Italská nálož tiká dál

Svět úsporným opatřením italské vlády nevěří, 45miliardové škrty vyhnaly lidi do ulic.

Proti vládním škrtům demonstrovaly v úterý desetitisíce Italů v ulicích několika měst včetně Říma (na snímku). foto: © ReutersČeská pozice

Proti vládním škrtům demonstrovaly v úterý desetitisíce Italů v ulicích několika měst včetně Říma (na snímku).

Itálie a Španělsko stále tvrdí svou eurobondovou muziku a trvale propagují zatím zamítnuté plány na emisi společných dluhopisů. Viditelně samy. Řecko raději mlčí, aby ještě více někoho nepopudilo. Zticha jsou i Portugalsko a Irsko, aby nezakřikly pro ně příznivé zprávy. (Evropská unie 2. září schválila uvolnění další tranše pomoci pro Irsko ve výši 7,5 miliardy a pro Portugalsko 11,5 miliardy eur. Příslušný podíl na pomoci slíbil i Mezinárodní měnový fond.)

Zbývající vele-kandidáti bankrotů ze skupiny PIIGS – Španělsko a Itálie – nadále balancují na hraně. Španělsko stačilo bezprostřední nebezpečí kolapsu zamluvit. Itálie pokračuje v politice velkých prohlášení. To „největší“ z nich od premiéra Silvia Bersluconiho z 5. srpna na trhy příliš nezapůsobilo.

Není to jen markýrování?

Jsou však zde i další. Respektovaný ministr financí a hospodářství Giulio Tremonti přednesl se svým šéfem Berlusconi plán na vyrovnání rozpočtu v roce 2013 – snížit deficit za dva roky o 45 miliard eur, z toho již v příštím roce o 20 miliard. Návrhy se však nelíbí ani odborům, ani regionálním autoritám. Mimořádné zvýšení daní o pět, respektive deset procent pro ty, kdo vydělávají alespoň 90 tisíc, respektive 150 tisíc eur ročně, není populární ani v zemi, kde je šizení „berňáku“ národním sportem.

Mimořádné zvýšení daní není populární ani v zemi, kde je šizení „berňáku“ národním sportemKabinet chce dále zrušit 34 z celkového počtu 110 provinčních vlád, spojit městské správy v menších městech. To bude zajisté úspor na veřejné správě. Zruší se svátky mimo církevních. Ostatní se budou slavit pouze o nedělích. Zvýší se tím počet pracovních dní. Tedy správněji zaměstnanostních dní; zda půjde o práci, se ještě uvidí. Nezdá se, že by to mohlo projít bez malérů. Parlament včetně senátu má na schválení 60denní lhůtu, a ta se blíží.

Radikálnost slibů vzbuzuje podezření z markýrování. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet na konferenci o uplynulém víkendu na jezeře Como (proč ne na předměstí Turína?) varoval: „Je nezbytné, aby oznámené cíle ve snižování deficitů byly plně potvrzeny a uskutečňovány. Je to absolutně rozhodující pro ozdravení a posílení kvality a věrohodnosti strategie a úvěruschopnost Itálie.“

Trichet ví, koho nabádá. Jeho nástupcem v ECB má být totiž právě italský finančník, dosavadní šéf centrální banky (ti bývají dobří – viz svého času Carlo Ciampi, pozdější premiér a prezident) Mario Draghi.

Podobná varování vyjádřili i jiní účastníci téhož rautu – například italský prezident Giorgio Napolitano. Řekl, že je třeba navržená opatření rychle uvést do praxe. Kdo jiný by si to měl ještě přát? Další účastnící se ekonomické celebrity se tvářily chmurně až katastroficky.

Rodí se nenávist

Svět zkrátka Itálii nevěří, ani italští občané, střadatelé a seriózní evropská média. Německý Die Zeit nazval toto dění „Berlusconiho italské letní divadelní hraní na úspory“ a citoval významného šéfa regionální vlády v Lombardii, guvernéra Roberta Formigoniho. Ten údajně emocionálně přímo „vypěnil“. Jeho vztek je snadno vysvětlitelný. Lombardie je v rámci Itálie největším donátorem na pokrytí dluhového chování jižnějších částí země.

Italové jsou s daněmi opatrní a jen 796 osob z 60milionového národa deklaruje vyšší příjem než milion eurFormigoni doslova řekl: „Zde jsou daňová opatření a mechanismy, jež dají vzniknout nenávisti, která obvykle patří režimům reálného socialismu.“ Především on patří k jádrovým mužům Berlusconiho strany Lid svobody.

Německý, vždy dobře orientovaný server Spiegel OnLine dění komentuje: „Italové sledují vládní manévry ohromeně a v rozpacích.“ Italové jsou s daněmi opatrní a jen 796 osob z 60milionového národa deklaruje vyšší příjem než milion eur. Bojí se však obřích redukcí počtu institucí a úředníků veřejné správy.

Silné pochybnosti o možnosti dosáhnout deklarovaných úsporných opatření a zvýšit daňový výběr vyjádřil v italské televizi známý ekonom Tito Boeri. Ve slibovaných úsporách 45 miliard eur vidí nejméně šest miliard nereálných. Škrty v komunálních rozpočtech prý dopadnou ještě hůře.

Krev a slzy

A k úsporám neúprosní Italové jsou již v ulicích. V Turíně nazvali protestující Berlusconiho plán – sice churchillovsky, ale bez typického anglického porozumění – „krev a slzy“. Generální stávka je na pořadu dne. Rudé balony poletují nad hlavami demonstrantů v Turíně.

Desetitisíce protestujících Italů se v úterý objevily v ulicích Milána, Florencie, Janova, Bologny, Říma, Neapole i Palerma. Generální stávka zatím stačila zastavit letecký provoz mnoha aerolinií fungujících na italských letištích. Osmihodinový protest vyvolala největší odborová centrála CGIL. Šéfka těchto odborů Sussana Camussová tvrdí: „Toto je plán, který si země nezaslouží.“

Možná si jej Itálie skutečně nezaslouží, ale určitě si jej vysloužila. Nic se však přece nejí tak horké, jak se uvaří, zejména v Itálii. Ještě ti mezinárodní investoři a věřitelé rádi přijdou s něčím subtilnějším.

Počet příspěvků: 2, poslední 7.9.2011 05:41 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.