Herzmann: Voliči těkají. Jejich nálady se špatně měří

Vypočítat správně volební výsledek je alchymie. Sociolog Jan Herzmann považuje za problém důvěryhodnosti průzkumů nejen v práci agentur, ale především v těkavosti voliče.

Martin Shabu 15.12.2016

Donald Trump během kampani na Floridě foto: Reuters

Donald Trump během kampani na Floridě

Sociolog Jan Herzmann v rozhovoru mimo jiné říká o současných voličích: „Častěji řeknou, že nevědí, anebo úmyslně zalžou, protože se jim zdá, že jejich preference není žádoucí.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je aktuální důvěra v práci agentur?

HERZMANN: Důvěra je velmi nízká. V poslední době klesá právě proto, že v řadě případů nejen u nás se průzkumy s realitou rozešly. Přijmout výsledky průzkumu za své lze považovat za vzácnost. Určité ovlivnění asi funguje, ale na podvědomé bázi. Vytváří se tím klima. Kdo v průzkumech vede, o tom se zpravidla hodně mluví. To platí i pro strany okolo pěti procent.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si vysvětlujete rozevírání nůžek mezi odhady a realitou?

Společnost se rozrůzňuje a rychle mění, takže kupříkladu celoživotní loajalita vůči jedné politické straně je nenávratně pryč. V USA, ve státech, v nichž byla tradičně silná střední třída a volila demokraty, tentokrát lidé volili Donalda Trumpa.

HERZMANN: Hlavním důvodem je podle mě to, že se změnila společnost. Metodika, kterou používáme díky Georgeovi Gallupovi (do roku 1932 se mělo za to, že k předpovědi výsledků prezidentských voleb v USA postačí zveřejnit v periodiku s dostatečným nákladem předvolební anketu; jenže Gallup tehdy ukázal, že to neplatí, že je potřeba cíleně vybrat respondenty v takzvaném reprezentativním souboru – pozn. red.) s drobnými úpravami už 80 let, se vyčerpala. Společnost se rozrůzňuje a rychle mění, takže kupříkladu celoživotní loajalita vůči jedné politické straně je nenávratně pryč. V USA, ve státech, v nichž byla tradičně silná střední třída a volila demokraty, tentokrát lidé volili Donalda Trumpa. To bylo dosud nemyslitelné. Těkání voličů z jednoho tábora do druhého – částečně pod vlivem sociálních sítí – je jeden důvod. A pak je tu další důvod, lidé se v politické sféře uzavírají stále více do sebe.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte?

HERZMANN: Lidé častěji odmítají rozhovory pro průzkumy veřejného mínění. Anebo odmítají prozradit své skutečné názory. Častěji řeknou, že nevědí, anebo úmyslně zalžou, protože se jim zdá, že jejich preference není žádoucí. To může být případ brexitu, kde se hodně vynášelo, že lidé, kteří podporují odchod z EU, bývají méně vzdělaní. Podobné to bylo i u Trumpa. Platí to ale i v Česku.

LIDOVÉ NOVINY: Uvedl byste příklad?

HERZMANN: Třeba jde o Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Svobodu a přímou demokracii. Lidé se k nim nechtějí hlásit. Z toho pramení určitá tendence je podcenit. To může před volbami platit i pro hnutí ANO, které budou pravděpodobně v kampani všichni kritizovat. Upřímnou odpověď na otázku politických preferencí totiž dává jen malá část populace a ještě se zmenšuje.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké dopady to má na průzkumy?

HERZMANN: V prostředí rychle se měnícího veřejného mínění a respondentů, kteří nevypovídají pravdivě, agentury tak trochu vaří z vody. Je potřeba, aby přišel nový George Gallup a vymyslel novou metodiku.

LIDOVÉ NOVINY: Neměl byste řešení?

V prostředí rychle se měnícího veřejného mínění a respondentů, kteří nevypovídají pravdivě, agentury tak trochu vaří z vody.

HERZMANN: Kdybych ho znal, tak se určitě stanu velmi slavnou osobností. Jenže já to bohužel nevím a neznám cestu z pasti. Ta odpověď je pravděpodobně ukryta někde ve společenských vědách. Zatím ji jenom nikdo neobjevil.

LIDOVÉ NOVINY: Když se podíváme na poslední volební model CVVM z listopadu, tak je v něm patrný pokles důvěry ANO a naopak nárůst ČSSD. Čím si to vysvětlujete?

HERZMANN: Mě zaujal především říjnový výsledek KDU-ČSL na 9 procentech. Ke stejnému výsledku se dopracovali v CVVM už podruhé (v červnu 9, v září 6,5, v říjnu 9, v listopadu 6), ale ne ve dvou po sobě následujících měsících. Nevím, jestli to neprobíhalo ve dnech, kdy KDU-ČSL byla mimořádně populární. Když se ale podíváme na srovnání listopadu a září, tak žádný zásadní trend vidět není. Říjnový průzkum jako kdyby vybočil. Zdá se mi, že média dávají až příliš veliký důraz na poslední zveřejněné hodnoty. Nedivím se jim, nemají čas to zkoumat podrobněji. Spíše se nabízí otázka, zda by agentury neměly podporovat trochu větší odstup od poskytnutých dat. Když zveřejní poslední průzkum, tak je novinář veden, aby bral čísla jako zjevenou pravdu.

LIDOVÉ NOVINY: A konkrétně u KDU nejde o statistickou chybu?

HERZMANN: Výběrová statistická chyba by neměla být větší než 2 procenta, kdyby měla KDU podporu 7 procent, tak se do ní obě hodnoty vejdou. Ale statistická výběrová chyba se neprojevuje každé dva měsíce. Když se navíc podíváme na výsledky lidovců v průzkumech jiných agentur, tak jsou hodně stabilní. Ze sociologického pohledu jde navíc o speciální stranu, jejíž elektorát příliš nekolísá. Proto bývá považován za indikátor, když nějaké agentuře kolísají výsledky, že by se měla podívat do své metodiky, jestli v ní není něco špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to je s výsledky ostatních vládních stran?

HERZMANN: CVVM hodnotila ČSSD v minulosti tradičně nejvýše ze všech agentur. To platí s jedinou výjimkou agentury Focus. V září měla ČSSD podle CVVM 23 procent, což už bylo blíže tomu, co naměřily jiné agentury. V říjnu byl pak pokles na 19,5 a nyní se zvedla na 22,5. U většiny agentur přitom od dubna u ČSSD vidíme spíše pokles preferencí. Jestli bude pokračovat, ale nikdo z výzkumníků neví.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je situace u ANO?

Myslím si, že stoupání na hodnoty téměř 35 procent u ANO se nepotvrdí. Pokles bude ještě pokračovat.

HERZMANN: ANO signalizuje většina agentur vzestup už od jara. Po volbách to vyletělo hodně nahoru. CVVM nebylo samo. U TNS Aisa a STEM to také hodně vyletělo. Může to být dáno skutečností, že po volbách se lidé rádi hlásí k podpoře vítěze. Říká se tomu Bandwaggon Effect (z anglického názvosloví; kočár, který jezdil těsně za kapelou a bylo v něm proto slyšet hudbu nejlépe – pozn. red.). Myslím si, že stoupání na hodnoty téměř 35 procent u ANO se nepotvrdí. Pokles bude ještě pokračovat. Očekávám, že hodnoty v prosinci budou nižší.

LIDOVÉ NOVINY: Když jde o v sociologii známý povolební efekt, proč ho nedokáží agentury zohlednit?

HERZMANN: Agentury se dělí na dvě skupiny. Jedna s daty nedělá nic, jen počítá procenta. Druhá skupina, kam pod mým vedením patřilo i ppm factum, se snaží používat určité váhy a výsledky jimi korigovat. V sociologii je ale veliká debata, která z cest je správná. Když totiž chcete použít váhy, tak vám nestačí vědět, že musíte vážit, musíte zároveň znát, jaká ta váha má být. Jestli koeficient, kterým máte výsledek vynásobit, je 0,8 nebo 0,6. Je to trochu sázka do loterie. Vnáší to do průzkumů prvek subjektivního hodnocení.

LIDOVÉ NOVINY: A kdo se trefuje lépe?

HERZMANN: Podle analýzy, kterou jsem si udělal před volbami v roce 2013, se o něco lépe umisťují agentury, které váží.

LIDOVÉ NOVINY: Je mimochodem vůbec vhodné porovnávat výsledky průzkumů od různých agentur?

Jestliže se agentury skutečně o hodně liší, tak to říká, že nejméně některé z nich nemají model správně vypočítaný. Nemohou totiž platit všechny souběžně.

HERZMANN: Podle mě by se měl každý, kdo dělá volební model, maximálně snažit, aby se přiblížil reálné situaci voleb. Jestliže se agentury skutečně o hodně liší, tak to říká, že nejméně některé z nich nemají model správně vypočítaný. Nemohou totiž platit všechny souběžně. Dlouhodobě sleduji průzkumy všech agentur u nás. Když jsem je před sněmovními volbami v roce 2013 analyzoval, tak jsem se sice ve své prognóze trefil přibližně správně, ale taky ne úplně přesně. Každopádně platí, že je nutné sledovat trendy a ne konkrétní hodnoty. Když budete sledovat dvě agentury, tak budete mít lepší představu toho co se děje, než když si vezmete jeden volební model, v němž je Babiš dvakrát silnější než Sobotka. Takhle to prostě nefunguje.

LIDOVÉ NOVINY: Vysvětlete mi, proč se většina šetření provádí na vzorku 1000 lidí?

HERZMANN: Reálně ve vztahu k volbám se ona tisícovka smrskne maximálně na 600 lidí, protože 40 procent lidí nechodí volit. Z hlediska statistiky je ale dobře vybraná šestistovka, pokud by se do ní nepromítaly efekty, že lidé neříkají otevřeně své názory, tak by to stačilo. Agentury by uměly udělat výzkum o třech čtyřech tisících lidí, ale to by stálo násobně více peněz.

„Matfyzák“ s vášní pro průzkumy

Jan Herzmann vystudoval obor matematická ekonomie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po sametové revoluci pobýval na švýcarské Universität St. Gallen.

V roce 1992 založil společnost Factum, která se stala přední českou agenturou na zpracování průzkumů veřejného mínění. Po 21 letech z ní odešel do rodinné firmy.

Je autorem řady publikací a knih. Vedle své práce se věnuje neziskovému sektoru, například coby místopředseda Výboru pro UNICEF.

Počet příspěvků: 2, poslední 16.12.2016 03:57 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Autor

Martin Shabu

Martin Shabu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Ministr pro Evropu? Proč ne

26.10.2021 - 18.00