Jak ČEZ kvůli Tykačovi chystal pokles výroby elektřiny z uhlí

Připravovala se elektrárenská společnost opravdu reálně na možnost, že se s dodavatelem hnědého uhlí nedohodne?

Majitel firmy Czech Coal Pavel Tykač údajně přistupuje k prosazování svých podnikatelských záměrů jako k velké šachové partii. Na uhelné šachovnici je mu však šéf ČEZ Daniel Beneš zdatným protivníkem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Majitel firmy Czech Coal Pavel Tykač údajně přistupuje k prosazování svých podnikatelských záměrů jako k velké šachové partii. Na uhelné šachovnici je mu však šéf ČEZ Daniel Beneš zdatným protivníkem. | foto: © ČTK, montaž Česka Pozice, Alessandro CanuČeská pozice
Majitel firmy Czech Coal Pavel Tykač údajně přistupuje k prosazování svých podnikatelských záměrů jako k velké šachové partii. Na uhelné šachovnici je mu však šéf ČEZ Daniel Beneš zdatným protivníkem.

Chcete důkaz, že tuzemská elektrárenská společnost ČEZ šla do války s Czech Coalem podnikatele Pavla Tykače opravdu tvrdě? Posuďte, zda o takový důkaz jde, ale přinejmenším indicie tu je. Když dnes (28. února) ČEZ prezentoval výsledky za loňský rok a výhled na letošek, uváděl ve svých materiálech předpoklad, že výroba uhelných elektráren poklesne o 18 procent. Důvodem měla být nižší dodávka paliva právě z Czech Coalu. ČEZ by uplatnil tvrdý přístup a prostě by se na Tykačovo uhlí vykašlal.

To je nyní dost nepravděpodobné, když i ČEZ zdůrazňuje, že se dohoda s Czech Coalem ohledně dodávek hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady rýsuje velmi nadějně.

Pokud chtěl ČEZ na Tykače vyvinout silný tlak, musel dát najevo, že se v případě nouze bez jeho uhlí obejde

Manažeři ČEZ se ovšem odvolávají na svůj konzervativní přístup. Definitivně v dohodu uvěřím, až pod ní uvidím podpisy, říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. A obchodní ředitel Alan Svoboda vysvětluje, že zatím ve skupině ČEZ raději počítali s konzervativní variantou – tedy že dohoda nebude. Takový je náš filozofický přístup, dodává opět Beneš.

Loňský rok, kdy vypršel dlouhodobý kontrakt mezi Czech Coalem a ČEZ, byl rokem vrcholící „uhelné války“. Pokud chtěl ČEZ na Tykače vyvinout silný tlak, musel dát najevo, že se v případě nouze bez jeho uhlí obejde. To by znamenalo, že za prvé výrazně posílí těžbu ve svých vlastních Severočeských dolech, což by ovšem na nahrazení výpadku nestačilo. Takže za druhé by ČEZ omezil výrobu elektřiny z hnědého uhlí – a to i někde jinde než v Počeradech, na které by pak zase zbylo víc suroviny.

Taktika, nebo reálný scénář?

Může jít především o snahu ukázat, že ČEZ v uhelné bitvě opravdu Tykačovi neustupoval víc, než by bylo zdrávo

Otázkou interpretace je, zda všechno toto bylo spíše součástí vyjednávací taktiky, nebo se ČEZ na podobný scénář opravdu reálně připravoval. Dnešní prezentaci je možné vnímat také jako spíše snahu ukázat, že ČEZ v uhelné bitvě opravdu Tykačovi neustupoval víc, než by bylo zdrávo. Bylo to tak doopravdy?

Je pravda, že přehnané zdražování uhlí by kromě samotných těžařských společností nebylo v Česku zájmem prakticky nikoho dalšího. Uhlí je mimo jiné klíčové pro zachování centrálních rozvodů tepla. Drahé uhlí si snad mohli přát jen ti, kteří věří, že pak Česko tuto „špinavou“ surovinu rychleji vyřadí ze svého energetického mixu a přestane znečišťovat ovzduší. Takové uvažování však není realistické.

Definitivní hodnocení si ale nechme na chvíli, až ČEZ a Czech Coal zveřejní detaily dohody. Pokud bychom parafrázovali Daniela Beneše: Až uvidíme vše černé na bílém i s příslušnými podpisy, uvěříme.