Hynek Kmoníček: Seberadikalizace islámem je rychlá

Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček v rozhovoru hovoří o hrozbě Islámského státu, podcenění teroristických rizik v Bruselu či o šancích a o limitech Donalda Trumpa stát se americkým prezidentem. A přiznává, že česko-americkým vztahům chybějí příběhy osobností, jako byli Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel.

Hynek Kmoníček, šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře. foto: Foto František VlčekMAFRA

Hynek Kmoníček, šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře.

Hradní diplomat Hynek Kmoníček a vážný adept na příštího českého velvyslance v USA v rozhovoru mimo jiné říká: „Kdyby byl v Praze zadržen jeden z útočníků z Paříže, a to v bytě, jejž si pronajal jiný dlouhodobě sledovaný džihádista, a celé město tohoto džihádistu pak hledalo, doufám, že by se zde nestalo, že by hledaný spokojeně odjel taxíkem na letiště. A to poté, co se do něj pokusil naložit bombu tak velkou, že se mu nevešla do kufru, a proto ji musel nechat doma.“

ČESKÁ POZICE: Návštěva čínského prezidenta v Česku se odehrávala v dozvucích zvýšeného napětí po teroristických útocích v Bruselu. Kdy bude příští?

KMONÍČEK: Nevím. Ale přijde. Evropa se začíná probouzet z naivity. Nepochopila, nakolik byl náš přístup nejen k bezpečnosti naivní. Ve chvíli, kdy se Islámský stát k útokům aktivně přihlásí a věcně oznámí, že plánuje další, bych rizika nepodceňoval. Proto vlády většiny zemí Evropské unie okamžitě zareagovaly. Podstatná by ale byla pouze radikální změna celkového přístupu. Nelze se nechat opakovaně zabíjet, aniž bych změnil matrix svého chování.

ČESKÁ POZICE: Madrid, Londýn, teď Brusel. Lze odhadnout další cíl?

KMONÍČEK: Je typické, že si útočníci vybírají politicky významné a bezpečnostně lehčí cíle. Brusel a Berlín mají srovnatelný počet rizikových džihádistů, ale ti pravidelně utíkají spíše do Bruselu.

Podstatná by byla pouze radikální změna celkového přístupu. Nelze se nechat opakovaně zabíjet, aniž bych změnil matrix svého chování.

Řeknu to jinak, kdyby byl v Praze zadržen jeden z útočníků z Paříže, a to v bytě, jejž si pronajal jiný dlouhodobě sledovaný džihádista, a celé město tohoto džihádistu pak hledalo, doufám, že by se zde nestalo, že by hledaný spokojeně odjel taxíkem na letiště. A to poté, co se do něj pokusil naložit bombu tak velkou, že se mu nevešla do kufru, a proto ji musel nechat doma.

ČESKÁ POZICE: Proč jste popsal dění v Bruselu před atentáty?

KMONÍČEK: Je to politicky velmi významný cíl, který byl podle mne velmi významně bezpečnostně podceněn. Praha svou velikostí odpovídá Bruselu, přičemž útoky v něm byly dlouhodobě plánované.

Když chycený terorista Salah Abdeslam začal s policisty mluvit a vše se okamžitě dostalo do médií, která si zvýšila prodej zveřejněním jeho výslechu, útočníci pochopili, že mají jen několik hodin. Riziko, že útoky provedou dříve, než je policie dopadne, bylo takové, že věřím, že v Praze by je hledalo celé město.

ČESKÁ POZICE: Hovoří se o selhání bezpečnostních složek, protože strůjce pařížských atentátů Abdeslama nedokázaly v Bruselu odhalit dříve. Souhlasíte?

Salah Abdeslam by se nedokázal skrývat měsíce v jedné čtvrti Bruselu, pokud by tam neměl podporu místních obyvatel. To je nanejvýš varovné.

KMONÍČEK: Podívejme se na to z jiného úhlu. Abdeslam by se nedokázal skrývat měsíce v jedné čtvrti Bruselu, pokud by tam neměl podporu místních obyvatel. To je nanejvýš varovné. Kdyby si 99,9 procenta obyvatel této čtvrti myslelo to, co my dva, v terénu by nevydržel několik měsíců. Sám nepřežijete.

To, že tam byl jako ryba ve vodě, znamená, že je třeba místním obyvatelům položit otázku, jsou-li s námi, nebo u nás jen bydlí. To je ta změna matrixu našeho chování, chceme-li situaci opravdu změnit.

ČESKÁ POZICE: Nakolik se změnila spolupráce evropských tajných služeb po teroristických útocích v Paříži? Od expertů na terorismus je často slyšet, že má značné rezervy.

KMONÍČEK: Dnes už je jasné, že to je to celoevropský problém, takže musí mít celoevropské řešení. Spolupráce existuje, ale to je vše, co lze v tuto chvíli do médií říct.

ČESKÁ POZICE: Turecký prezident Erdogan uvedl, že jednoho z bruselských teroristů Turecko před rokem vydalo do Evropy a varovalo, že je napojen na džihádisty. Navzdory tomu se nic nedělo. To o kvalitní spolupráci příliš nevypovídá.

Musíme pochopit, jak se svět v 21. století mění a jak se změnil význam jednotlivých hráčů

KMONÍČEK: Pokud vím, nezareagovala belgická ambasáda v Ankaře. Je na nich, aby si řekli, byla-li chyba lidská, nebo systému. Dokonce bych tvrdil, že podstatnější je v tuto chvíli spolupráce Evropy třeba s marockou či jordánskou službou, ty obvykle vědí nejvíc. Kéž bychom se dostali do stavu, že v této otázce budeme přímo mluvit nejen s Izraelci, ale i s Íránem.

ČESKÁ POZICE: Co se ještě musí stát, aby státy začaly efektivně spolupracovat?

KMONÍČEK: Všichni víme, že to byl další z řady útoků, jejichž kořeny sahají daleko před vznik Islámského státu – do roku 1916, kdy současné problémy vznikly. Je to další metastáze rakoviny, jejíž léčba je stejně obtížná jako u skutečné nemoci.

Musíte jít až do její buněčné struktury a genetického kódu, abyste dokázali výsledek zvrátit. Jde o propojení jiné politiky EU, která napomůže jinému stylu politiky na Blízkém východě. Musíme pochopit, jak se svět v 21. století mění a jak se změnil význam jednotlivých hráčů.

ČESKÁ POZICE: Jak se změnil?

Barack Obama je první americký prezident narozený v pacifické, nikoli atlantické oblasti. S tím ale nyní nikdo v Evropě nepočítá.

KMONÍČEK: Mám oblíbený příklad. Naše bezpečnost je založena na transatlantické vazbě. Klíčovým hráčem v ní jsou USA. Ty přitom procházejí zásadní demografickou změnou. V roce 2043 bude jejich dominantním obyvatelem muž latinskoamerického původu.

Obama je první americký prezident narozený v pacifické, nikoli atlantické oblasti. S tím ale nyní nikdo v Evropě nepočítá. Za 20 let nebudeme mluvit v USA s potomkem irského vystěhovalce, nýbrž s někým, pro koho je Brazílie mentálně bližší než politika střední Evropy. Všiml jste si u nás někoho, kdo by to aspoň zaznamenal, natož se na to připravoval?

ČESKÁ POZICE: Jak je na tom s hrozbou teroristického útoku Česko?

KMONÍČEK: Je těžké říci, co přesně přitahuje pozornost islamistů. Islámský stát se z věroučného pohledu dlouhodobě chová jako apokalyptická sekta, která chce násilnými činy přivolat poslední bitvu – armagedon – formou vojenského vstupu „křižáků“ na svoje území. Za tímto účelem hodlá rozpoutat konfesijní válku v Evropě.

Česko, a to ve shodě vlády i opozice, dělá dost, aby některé problémy následně v této rovnici nemuselo řešit. Když hovoříme více o ochraně vnějších hranic a odmítáme redislokační kvóty, je to o tom, že si nechceme vytvořit problém, který je dnes v Bruselu nutné řešit.

ČESKÁ POZICE: Existuje nějaké riziko?

Islámský stát se z věroučného pohledu dlouhodobě chová jako apokalyptická sekta, která chce násilnými činy přivolat poslední bitvu – armagedon – formou vojenského vstupu „křižáků“ na svoje území

KMONÍČEK: Existuje. Útočníci jsou z větší části v Evropě narození a neúspěšní mladíci. Ve světě propojeném elektronickými médii vidím největší nebezpečí v seberadikalizaci. Potenciální útočník se pod vedením šikovného manipulátora někde v Rakce pomocí internetu během pár měsíců zradikalizuje natolik, že tomu nevěří ani jeho nejbližší.

Známý je případ vojenského psychologa v USA, specialisty na boj s manipulací islamistů. Během sedmi měsíců jeho rozhovorů přes e-mail s americko-jemenským imámem Anwarem al-Awlakim se dostal do bodu, že postřílel třináct lidí na základně Fort Hood, jež měl před podobnými myšlenkami chránit. Pokud se při takové úrovni propagandy podaří vymýt mozek 50letému zralému muži, který je navíc vojenským psychologem, je jasné, co to může udělat s náctiletým člověkem.

Přednáším na školách o teologii Islámského státu. A přibližně jednou za měsíc za mnou po přednášce přijde rodič a řekne mi, že jeho synovi je patnáct šestnáct let a videa, která jsem ukazoval, pravidelně sleduje a že má obavy, aby se z toho nestal problém.

ČESKÁ POZICE: Co jim odpovídáte?

KMONÍČEK: Většinou říkám, že mladý člověk má nárok být zvídavý. Dával bych si ale pozor na společnost, v níž se pohybuje. A jsou-li jeho přátelé a zájmy stejně diverzifikované jako evropská kultura. Problém obvykle nastává, až když se radikální islám stává zájmem jediným.

Potenciální útočník se pod vedením šikovného manipulátora někde v Rakce pomocí internetu během pár měsíců zradikalizuje natolik, že tomu nevěří ani jeho nejbližší

Jedné paní jsem to vysvětloval tak, že dokud se její teenagerovský syn kamarádí s Muhamedem, Ibrahimem a Pepíčkem, je to v pořádku. Až ale Pepíček odpadne, je to minimálně varovný signál. Proces seberadikalizace jde neuvěřitelně rychle.

ČESKÁ POZICE: Spekuluje se o vás jako o příštím českém velvyslanci v USA. Kdo z prezidentských kandidátů má podle vás největší šanci usednout v Bílém domě?

KMONÍČEK: Vidím 3,5 kandidáta. Těmi třemi jsou Hillary Clintonová, Donald Trump a Ted Cruz. Poslední polovinu tvoří Michael Bloomberg, o němž se mluvilo, že do klání vstoupí, ale už je na to zřejmě pozdě.

ČESKÁ POZICE: Který kandidát má největší šanci z hlediska lobbistických skupin?

KMONÍČEK: Lobbisté a establishment by preferovali vítězství Clintonové. Proto má kandidatura Trumpa coby bojovníka s establishmentem, politickou korektností a příliš federalistickou nadvládou Washingtonu takovou odezvu. Vyvolává efekt sněhové koule. Výsledky jsou ale naprosto nespočitatelné.

To jsem si uvědomil, když Trump nejdříve na adresu latinoamerických obyvatel USA prohlásil, že je třeba postavit na hranicích s Mexikem zeď, a přesto následně získal jejich hlasy ve státě Nevada. Kdyby některý kandidát řekl jedinou větu z běžného Trumpova projevu, nemohl by zvítězit. Když jich ale Trump při každém projevu vychrlí 150, jeho podpora posílí. To znamená, že se dostal na vlastní oběžnou dráhu, kde neplatí standardní zákony politické gravitace.

ČESKÁ POZICE: Favorizujete tedy Trumpa?

Kdyby některý kandidát řekl jedinou větu z běžného Trumpova projevu, nemohl by zvítězit. Když jich ale Trump při každém projevu vychrlí 150, jeho podpora posílí.

KMONÍČEK: Nelze vyloučit, že Trumpova oběžná dráha povede do Bílého domu, ačkoli podle příruček politologie by mít šanci neměl. Klíčový bude střet dvou finálních kandidátů o republikánskou nominaci. V historii USA se dvakrát stalo, že vedoucí kandidát republikánů nezískal nominaci své strany, naposledy ve čtyřicátých letech.

Republikánský establishment se v tuto chvíli snaží o něco podobného potřetí. To znamená, že by nominantem byl asi Cruz. Republikáni ostatně mívají se svými kandidáty potíž. Aby mohli být zvoleni, musejí často nakonec u voličů zradit to, na základě čeho byli republikánskou stranou na prezidentského kandidáta nominováni. Lze být republikánským kandidátem, ale skoro nejde být opravdu republikánským prezidentem USA.

ČESKÁ POZICE: Jaká by byla Trumpova politika?

KMONÍČEK: Ne vždy předvídatelná, ale rozhodně odvážná. Diplomaté nemají rádi překvapení. Obávám se, že značnou část prezidentského mandátu by ale musel bojovat proti nepříteli, jímž je washingtonský establishment. Snadno by se mohl stát prezidentem, jehož většinu návrhů a kroků by nakonec americký Kongres negoval.

ČESKÁ POZICE: Mají USA po krachu vyjednávání o radaru v Brdech o Česko zájem?

Nelze vyloučit, že Trumpova oběžná dráha povede do Bílého domu, ačkoli podle příruček politologie by mít šanci neměl

KMONÍČEK: Velké česko-americké téma chybí. Máme významnou kartu – Sýrii. Jako poslední stát Evropské unie a NATO v ní máme velvyslance. Kdykoli jsem ve Washingtonu, dostanu dvě až tři zdvořilostní otázky na téma Praha a asi tak šedesát na Damašek.

ČESKÁ POZICE: Je to srovnatelné s nedávno uzavřenou strategickou dohodou s Čínou?

KMONÍČEK: Své vztahy s USA nemůžeme omezovat jen na současnost, to je dlouhodobá trajektorie s vlastní dynamikou.

ČESKÁ POZICE: V oblasti strategických česko-amerických vztahů je ticho téměř deset let.

KMONÍČEK: Srovnáváme hrušky a jablka. Když Američané přicházeli na náš trh a měli o něj stejný zájem, jako mají dnes Číňané, v tu chvíli měly naše vztahy větší dynamiku. Ke každému tangu ale potřebujete dva tanečníky. Nyní čekáme, kdo bude novým tanečníkem na americké straně.

ČESKÁ POZICE: Nějakou dobu se pokoušíte zařídit návštěvu prezidenta Zemana v USA. Podaří se vám to?

Své vztahy s USA nemůžeme omezovat jen na současnost, to je dlouhodobá trajektorie s vlastní dynamikou

KMONÍČEK: Bude-li téma, podaří se to. Je to více než 14 let, co byl náš prezident v Oválné pracovně. To neznamená, že bychom již nebyli americkými spojenci a stali se z nás neznámí „zlobílkové“. Před 14 lety jsme ale měli velké téma, jež bylo vnitroamerické. Od té doby ho hledáme.

ČESKÁ POZICE: Jaké téma to bylo?

KMONÍČEK: Byl to totálně hollywoodský příběh umělce disidenta, který se stal prezidentem prozápadní republiky volného trhu.

ČESKÁPOZICE: Vidíte českého politika, který by dokázal USA nabídnout podobně silný příběh?

KMONÍČEK: V zemích naší velikosti se to může stát jednou či dvakrát za století. Často je to souhra marketingu a historických náhod.

ČESKÁ POZICE: Čekáme na dalšího Masaryka či Havla?

Čekáme, až si doma připravíme příležitost, jak se chopit amerického tématu, na němž dorazí český prezident do Washingtonu

KMONÍČEK: Čekáme, až si doma připravíme příležitost, jak se chopit amerického tématu, na němž dorazí český prezident do Washingtonu jako blanický rytíř na bílém koni.

ČESKÁ POZICE: Vidíte takové téma?

KMONÍČEK: Zatím nevidím. Možná je to tím, že jsem tady, a nikoli tam.

Hynek Kmoníček (53)

  • Narodil se v Pardubicích.
  • Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, poté angličtinu a arabštinu na FF UK.
  • Od roku 1995 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Byl velvyslancem Česka při OSN v New Yorku, poté v Indii, Nepálu, Bangladéši, na Šrí Lance a v Austrálii.
  • V březnu 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.