Ceska Pozice

Jak garantovat excelentní výzkum: příklad CEITEC

Pětimiliardového multioborového „supervýzkumáku“ CEITEC v Brně se mají již brzy chopit dva noví ředitelé – výzkumný a výkonný.

Brněnské multioborové centrum CEITEC má být hvězdou české vědy, ale kritikové často nevěří, že se samo uživí a na Moravu přitáhne skutečné vědecké hvězdy. foto: © archiv CEITECČeská pozice

Brněnské multioborové centrum CEITEC má být hvězdou české vědy, ale kritikové často nevěří, že se samo uživí a na Moravu přitáhne skutečné vědecké hvězdy.

Elitní, špičkový, excelentní. Takové přívlastky si přidávají vědecko-výzkumná centra vznikající za evropské miliardy napříč republikou. Jedním z  nejambicióznějších je pětimiliardový Středoevropský technologický institut (CEITEC), který v Brně buduje šestice univerzit a institucí (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství).

Aby se CEITEC stal skutečně skvělým, o to se mají postarat nastavené mechanismy kontroly, ale také tandem ředitelů – výkonného a vědeckého – nejlépe ze zahraničí. O jejich výběr se postaral panel expertů zřízený ministerstvem školství a dle informací ČESKÉ POZICE je již rozhodnutí blízko. Jména budou nejspíše představena v průběhu dubna.

Vybírán bude silný tandem, aby oba ředitelé fungovali jako sehraný tým„Vybírán bude silný tandem, protože zásadní pro řízení centra je také to, aby ředitelé na těchto dvou klíčových pozicích fungovali jako sehraný tým,“ řekl ČESKÉ POZICI šéf centra CEITEC Tomáš Hruda, jenž dle ohlasů z akademicko-politických sfér projekt zprofesionalizoval.

„Jsme potěšeni, že se nám podařilo přesvědčit dost zajímavých osobností. U vybíraných kandidátů jsme považovali za klíčové úspěšné výsledky ve vědecké praxi, mezinárodní rozhled i znalost principů řízení, jež povedou k vybudování skutečně konkurenceschopného centra excelence. Zásadní je pro nás i prakticky prověřená zkušenost s řízením podobně významného centra,“ říká Hruda, jenž dříve šéfoval CzechInvestu.

Posun pro celou univerzitu i noví vědci

Středisko se má věnovat výzkumu v oblasti živých, ale i materiálových věd – na vybudování šlo 5,3 miliardy korun. „CEITEC jsme připravovali jako zásadní krok k tomu, aby Masarykova univerzita definitivně vystoupila z průměru střední a východní Evropy. Do centra bude zahrnuta jen část oborů, ale snažili jsme se jej koncipovat tak, aby vyšší úroveň kvality, jež bude s centrem spjata, postupně vyzařovala do celé univerzity,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI rektor Mikuláš Bek. O totéž dbá i partnerské Vysoké učení technické.

Do Brna se kupříkladu vrátí dva vědci, kteří uspěli v zahraničí. Jsou jimi Jiří Friml a Eva Benková (VIB Department of Plant Systems Biology, Iniversiteit Gent), mimo jiné oba držitelé významného grantu Evropské výzkumné rady. „Příchod vědců tohoto formátu je cestou, kterou chceme jít i do budoucna. Na získání významných zahraničních vědců intenzivně pracujeme, je to součástí naší strategie. Podařilo se nám získat již několik renomovaných vědců ze zahraničí, kteří brzy nastoupí do vedoucích pozic,“ říká ředitel Hruda.

CEITEC se má soustředit na opravdovou excelenci, nikoliv jen tu papírovou. „Již dnes pro vědce vytváříme zázemí a podmínky, které budou podporovat pouze ty nejlepší výsledky, což v ČR zatím bohužel není – ani zdaleka – standardem. Konkrétním příkladem je evaluace vědeckých týmů, jež proběhne 11. až 12. června a pro kterou jsou nastaveny transparentní podmínky hodnocení bez politických i jiných vlivů,“ dodává Hruda.

Jak takové hodnocení proběhne? Do Brna přijede přes dvacet odborníků z mezinárodních institucí, kteří budou v rámci dvoudenní akce hodnotit jednotlivé výzkumné skupiny v závislosti na jejich odbornosti.

Systém hodnocení:

1. část – Hodnocení  standardních výsledků vědecké práce, například kvalita publikovaných výstupů, spolupráce s aplikační sférou, úspěšnost v získávání mezinárodních grantů. Publikace pod mediánem příslušného oboru nejsou do hodnocení vůbec zahrnuty, naopak publikacím v nejprestižnějších časopisech náleží řádově vyšší ohodnocení.

2. část – „Benchmarking“ – jednotlivé výzkumné skupiny jsou porovnávány s odpovídajícími špičkovými výzkumnými týmy ve svém oboru na prestižních výzkumných institucích v Evropě – například Imperial College of London, VIB (Vlaams Instituut voor Biotechnologie, Gent) či EMBL (The European Molecular Biology Laboratory, Heidelberg).

3. část – „Peer review“ neboli osobní interview členů výzkumných skupin se zahraničními hodnotiteli. Ti kromě celkové vize a cílů skupiny hodnotí také například schopnost přesvědčit o tom, že v budoucnu dokážou dosáhnout špičkových výsledků a přiblížit vědu v CEITEC nejlepším centrům. Zásadní je schopnost a jasný plán vedoucích výzkumných skupin zajistit podporu a růst mladým talentům.

4. část – Shrnutí hodnocení ze všech předchozích částí, které podá kvantifikovatelnou odpověď, jak si daný tým stojí, včetně doporučení.

Tlak na kvalitu má být prvořadý, aby se z CEITEC nestaly v budoucích letech prázdné laboratoře bez živoucích výzkumníků, jako tomu bylo na jihu Evropy. O tom, zda se to brněnskému, ale i dalším pěti centrům z prioritní šestice (laser ELIbiovědní BIOCEV, superpočítač IT4Innovationsmedicínské ICRC a energetický SUSEN) podaří, se ukáže v následujících letech.

Hruda věří, že ano. A říká: „Některé naše skupiny jsou již dnes řazeny mezi evropskou špičku a všichni výzkumníci, kteří byli do CEITEC vybráni, mají potenciál se do ní dostat. Základem je transparentní evaluace, s jejímiž výsledky se bude reálně pracovat. Pokud se podaří dodržet i ostatní principy, není důvod, proč by CEITEC neměl v horizontu zhruba pěti až deseti let patřit mezi špičková evropská centra.“

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.