Jak dopadl „psycho“ test kandidátů na nového šéfa DPP?

Výsledky posilují nejasnost, na základě čeho a za jakým účelem vlastně postoupil do finálového kola exministr dopravy Radek Šmerda.

Ondřej Koutník 6.12.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

ČESKÁ POZICE našla další střípek do mozaiky nedávného výběru nového generálního ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Jde o psychodiagnostické posouzení – takzvaný Hoganův test, který se běžně používá při výběrových řízeních na manažerské pozice – kandidátů na pozici ředitele pražského dopravního podniku od firmy Assessment Systems. Test, jehož výsledky má ČESKÁ POZICE k dispozici, byl jedním z kritérií druhého kola výběru nového šéfa DPP, jehož se účastnilo deset kandidátů.

Pořadí bylo následující: na prvním místě skončil Milan Křístek, za ním Petr Moravec a na třetím Radomír Šimek. Následovali Miroslav Kopec, Václav Krach, Radek Šmerda, Tomáš Hüner, Václav Pomazal, Jaroslav Ďuriš a Martin Sklenička.

Z druhého kola pak postoupili tři nejlepší adepti, kteří si to ve finále „rozdali“ před dozorčí radou podniku. Obsazení této trojky však výsledkům Hoganova testu neodpovídalo, což posiluje nejasnosti okolo řízení: kromě vítězného Křístka postoupili i Šmerda (6. místo) a Ďuriš (9. místo). V posledním kole odstoupil Šmerda, Křístek poté v rozstřelu porazil Ďuriše a stal se novým ředitelem největší pražské městské firmy.

Cílem analýzy bylo identifikovat silné stránky a potenciální rizika jednotlivých kandidátů, predikovat úspěšnost kandidáta na dané pozici a získat objektivní data pro porovnání uchazečů o post mezi sebou. V testu (uskutečnil se elektronicky několik dnů před druhým kolem) se hodnotily předpoklady pro deset základních kompetencí: strategické uvažování, taktické řešení problémů, provozní spolehlivost, orientace na výsledky, rozvoj talentu, respekt k lidem, spolupráce, strategické sebeuvědomění, houževnatost a úsudek. Kandidát byl v testu hodnocen tak, že buď více než vyhověl, vyhověl nebo nevyhověl.

„Hoganův test byl jedním z 5 kritérií druhého kola výběrového řízení nového generálního ředitele. Všech 5 kritérií mělo stejnou statistickou váhu, na Hoganův test tedy připadá statisticky 20 procent,“ upřesnila tisková mluvčí DPP Aneta Řehková. Z dokumentů, které máme k dispozici, vyplývá, že další hodnocené „disciplíny“ výběrového řízení byly prezentace úkolu, osobní dojem a vnímání uchazeče či představa o řízení podniku.

Pokud tedy kandidát neuspěl v testu, mohl se zachránit na jiné „překážce“, a navzdory neúspěchu v Hoganově testu postoupit do další fáze. V souvislosti s tímto psychodiagnostickým posouzením jsme však narazili na spekulaci, kterou se nám nepodařilo ověřit, ale považujeme za zajímavé ji uvést, a tím doplnit kolorit doposud známých informací o výběrovém řízení na důležitý pražský post.

Ušito na míru?

Vysoce postavení lidé z prostředí dopravního podniku, od nichž jsme výsledky testu získali a kteří si nepřáli být jmenováni, výsledky testu kritizují. Nabídli následující spekulaci: Test byl vyhodnocen tak, aby usnadnil cestu Křístkovi a uškodil Ďurišovi. Argumentují tím, že Ďuriš pracoval v pražském dopravním podniku 26 let, z toho šest let na pozici personálního ředitele, a je tudíž podivné, když v testu dostal nejhorší hodnocení v kolonkách, jako je strategické uvažování, respekt k lidem či spolupráce. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem z dopravního podniku v Praze a z řízení českobudějovického dopravního podniku ale Ďuriš uspěl v ostatních disciplínách druhého kola a nakonec postoupil do finále.

Křístek, jemuž se test povedl, byl údajně v květnu 2012 vyhozen ze společnosti T-Mobile, kde působil na postu senior manažera pro péči o zákazníky. Podle našich informací hodnocení Křístkova působení v této firmě nebylo kdovíjak lichotivé (například kvůli údajné neschopnosti rychlých rozhodnutí a strategického řízení, neochotě učit se novým věcem či zavádění změn). Takové informace Křístek rezolutně popírá a tvrdí, že z T-Mobilu odešel na vlastní žádost a že byl ve společnosti jedním z nejlépe hodnocených manažerů.

Byť byl Hoganův test jen jedním z kritérií pro výběr nejlepších třech kandidátů, pochybnosti nad průběhem řízení nerozptýlil

Kapitolou samou pro sebe pak je účast Radka Šmerdy ve výběrovém řízení. Od okamžiku, kdy se objevil seznam 51 uchazečů o pozici šéfa DPP, se pozornost upírala zejména na tohoto bývalého ministra dopravy. Šmerdu výběrová komise posílala do dalšího kola, aniž by však tento státní úředník splňoval jedno z hlavních kritérií celého výběru: „Zastával pozice ve vrcholovém výkonném managementu společnosti s minimálně 500 zaměstnanci po dobu 5 let.“ Navíc se mu ve druhém kole nepovedl Hoganův test, ve kterém skončil až na šestém místě. Leč postoupil do finále, jež nakonec v den rozhodování dozorčí rady „skrečoval“.

Obrátili jsme se na zhotovitele testu firmu Assessment Systems, zda na ni byl činěn nátlak, aby v hodnocení některé kandidáty upřednostnila a jiné naopak poškodila. Jana Špringerová ČESKÉ POZICI za společnost sdělila, že k dané analýze nemůže uvést žádné informace – dokonce ani to, zda s dopravním podnikem její společnost na výběrovém řízení spolupracovala.

Oslovili jsme i pražského radního pro dopravu Josefa Noska (ODS), aby se vyjádřil k důležitosti Hoganova testu v rámci řízení. Jak je ale jeho zvykem, s ČESKOU POZICÍ dlouhodobě nekomunikuje a na naše dotazy neodpovídá (přestože se o něm říká, že je velkým zastáncem Hoganova testu).

Byť byl Hoganův test jen jedním z kritérií pro výběr nejlepších třech kandidátů, pochybnosti nad průběhem řízení nerozptýlil. Naopak se ukázalo, že kvalitních kandidátů na postup mohlo být více. Výsledky testu zesílily nejasnost, na základě čeho a za jakým účelem vlastně postoupil do posledního kola exministr Šmerda.

Pochybnosti nad výběrovým řízením na nového šéfa DPP vznesla ČESKÁ POZICE v následujících článcích:

Počet příspěvků: 3, poslední 4.12.2012 08:56 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.