To mě pobavil: Ke každodennosti patřila politická indoktrinace od školky i „oblbující rituál monotónně se opakujících výročí... shánění místo nakupování,... omezené informace... Také toto byl všední den sedmdesátých a osmdesátých let. To je jen výběr, kdy jsou analogie s dneškem naprosto jasné, ale analogie s dneškem má celý Prečanův výčet hrůz 80. let. Mimochodem, povinný večerní marx-leninismus jest pitomost. Neznám nikoho vyjma tehdejších »prověřených kádrů«, kdo by tam musel chodit.

Jo, s tím poválečným smířením Čechů a Němců, kdybychom je byli »nevyhnali«, mě dojal. Jako že by se chodili objímat přeživší vězňové se svými vyšetřovateli z gestapa? (pro neznalé: na gestapu pracovaly stovky českých Němců, kvůli znalosti jazyka.)