Hrozbu blackoutu zvyšují vánoční volna

Nebezpečí, že přetoky z německých větrných elektráren neúměrně zatíží českou přenosovou síť, nezmizelo. Lépe ale funguje mezinárodní prevence.

Jan Žižka 19.12.2012

Loni v prosinci česká přenosová soustava čelila obrovskému náporu elektřiny z Německa. Tamní větrné elektrárny byly „ve svém živlu“ a pracovaly naplno. Elektřina přetékala do Česka, kde nebylo možné dodržovat základní bezpečnostní kritérium „n-1“. To znamená, že při případném výpadku jednoho vedení už hrozil blackout.

Letošní prosinec je zatím klidnější. Podle Miroslava Vrby, člena představenstva provozovatele soustavy ČEPS, za to vděčíme dvěma faktorům. Za prvé tolik nefouká, za druhé dnes mnohem lépe funguje mezinárodní spolupráce.

Provozovatelé sítí skupiny zemí od Nizozemí po Chorvatsko včetně celé střední Evropy každý večer společně pracují na preventivních opatřeních pro příští den. Pokud někde hrozí přetížení přenosové soustavy, domlouvají se na přepojování sítí nebo přerozdělování zatížení v jednotlivých uzlech.

Opravdový test toho, čemu všemu je možné prevencí zabránit, ovšem teprve přijde. Hodně rizikové jsou už letošní Vánoce. Mnoho dní volna v řadě znamená celkově nižší spotřebu elektřiny. Pokud přitom začne hodně foukat, ani omezená česká výroba elektřiny v přenosových sítích by nemusela případný nový nápor z Německa vyvážit. Riziko blackoutu se zvýší.

Potíže způsobuje společná obchodní zóna mezi Německem a Rakouskem, kde dostávají dodávky elektřiny přednost

Obchod versus fyzika

ČEPS už ostatně letos zaznamenal případ, kdy ani zvýšená mezinárodní prevence nezabránila kritické situaci. Jak uvádí Miroslav Vrba, stalo se tak ve druhé polovině srpna.

Kromě větru se tehdy znovu ukázala další slabina přenosových sítí v sousedních zemích – obchodní transakce často ignorují zákony fyziky. Potíže způsobuje společná obchodní zóna mezi Německem a Rakouskem, v jejímž rámci dostávají dodávky elektřiny přednost před obchodními vztahy s dalšími státy.

Na základě uzavřených obchodů putuje elektřina ze severního Německa do Rakouska, jenže obchodní výměna převyšuje kapacitu přenosových sítí mezi oběma zeměmi. Elektřina se pak valí nejen do Česka, ale i do Polska, následně ovšem kruhovým obchvatem přes Česko a Slovensko zase do Rakouska.

A právě na této cestě nastal největší problém v srpnu – přetížené vedení mezi Českem a Polskem v době, kdy bylo kvůli opravám vypnuté vedení mezi Polskem a Slovenskem.

Němci problém uznávají

Co s tím? Češi i Poláci pracují na projektech zvláštních transformátorů s příčnou regulací (phase shifters), které by omezovaly tok z německé sítě.

Ideálním řešením by ovšem samozřejmě bylo, kdyby si sami Němci dokázali vybudovat silné páteřní sítě mezi severem a jihem země. Takové plány mají, není ale jednoduché je uskutečnit – vyřizování veškerých povolení je i kvůli námitkám obyvatel vůči takovým stavbám stejně pomalé jako v Česku.

V samotném Německu je také stále častější názor, že by bylo spravedlivé sousedním zemím za přetěžování jejich sítí platit. Aspoň by to Němce motivovalo k tomu, aby si udělali pořádek před vlastním prahem. Pak je ve hře rozdělení německo-rakouské zóny. To ovšem vypadá politicky dost neprůchodně.

I Němci už dnes otevřeně připouštějí problémy, které přináší nepoměr mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a zpožděním při budování přenosových sítí. Snad se začíná přece jenom objevovat pověstné světlo na konci tunelu.