ukončení koaličních námluv nestačily církevní restituce, nachází si nový problém.

Třetí možnost: Babiš si s lidovci těmito výroky jen hraje, a snaží se při koaličním jednání navyšovat svou cenu, jak je zvyklý z byznysu.

Ať platí kterákoliv možnost, ani jedna z nich se nedá označit za „konstruktivní politické jednání“, které by mělo usnadnit sestavení kabinetu. Pohrůžky spoluprací s Úsvitem lze při pohledu na personální složení tohoto subjektu brát vážně jen stěží. Lavírování kolem restitucí situaci také nijak nenapomáhá.

Radost ze současné situace může mít jen Miloš Zeman. Stabilní kabinet vzešlý z voleb je stále v nedohlednu, a zemi nadále spravuje spolek jeho nikým nezvolených přátel.