„Hodnej polda a zlej polda“ vůči Íránu, nebo nedůvěra mezi USA a Izraelem?

Vrcholný představitel amerických ozbrojených sil má navštívit Izrael. Zdá se, že USA ztrácejí nad akcemi svého spojence přehled.

Den po atentátu na íránského jaderného vědce si americký prezident Barack Obama (vpravo) telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O čem mluvili, je tajemstvím, lze však usuzovat, že Obama nebyl z atentátu zrovna nadšený. foto: © ReutersČeská pozice

Den po atentátu na íránského jaderného vědce si americký prezident Barack Obama (vpravo) telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O čem mluvili, je tajemstvím, lze však usuzovat, že Obama nebyl z atentátu zrovna nadšený.

Šéf sboru náčelníků štábů Martin Dempsey, nejvýše postavený americký generál, tento týden pravděpodobně navštíví Izrael. Oficiální program návštěvy nebyl oznámen, ale určitě se bude mluvit hlavně o Íránu. A indicie naznačují, že Dempseyho návštěva Izraele nemusí být až tak přátelská.

Írán minulé pondělí prostřednictvím tiskového mluvčího vlády oznámil, že v podzemním bunkru obohacuje uran, prý pro mírové účely. Informaci ještě v pondělí potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii. O dva dny později byl v Teheránu spáchán atentát na významného íránského jaderného vědce, který se zřejmě na obohacování podílel.

CIA, nebo Mossad?

Okamžitě se objevily spekulace, pro koho tajemný motorkář, který na vědcovo auto připevnil magnetickou výbušninu, pracoval. V sobotním vysílání íránská státní televize prohlásila, že za atentátem stála CIA a že íránská vláda pro to má důkazy. Americký magazín Time ve svém pátečním vydání zase uvedl, že podle „nejmenovaných zdrojů ze západních tajných služeb“ za útokem stojí izraelská tajná služba Mossad. Zatímco USA jakoukoli spojitost s útokem popřely, Izrael mlčí.

Právě atentát na íránského vědce je první větší trhlinou jinak velmi pevných vztahů USA a Izraele. Íránské propagandě je jedno, zda z útoku obviní jednu či druhou zem, nebo obě. Jenže na Západě, jak se zdá, to už tak jedno není. Zalíbení Mossadu v podobných atentátech je již dlouho dobře známé a i styl provedení odpovídá tomu, že za útokem stál nejspíš právě Izrael. Spojené státy americké atentát dokonce oficiálně odsoudily, což je v případě Íránu velice nezvyklé. Zejména v době, kdy Írán vesele odsuzuje americké občany k smrti.

Den po útoku si americký prezident Barack Obama telefonicky promluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O čem mluvili, je tajemstvím. Lze však usuzovat, že Obama nebyl z atentátu zrovna nadšený. I fakt, že ještě týž den byla naplánována Dempseyho návštěva, napovídá tomu, že Američané nejsou s izraelskými kroky spokojení a budou se Izrael snažit zklidnit.

Odvolané cvičení a hromadění sil

Nejzajímavější je však odvolání plánovaného americko-izraelského vojenského cvičení Auster Challenge12. Až devět tisíc amerických vojáků, kteří se v Izraeli vylodili na začátku roku, se připravovalo, že s izraelskou armádou provedou dosud největší společné vojenské cvičení obou států. Podle izraelského serveru DebkaFile však Bílý dům v neděli cvičení nečekaně zrušil, údajně kvůli „rozpočtovým problémům“, navíc v nezvykle brzkou denní dobu. Zdá se, že jde o obyčejnou diplomatickou výmluvu a že se Obama snaží distancovat od izraelské agresivní politiky.

Zdá se, že se Obama snaží distancovat od izraelské agresivní politikySpojené státy americké v oblasti mezitím pečlivě rozmisťují síly. V Kuvajtu, který během první i druhé války v Perském zálivu sloužil jako americké předmostí, byly jednotky posíleny o dvě brigády. Podle armádního časopisu Stars and Stripes se tam teď nachází 15 tisíc amerických vojáků. V Arabském moři se svými doprovodnými flotilami vyčkávají letadlové lodi USS Carl Vinson a USS John C. Stennis. Doprovod právě této lodi minulý týden zachránil z rukou somálských pirátů hned dvě íránské lodi i s posádkami. Na cestě do Arabského moře je údajně ještě třetí letadlová loď USS Abraham Lincoln. Není však jisté, zda se má k flotile připojit, nebo jestli má jednu z lodí vystřídat, jak to americké námořnictvo provádí touto dobou každý rok.

Nečekané a tiché hromadění amerických sil poblíž Íránu však podle Pentagonu není přípravou na válku, ale pouhou reakcí na nestabilitu regionu. Do oblasti míří mimo jiné i britské královské námořnictvo, které by rádo vidělo odblokovaný Hormuzský průliv.

„Krajní nouze“

Ostré sankce vůči Íránu, které prosazuje zejména Obama, pro Izrael podle všeho nejsou dost dobré. Pokud by měl nastat přímý vojenský střet s Íránem, což USA ani Izrael nepovažují v případě krajní nouze za vyloučené, obě země by pravděpodobně měly vlastní představu o podobě takového konfliktu. Důležité je také rozdílné chápání „krajní nouze“, na kterou Izrael ve své historii často odpověděl preventivními útoky.

Izrael je v bezpečnostních otázkách a ve věcech okolo Íránu mnohem méně shovívavý než USAVypadá to, že mezi USA a Izraelem panuje v politice vůči Íránu nesoulad. Izrael by rád, kdyby jej USA podpořily v případné vojenské akci, zatímco Obama by se jí chtěl vyhnout a Írán sankcemi donutit přisednout k jednacímu stolu. A kdyby se už vojenská akce musela uskutečnit, zřejmě by ji USA rády provedly po svém. Dempseyho návštěva tak má zřejmě za úkol Izraelce uklidnit, přimět je, aby nepodnikali nic na vlastní pěst, a také jim vynadat za atentát na íránského vědce. A to bude velmi těžké, protože Izrael je v bezpečnostních otázkách a ve věcech okolo Íránu mnohem méně shovívavý než USA. To dokazují jak atentáty na vědce, tak tajemné výbuchy, které se koncem roku 2011 ozývaly v okolí íránských vojenských zařízení. Fakt, že je Írán příliš nekomentoval, nejspíš znamená, že nemá zase až tak čisté svědomí, jak tvrdí.

Vyloučena však není ani možnost, že spolupráce USA s Izraelem funguje a obě země ve skutečnosti jenom používají na Írán taktiku „hodnej polda a zlej polda“. Každopádně Írán zatím neztrácí odhodlání ve svém jaderném programu pokračovat. V neděli mu USA, které s Íránem už od roku 1979 nemají diplomatické styky, přes tři různé prostředníky doručily dopis ve věci blokády Hormuzského průlivu. USA ani Írán však obsah dopisu nechtěly komentovat a Írán na něj podle sdělení mluvčího ministerstva zahraničí odpoví, „pouze pokud to bude považovat za nutné“.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.8.2012 06:16 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.