Hledala Merkelová sponzory na záchranu eura?

Summitu Visegrádské čtyřky se zúčastnili i šéfové vlád Německa, Rakouska a Ukrajiny. Lobbovali za navýšení záchranného fondu eurozóny?

O čem všem se v Bratislavě jednalo? Na snímku zleva slovenská předsedkyně vlády Iveta Radičová, polský šéf vlády Donald Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Mykola Azarov. foto: © ReutersČeská pozice

O čem všem se v Bratislavě jednalo? Na snímku zleva slovenská předsedkyně vlády Iveta Radičová, polský šéf vlády Donald Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Mykola Azarov.

Na první pohled jen oficialita: premiéři Česka, Maďarska a Polska Petr Nečas, Viktor Orbán a Donald Tusk a slovenská premiérka Iveta Radičová se sešli 15. února v Bratislavě. Na summit zemí takzvané Visegrádské čtyřky (V4) v den 20. výročí jejího založení však byli pozvaní i někteří šéfové vlád sousedních států V4: rakouský kancléř Werner Faymann, německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Mykola Azarov. Taková koncentrace špiček může svědčit o závažnější než jen formální agendě.

Rozšířená sedmičlenná sestava jednala o hospodářské krizi, energetice, ceně potravin a o dalším rozšiřování Evropské unie, o čemž svědčí i účast Ukrajiny na summitu. Účast německé kancléřky vzbuzuje otázku, nakolik souvisí s úhelnou evropskou operací současnosti – záchranou eurozóny. A jaká je role visegrádských zemí v tomto procesu. Nastal čas zrekapitulovat význam a smysl politického útvaru V4.

Dějinná spolupráce

V roce 1991 tehdejší prezident Československa Václav Havel, jeho polský protějšek Lech Wałęsa a maďarský předseda vlády József Antall podepsali 15. února deklaraci o spolupráci na cestě k evropské integraci. A téměř stejně královsky jako ve 14. století. Bylo to dojemné a dějinné.

Země začaly spolupracovat jako Visegrádská trojka. A po rozdělení Československa jako Visegrádská čtyřka. V roce 2004 společně vstoupily do EU. Členy NATO jsou Česko, Maďarsko a Polsko od roku 1999. Slovensko do něj vstoupilo o pět let později. Visegrádská čtyřka za dobu své existence vykonala mnoho užitečného a její členské země si vzájemně pomáhaly. Rozšířila se i jejich kulturní, společenská a politická spolupráce.

„Láska nehněvaná není milovaná,“ praví přísloví. Potvrzuje to i společná minulost těchto čtyř zemí. Slovenský politik Ján Slota například sliboval dobytí Budapešti tanky. Bývalý maďarský prezident László Sólyom zase v roce 2009 statečně šel v Komárně po mostě na Slovensko a neméně statečně byl zastaven v půli cesty. Maďarsko má svůj zákon o státním občanství a Slovensko také.

Stoličný Vyšehrad

Visegrád – Stoličný Vyšehrad – je starobylé město a ve středověku sídlo uherských králů, především Bély IV., nad nímž se tyčí hrad ze 4. století. Visegrád se nachází v ohbí Dunaje, naproti nedávno proslavenému Nagymárosi. V roce 1335 se v něm setkali český král Jan Lucemburský, polský Kazimír III. Veliký a uherský Karel Robert z Anjou, vytvořili novou alianci a uzavřeli mocenské dohody – obchodní, politické a o věčném přátelství.

Český král se za 20 tisíc kop pražských grošů zřekl nároku na polský trůn a za to získal Slezsko. O čtyři roky později se ve Visegrádu tito králové dohodli, že příštím polským panovníkem bude syn uherského krále, pokud tehdejší polský král Kazimír nebude mít syna. Ve středověkém přátelském a konstruktivním duchu vyřešili důležité otázky pro život lidí v těchto zemích.

Předchozí sjednocení tří království za Přemyslovce Václava III. skončilo zavražděním tohoto trojího krále 4. srpna 1306 v Olomouci. Tehdejší „Warrenova komise“ potvrdila, že atentátník neměl domácí ani zahraniční spiklenecké komplice.

Později se tyto tři země setkaly pod střechou Domu habsburského. (Polsko se do něj nevešlo celé a Slezsko česká královna Marie Terezie a spol. prohospodařila Prusům.) Tento stav skončil v roce 1918 a nově vzniklé tři státy, Československo, Polsko a Maďarsko, se vydaly individuální cestou, aniž by pociťovaly nějakou blízkost. Z ní se v letech 1948 až 1989 stala spíše těsnost „přátelského“ bloku, který si „vypomáhal“ armádou.

Výmarský trojúhelník

Polsko vstoupilo i do jiného spolku, takzvaného Výmarského trojúhelníku složeného z Francie, Německa a Polska. A s těmito dvěma zeměmi od roku 1991 intenzivně spolupracuje.

„Výmarští“ se sešli po čtyřleté pauze 7. února na summitu v Polsku, jehož se zúčastnili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski. Francie, Německo a Polsko patří k největším kontinentálním zemím EU.

Francie a Německo potřebují politickou podporu před březnovým summitem EU, jenž se má zabývat Evropskou měnovou unií (EMU)  a eurem, protože chtějí navýšit „záchranný fond“ eurozóny. Polsko sice není členem EMU a asi hned tak nebude, ale hodí se. To se však nezamlouvá maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož země právě předsedá EU. A nelíbí se to prý ani předsedovi Evropské komise Josému Manuelu Barrosovi.

Obrázek z budoucnosti

Většině českých občanů se existence a činnost Visegrádské čtyřky zamlouvá. Česko má zájem o spolupráci a navrhuje bohulibé projekty. Chce například spolupracovat v diplomacii, čímž by země V4 ušetřily náklady na zastupitelské úřady. Společná by měla být i kulturní a možná také obchodní střediska – folklór, víno, pivo, tokajské a třešňovice.

Většině českých občanů se existence a činnost Visegrádské čtyřky zamlouvá

Jsme hrdí na utajené a sofistikované schůzky V4 před jednáním v orgánech EU a na postoj ostatních členských zemí unie k nim. Pro vnějšího pozorovatele však tyto domluvy nemusejí být vždy znakem vyspělosti, ale spíš projevem nedůvěry k ostatním partnerům v EU.

Pamětníci společné politické minulosti v Rakousku-Uhersku již vymřeli. Loňské 90. výročí podpisu Trianonské smlouvy však vyvolalo spory. Snad už je to skutečně minulostí.

Všechny země V4 jsou členy unie. Rozšířená sedmičlenná sestava zemí, jež se 15. února sešly na summitu v Bratislavě, zase vypovídá o budoucnosti. Připomínka minulosti by měla zabránit zopakování toho, co v ní bylo špatně. Nebo že by byl tento summit důležitý kvůli řešení problémů eura? Hledají se sponzoři?