Jak dopadne „lex Babiš“?

ČSSD čelí kritice, že couvá od záměru zpřísnit podmínky pro podnikající členy vlády. Skutečnost ale vypadá jinak. Halasná provolání do médií nahradila šňůra neveřejných politických jednání se sněmovními stranami.

Ministr financí Andrej Babiš. foto: ČTK

Ministr financí Andrej Babiš.

Sociální demokraté to myslí se zpřísněním střetu zájmů vážně, ale rozhodli se postupovat opatrně, protože jim jde o výsledek. I když se brání tomu, aby se zákon označoval jako „lex Babiš“, o předsedu hnutí ANO jde především. A o to, do jakých podmínek nastoupí příští sněmovní sestava.

Ačkoli to nikdo ze sociálních demokratů z pochopitelných důvodů neříká nahlas, řada z nich cítí, že je to teď, nebo nikdy. Alespoň dosavadní průzkumy voličských nálad naznačují, že po příštích volbách už by pro zpřísnění pravidel pro podnikající ministry nemuselo být dost hlasů. Přeloženo: že hnutí ANO vyhraje.

Ve hře jsou zatím tři možnosti, jak to poslanci mohou udělat. První je zákaz, aby se firmy, v nichž člen vlády vlastní alespoň čtvrtinový podíl, účastnily veřejných zakázek. Druhé zpřísnění by znamenalo, že si člověk bude muset vybrat, zda chce mít více než 40 procent ve firmě, nebo chce sedět ve vládním kabinetu. Třetí zákaz se týká toho, že by člen vlády nesměl vlastnit média (Andrej Babiš vlastní společnost MAFRA, kam patří i LN).

Alespoň jeden

Omezení přístupu do tendrů vymyslel poslanec TOP 09 Martin Plíšek, už má přislíbeno od lidovců i sociálních demokratů, že jeho nápad podpoří. Za zbývajícími dvěma pozměňovacími návrhy stojí poslanec ČSSD Jan Chvojka. To je citlivější situace, protože jde o člena vládní koalice. Tím, že změny prezentoval ve sněmovním výboru, aniž by je nejdřív probral s hnutím ANO a KDU-ČSL, vyvolal roztržku.

Omezení přístupu do tendrů vymyslel poslanec TOP 09 Martin Plíšek, už má přislíbeno od lidovců i sociálních demokratů, že jeho nápad podpoří.

„ČSSD na minulém sjezdu přijala usnesení, že omezí koncentraci politické, ekonomické a mediální moci. To můj pozměňovací návrh splňuje,“ uvádí Chvojka s tím, že straničtí kolegové jeho návrh v hlasování podpoří. Jenomže klub sociální demokracie ke schválení nestačí. ODS a lidovci avizovali, že jim přijde moc přísné, aby si lidé museli vybírat, zda chtějí vlastnit firmu, nebo být ve vládě. A tady začíná nutnost trpělivého zákulisního jednání.

Kvůli strategii a zajišťování podpory nepodpořili sociální demokraté návrh opozice, aby se zákon o střetu zájmů zařadil na program sněmovny už teď. Tímhle krokem si ČSSD vysloužila nálepku strany, která obětuje ideový záměr koaličnímu soužití.

Předseda poslanců sociální demokracie odmítá, že by strana chtěla zákon takzvaně zaparkovat a tvářit se, že neexistuje, až do chvíle, kdy bude jasné, že už se ani nedá stihnout schválit. „Poslanecké kluby si dělají analýzy a debatují. Platí, že pokud se zákon uspěchá, může ve výsledku havarovat. Mým cílem je jednak zajistit podporu pozměňovacímu návrhu kolegy Chvojky, ale potřebujeme i podporu zákona jako celku, a to vyžaduje dohodu,“ říká Roman Sklenák.

Velmi pravděpodobně se nestane, že by prošly všechny tři návrhy, jimiž se může ministerský střet zájmů omezit, ale pokud dojde většinového schválení alespoň jeden z nich, budou v sociální demokracii spokojení. Největší šanci má Plíškův zákaz přístupu k veřejným zakázkám. „To nám přijde smysluplné. Ale u ostatních návrhů požadujeme pečlivou debatu v rámci koaliční rady, protože nechceme skončit s rychlokvašeným návrhem mířeným proti jednomu člověku,“ vysvětluje stanovisko lidovců předseda jejich poslaneckého klubu Jiří Mihola. I on odmítá, že by lidovci chtěli zákon ignorovat až do voleb. „Je to citlivá věc a musí se důkladně zanalyzovat,“ dodává Mihola.

Andrej Babiš se po týdnech debat o tom, jak bude „lex Babiš“ vypadat, dopracoval do smířené nálady, o konci koalice již nemluví. „Už jsem to přestal sledovat. Když to bude schválené, dám to svým právníkům, aby zkontrolovali, jestli mi nejsou upírána nějaká práva. Hlasovat nebudu vůbec, protože mám střet zájmů se střetem zájmů,“ říká Babiš.

Odbory nedáme

Nejde o jediné pole, na němž si sociální demokraté vytyčují prostor vůči svému koaličnímu partnerovi a největšímu politickému protivníkovi v jednom. ČSSD provedla prvním čtením zákon, který nařídí firmám, že v jejich dozorčích radách musejí mít třetinu židlí zástupci zaměstnanců. Sociální demokraté mají tradičně k odborářům blízko, ale příchylnost k zaměstnancům není jediný důvod, proč tuhle povinnost ČSSD chce napsat do zákona.

„Dostali jsme se bohužel tak daleko, že některé socialistické principy jsou poslední pojistkou proti bolševicko-oligarchistické diktatuře. Nemáme-li dobré řešení, volíme menší zlo.“

Vedle soukromých firem jde totiž také o ty, v nichž má podíl Česká republika, ale nemají vyloženě formu státního podniku, kde je zastoupení zaměstnanců povinné už teď. Ale nedopadá to třeba na ČEZ, kde už se několikrát stalo, že zástupci ČSSD a odborů v dozorčí radě přehlasovali ministerstvo financí coby akcionáře. „Managementy se zaměstnanci ovládají podniky proti vlastníkovi, stalo se nám to v ČEZ i EGAP,“ dodává Babiš, proč by nepsané pravidlo ve státem (spolu)vlastněných firmách rád zrušil. Aby si ČSSD pojistila, že se to nestane, hodlá z nepsaného udělat zákon.

Kvůli tomu, že novela míří proti Babišovi, návrh podporuje také TOP 09, která jinak nepatří mezi fanoušky odborů. „Dostali jsme se bohužel tak daleko, že některé socialistické principy jsou poslední pojistkou proti bolševicko-oligarchistické diktatuře. Nemáme-li dobré řešení, volíme menší zlo,“ vysvětloval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na plénu.

Jak se má zpřísnit podnikání členů vlády

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

  • firma, v níž člen vlády vlastní víc než 25 procent, se nesmí účastnit tendrů

  • navrhuje Martin Plíšek (TOP 09)

BYZNYS, NEBO VLÁDA

  • politik si musí vybrat, jestli chce být ovládající osobou ve firmě (víc než 40 procent), nebo člen vlády

  • navrhuje Jan Chvojka (ČSSD)

VLASTNĚNÍ MÉDIÍ

  • člen vlády nesmí vlastnit ani provozovat rozhlas, televizi či vydávat periodický tisk

  • navrhuje Jan Chvojka (ČSSD)