Jaderný Írán by mohl přispět ke stabilitě Blízkého východu

Dle izraelského Institutu pro studium národní bezpečnosti by se pravděpodobnost útoku na Írán po jeho úspěšné zkoušce atomové bomby snížila.

Petr Zelenka 1.7.2012

Nikdo vlastně přesně neví, jsou-li cílem íránského jaderného programu atomové zbraně. Američané si tím nejsou jistí, ale jsou přesvědčeni, že by bylo možné tento program včas zastavit. Rusové zase tvrdí, že vědí víc, než Američané. A Izraelci, kteří vědí kromě Íránců možná nejvíc, v květnu vytvořili v podstatě válečný kabinet. Faktem pak zůstává, že Íránu se nelíbí spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a že pravděpodobně v horském zařízení Fordow obohacuje uran nad 20 procent – víc, než je třeba k mírovým účelům.

Co by se stalo, kdyby velmoci nedokázaly včas íránský program zastavit a Izrael udělat ze zařízení Fordow díru v zemi? Tuto otázku si už na začátku roku položili v izraelském Institutu pro studium národní bezpečnosti (INSS). Podle scénáře INSS Írán po vyhoštění představitelů IAEA a řadě provokativních akcí námořních jednotek Revolučních gard proti americké 5. flotile provede v lednu 2013 úspěšnou podzemní zkoušku jaderné zbraně. Závěr scénáře zní, že po takové zkoušce „by se pravděpodobnost útoku na Írán významně snížila, přestože by nebyla zcela eliminovaná“.

Vzájemné odstrašování Íránu a Izraele by se prý podobalo situaci mezi Pákistánem a Indií

Tento izraelský scénář připomněl na svém blogu Bernd Debusmann v souvislosti s nedávno zvěřejněným článkem newyorského think-tanku Council on Foreign Relations. Podle Debusmanna scénář potvrzuje závěry článku – úspěšná íránská zkouška jaderné zbraně by v zásadě vyloučila izraelský i jakýkoliv jiný útok na Írán a na jeho jaderná zařízení, což by přispělo ke stabilitě Blízkého východu. Vzájemné odstrašování Íránu a Izraele by se prý podobalo situaci mezi Pákistánem a Indií.

V článku newyorského think-tanku se však také uvádí, že tento názor nezastává mnoho amerických, evropských ani izraelských komentátorů. Pro „velmoci je totiž v dějinách typické, že se rozzlobí, pokusí-li se jiná země vyrobit vlastní atomovou bombu. Zatím však pokaždé, když nějaká nová země vstoupila do jaderného klubu, jeho ostatní členové se s tím rozhodli žít.“ To je nejspíš pravda. Ostatně, ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Izraele v pondělí 25. června prohlásil, že jaderná zbraň ve vlastnictví Íránu je i proti ruským zájmům. Že by nakonec platilo heslo „buduj bombu, posílíš mír“?

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prý o Izraeli prohlásil, že by měl být vymazán z mapy světa. Těžko říct, nakolik vážně lze jeho výrok brát, ale rozhodně by jej neměl pronášet vůdce země podezřívané ze snahy vyvinout jadernou zbraň. A pokud ji potají získá a pak někde pod zemí vyzkouší, buď začne období neočekávané stability, nebo se nečekaně rozpoutá válka. Každopádně díky tomuto scénáři „den poté“ by už taková válka nebyla stejně apokalyptická.

Počet příspěvků: 3, poslední 1.7.2012 12:49 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.