Diskuse k článku

Hlavním škůdcem lesů není kůrovec, ale změna klimatu

Nástup tepla může namenat pokračování sucha. „V některých oblastech to má až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí,“ říká v rozhovoru Petr Král, od loňského podzimu ředitel Vojenských lesů a statků.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

S91t77a67n68i87s71l71a24v 20T80o57m34á84š 1208563484932

Peníze až na prvním místě

Svět ničí sobečtí ekonomové typu V. Klause, kteří si myslí, že za peníze si mohou pro sebe koupit i slunce

0/0
20.3.2019 19:17

Re: Problém je inde.

Máte naprostou pravdu. Viníkem je člověk, jako živočišný druh.

0/0
20.3.2019 7:30

Vidím to jinak.

Hlavním škůdcem lesů není kůrovec, ani změna klimatu. Je to člověk. Člověk, který ničí životní prostředí jeho exhalacemi z aut, letadel, komínů fabrik, vypouštěním otrávených vod do řek, vysazováním mnokultur do lesů, "vyráběním" odpadů a pod. Naprostá přelidněnost planety Zremě. Tady je příčina nejen změny klimatu, ale i nakonec toho kůrovce.

0/0
20.3.2019 7:28

Pan Král

by si měl dělat především starosti se svou nadváhou, ta jej dostihne za pár let a to sucho ještě zdaleka nebude tak dramatické.

0/0
20.3.2019 7:05

Problém je inde.

Hlavným problémov lesov je ich monokultúrnosť. A to monokultúrnosť umocnená na druhú. Je to jednak monokultúrnosť druhová (napr. len ihličnaté smrekové lesy) a potom monokultúrnosť veková.

Keď sa totiž na veľkej ploche vysadí v rovnakom čase jeden typ stromov - napr. smrek, tak o 60 či 80 rokov MUSIA prísť veľké problémy. Buď silný nárazový vietor veľkú časť stromov pošle k zemi a/alebo les napadnú kôrovce. Jednoducho preto, že stromy sú už staré a kôrovce len plnia svoju prirodzenú úlohu.

V súčasnosti sa ťažko s tým dá niečo definitívne vyriešiť. Dá sa však urobiť niečo pre budúcnosť, aby sa takéto kalamity neopakovali. Tým je výsadba zmiešaných lesov s tým, že sa bude robiť relatívne riedko, aby o 10, 20 či 30 rokov bol stále priestor pre ďalšie nové stromy.

0/0
19.3.2019 21:11

Proč se fronty začaly stáčet za Paříží k Alpám?

Když se zamyslím nad naší polohou, kdy se u nás prolíná přímořské klima s vnitrozemským a pokud vezmu v potaz narůstající úbytek průměrných ročních srážek s tím, že začíná převažovat suché, vnitrozemské proudění vzduchu, tak jako jeden z důvodů mě napadne otázka - může něco bránit tomu, aby se k nám dostával svěží oceánský vzduch od západu i mimo procesy globálního oteplování? Tedy viditelnou lidskou činností? Co se změnilo na západ od nás, až po oceán? Ví někdo, kolik dnes Němci mají a ještě plánují větrných elektráren poté, co si sami zavrhli jádro? Čerstvé západní proudění tím asi ještě stále projde, ale co ty "líné" tlakové níže, které se natáhly nad Evropu a pak třebas do žní 14 dní vytrvale pršelo? Nemůže docházet k jejich odklonu, či pozastavení? Když kvetou stromy a je 20, 10, 5, 0 st.C - pořád v pohodě. Ale stačí jden jediný stupeň pod nulou a dojde ke zlomu, který znamená destrukci. V loňské roce fronty, které prošly nad Francií se pravidelně stáčely směrem dolů k Alpám, tedy Něm

0/0
19.3.2019 20:34