Jak CIA a Bílý dům zcenzurovaly své senátní kontrolory

Koncem července vzbudila pozornost omluva ředitele zpravodajské služby USA Johna Brennana americkým zákonodárcům. To se nestává každý den. Co donutilo šéfa této agentury k takovému pokořujícímu kroku? Odpovědět se pokouší Jan Schneider.

CIA (ilustrační snímek). foto: WikipediaReprofoto

CIA (ilustrační snímek).

Zhruba letos na jaře propukl spor mezi agenturou a Senátní komisí pro vyšetřování metod používaných CIA při výsleších osob podezřelých z terorismu. Týkal se speciální počítačové sítě instalované agenturou pro potřeby senátní komise v utajeném objektu v Severní Virginii, aby se vyšetřovací tým Senátu mohl seznamovat s utajovanými materiály CIA.

Jak později potvrdil Generální inspektor CIA David Buckley, deset zaměstnanců agentury proniklo do této senátní počítačové sítě, kterou agentura autoritativně prohlásila za výlučně přístupnou pouze členům senátního vyšetřovacího týmu. (Pozoruhodné je, že to bylo již druhé přistižení amerických zpravodajců „s kalhotami dole“. Odehrálo se téměř současně s odhalením jejich snah zjistit, co o jejich činnosti v Německu ví vyšetřovací tým německé vlády.)

Hackeři z bezpečnostního odboru CIA pátrali v počítačích senátního vyšetřovacího týmu po tom, k jakým zjištěním dospěl, jak hluboko pronikl do materiálů agentury a co z nich vyčetl o waterboardingu a dalších krutých výslechových metodách připomínajících (a někdy překračujících) praktiky Státní bezpečnosti v komunistickém Československu na začátku padesátých let.

Zastrašování

CIA ústy svého ředitele Johna Brennana prohlásila, že agenturní hackeři jednali způsobem neslučitelným s dohodou o spolupráci mezi agenturou a zákonodárci z roku 2009, kdy vyšetřování začalo. Brennan oznámil, že ustavil interní personální radu vedenou bývalým senátorem Evanem Bayhem, aby prošetřila chování zaměstnanců agentury a navrhla případná kádrová opatření.

CIA se snažila senátní vyšetřovatele zastrašit tím, že dala podnět FBI k vyšetřování jejich aktivit. Nařkla je ze stahování „interních“ dokumentů, k nimž jim agentura neudělila souhlas k přístupu.

Někteří zákonodárci vyslovili uspokojení, že se CIA omluvila a Bílý dům (zatím) ředitele Brennana podpořil. Jiní zákonodárci požadují rezignaci ředitele CIA pro ztrátu důvěry a neschopnost vědět, co se v agentuře děje. A také pro Brennanova dřívější ostře odmítavá vyjádření, když byla vznesena první obvinění, že CIA senátním vyšetřovatelům tajně manipulovala s dokumenty v jejich počítačích.

CIA se dokonce snažila senátní vyšetřovatele zastrašit tím, že dala naopak podnět FBI k vyšetřování jejich aktivit. Nařkla je ze stahování „interních“ dokumentů, k nimž jim agentura neudělila souhlas k přístupu. Důstojníci CIA v nich vyjadřovali „obavy“, jak se zachází se zadrženými podezřelými osobami, což spadalo do kompetence senátního týmu. Ministerstvo spravedlnosti proto podnět odložilo pro nepodloženost.

Cenzorská tužka americké vlády

Pokračování se odehrálo po necelém týdnu. Členové Senátního výboru pro zpravodajské služby protestovali kvůli tomu, jak si americká vláda zařádila cenzorskou tužkou v senátní zprávě o použití brutálních vyšetřovacích metod CIA proti osobám podezřelým z terorismu. Vládou upravená verze již neobsahuje klíčová fakta, ale ani některé dávno publikované informace. Protesty se týkají 500stránkového shrnutí vyšetřovací zprávy (6,5 tisíce stran), které mělo být zveřejněno. Podle vlády a CIA prý obsahovala informace týkající se bezpečnosti USA.

Předsedkyně senátního výboru Dianna Feinsteinová prohlásila, že po vládních „redakčních“ zásazích již shrnutí neobsahuje klíčová fakta, kterými jsou podloženy závěry senátního vyšetřovacího týmu. Tím byla znehodnocena pětiletá práce, za niž daňoví poplatníci vynaložili 40 milionů dolarů. Senátorka zaslala prezidentu Baracku Obamovi dopis s návrhem změn v redakčních škrtech. Bez nich by zřejmě zveřejnění shrnutí vyšetřovací zprávy bylo bezpředmětné.

Bílý dům se dosud zdržel komentářů. Ředitel Národního zpravodajství (DCI) James Clapper redakční zásahy bagatelizoval, že prý jde jen o 15 procent textu a že polovina vynechávek se týkala poznámek pod čarou. Carl Levin, předseda senátního výboru pro ozbrojené služby, však označil redakční zásahy vlády za zcela nepřijatelné.

Předsedkyně senátního výboru Dianna Feinsteinová prohlásila, že po vládních „redakčních“ zásazích již shrnutí neobsahuje klíčová fakta, kterými jsou podloženy závěry senátního vyšetřovacího týmu

Utajení má být dle něho používané pro ochranu zdrojů a způsobů práce, které by mohly ohrozit národní bezpečnost, a nikoliv proto, aby zakrylo nepříjemné informace o nepřípustném jednání. Dodal, že nalezl mnoho případů, kdy byly z textu vypuštěny informace zveřejněné již v roce 2009.

Skandální spor bude mít jistě pokračování. V tuto chvíli lze zmínit senátora Anguse Kinga. Ten prohlásil, že americká veřejnost musí mít šanci si zprávu přečíst a sama si z ní vyvodit vlastní závěry, jak bylo zacházeno se zadrženými osobami. A proto senátoři musejí zajistit, aby vláda nezakrývala důležitá zjištění.

Počet příspěvků: 1, poslední 9.8.2014 09:40 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.