Hraje se nejen o šéfa Národního divadla, ale znovu i o samostatnost Státní opery

Podmínka, aby budoucí ředitel respektoval sloučení obou kulturních institucí, by mohla z nového výběrového řízení zmizet.

Ministryně kultury Alena Hanáková se chystá vypsat nové výběrové řízení na šéfa Národního divadla za nových podmínek. Ty by mohly přesvědčit Daniela Dvořáka (vlevo), nyní ředitele Národního divadla Brno, aby se o post ucházel. A naopak by mohly ztížit pozici Tomáše Prouzy, který již svůj zájem vést naši nejvýznamnější kulturní instituci avizoval dříve. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Ministryně kultury Alena Hanáková se chystá vypsat nové výběrové řízení na šéfa Národního divadla za nových podmínek. Ty by mohly přesvědčit Daniela Dvořáka (vlevo), nyní ředitele Národního divadla Brno, aby se o post ucházel. A naopak by mohly ztížit po

Na ministerstvu kultury se v tomto týdnu rozhoduje, jak bude vypsáno nové výběrové řízení na funkci ředitele Národního divadla (ND). Hraje se nejen o to, kdo bude mít větší šanci usednout do ředitelské lóže ve „zlaté kapličce“ a stát se pánem téměř miliardového rozpočtu v tomto směru největší české kulturní instituce, ale nejspíš znovu i o samostatnost Státní opery Praha (SOP), která je už od 1. ledna 2012 administrativně spojena s Národním divadlem.

Když ministryně Alena Hanáková před čtrnácti dny zrušila těsně před uzavřením přihlášek výběrové řízení vypsané v polovině února, otevřela tím i možnost vynechat v tom novém jednu zásadní podmínku. Uchazeči o ředitelský post měli původně ve svých konkurzních vizích vycházet z přijaté Koncepce transformace státních příspěvkových organizací Státní opera Praha a Národní divadlo. Byli zavázáni plně respektovat sloučení obou institucí v té podobě, jak o něm rozhodl a jak ho naplánoval vloni v létě tehdejší ministr Jiří Besser. To se může nyní změnit.

Pokud Hanáková tuto podmínku ze zadání zcela vypustí nebo ji nestanoví jako závaznou, dostaly by se do hry opět všechny varianty budoucího fungování velkých pražských divadelních domů, tedy i samostatná Státní opera.

Daniel Dvořák opět na scéně

Když nejistá a v rozhodování tvárná Alena Hanáková vystřídala v prosinci ve funkci nekompromisního ranaře Jiřího Bessera, bylo patrné, jak odpůrcům slučování obou institucí zase narostlo sebevědomí a svitla naděje, že by se mohlo podařit již započatou proměnu ND a SOP ještě zvrátit. Ze slov, kterými ministryně zdůvodňovala zrušení výběrového řízení, bylo jasné, že tlak ze strany těch, pro něž by jmenování ředitele s mandátem vyplývajícím ze zadání konkurzu znamenalo definitivní prohru, musel být veliký.

Požadavek zrušení výběrového řízení oficiálně vyslovil Daniel Dvořák, bývalý ředitel Státní opery, pak Národního divadla a nyní šéf Národního divadla Brno, v otevřeném dopise nazvaném Proč se neúčastním výběrového řízení na místo ředitele ND Praha. Žádal v něm vypsání nové soutěže „otevřené jakémukoli konceptu koexistence pražských operních domů bez apriorního umělecko-provozního ministerského dirigismu, zato ale s jasně deklarovanými a garantovanými financemi a s prostorem pro zveřejnění a obhajobu konceptů před kulturní veřejností pro získání legitimity konečného rozhodnutí“.

Dvořákovy vazby na mocné sociální demokraty Michala Haška a Romana Onderku i jeho „slabost“ pro Státní operu, kde působil, opravňují ke spekulaci, že otevřený dopis byl součástí domluvy se všemi, kteří se i z čistě soukromých zájmů zasazují za samostatnou SOP. Načasování dopisu pouhý den před tím, než bylo výběrové řízení skutečně zrušeno, působí spíše jako promyšlený tah s dopředu známým koncem než jako bohulibá občanská iniciativa. Navíc Daniel Dvořák rozhodně není z těch, kteří by plýtvali silami pro nic za nic. Lze tedy očekávat, že do boje o ředitelskou pozici ještě nějak vstoupí.

Jak vyzrát na Prouzu

Daniel Dvořák rozhodně není z těch, kteří by plýtvali silami pro nic za nic. Lze tedy očekávat, že do boje o ředitelskou pozici ještě nějak vstoupí. Dodrží-li ministryně kultury svůj slib, že nové výběrové řízení vypíše do konce dubna, budeme mít ohledně možnosti návratu k samostatné Státní opeře brzy jasno.

Hanákové také zbývá jen několik dnů na to, aby se seznámila s výsledky personálního a procesního auditu Národního divadla a Státní opery Praha, které mají být k dispozici až tento týden. Jejich znalostí rovněž podmínila nové zadání. Ale jak by ho výsledek auditu mohl ovlivnit, není úplně jasné. Z auditorských závěrů by snad mohli vycházet uchazeči o ředitelský post ve své koncepci Národního divadla, pokud jim je ovšem ministerstvo kultury dá k dispozici.

Ministryně se rovněž zmiňovala o potřebě doplnit do vyhlášení výběrového řízení kritéria, podle nichž mají být uchazeči posuzováni. Zde by se mohla objevit podmínka zkušenosti s řízením kulturní organizace nebo erudice v oblasti umění či humanitních věd. Kdyby se toto podařilo prosadit, zbavili by se někteří zájemci o ředitelskou židli elegantně konkurence z řad ekonomů a manažerů. Například Tomáš Prouza, o němž se spekulovalo, že má být oním vyvoleným ve zrušeném výběrovém řízení, by takovou podmínku nesplňoval.

A do třetice se změny budou nejspíš týkat výběrové komise, která sice proti dobrým zvyklostem ještě nebyla v okamžiku zrušení výběrového řízení ani jmenována, ale ti, kteří v ní měli zasednout, byli osloveni a jejich jména se již v médiích objevila. Úmysl „rozšířit hodnotící komisi i o oponenty, kteří stávající výběrové řízení kritizovali“, deklarovala tisková mluvčí MK Markéta Ševčíková.

Co kdo dokáže prolobbovat

Zmíněným „oponentům“ a potenciálním zájemcům o ředitelskou židli, kteří stáli o to, aby bylo výběrové řízení vypsáno znovu, je třeba spravedlivě přiznat, že měli pravdu, když tvrdili, že původní zadání bylo příliš vágní a neobsahovalo například garance financování sloučené instituce.

Dvacet stránek Besserovy „Koncepce transformace“ mohlo vloni obstát jako deklarace dobrého úmyslu vyřešit léta se vlekoucí situaci SOP a první krok k racionálnímu uspořádání provozu největších pražských divadelních domů. Ale nikoliv jako připravená, důsledně promyšlená, argumentovaná koncepce, z níž by bylo možné vycházet a která by obstála v odborné diskusi. Pravdu mají i v tom, že se bohužel nikdy žádná otevřená diskuse na toto téma nevedla a všechno se upeklo někde v kancelářích ministerstva.

Podobné posty se v zahraničí obsazují jinak než klasickým výběrovým řízením

Současnému řediteli Ondřeji Černému končí funkční období zhruba za rok. I kdyby nové výběrové řízení paní ministryně vypsala okamžitě, bude mít oproti evropským zvyklostem obsazovat podobná místa s nejméně dvouletým předstihem přinejlepším celý rok zpoždění. Současné a budoucí dramaturgické plány a umělecké vize, které se domlouvají dlouho dopředu, se dostanou do kolize, jako se to nedávno stalo v Divadle na Vinohradech, a bude z toho zas jen upatlaná improvizace a nechutná břečka.

Pokud by Alena Hanáková nespěchala, prodloužila Černému mandát o potřebnou dobu, mohla by v klidu dát prostor diskusi. A v ní by se třeba dozvěděla, že podobné posty se v zahraničí obsazují jinak než klasickým výběrovým řízením. Mohla by, jak se to dělává, uváženě oslovit vhodné kandidáty na ředitele a zeptat se jich, jak si představují budoucnost ND. A pak toho s nejlepším řešením pověřit vypracováním podrobné koncepce včetně finančních nároků a rovnou ho jmenovat.

A kdyby s ním dokázala uzavřít manažerskou smlouvu s jasně vymezenými úkoly, penězi, termíny a pravomocemi, bylo by to dokonalé. Málokterý schopný manažer je totiž ochotný akceptovat riziko, kterému je ředitel ND neustále vystaven: že může být se změnou politické reprezentace bez udání důvodu kdykoliv odvolán.

Paní ministryně to nejspíš neudělá a výběrové řízení znovu vypíše. Z nastavení zadání a ze složení výběrové komise pak bude zase jasnější, co si kdo dokázal politicky prolobbovat a jak velkou má který z potenciálních ředitelských kandidátů sílu, aby si prosadil svou.

Počet příspěvků: 3, poslední 25.4.2012 09:17 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.