Hazard: Počet videoterminálů stát zákonem neomezí

Z hlavního zákona o hazardu mířícího do legislativní rady vlády vypadlo ustanovení limitující počet nejvýnosnějších – a nejvíce proklínaných – videoloterijních terminálů. Dle původního návrhu jich mělo být v Česku maximálně 45 tisíc.

Společenské náklady související s gamblingem se odhadují na troj- až čtyřnásobek výběru daní z nejtvrdšího hazardu. Ten se pohybuje okolo čtyř miliard korun ročně. foto: IlustraČeská pozice

Videoloterijní terminál (ilustrační foto).

Kromě zmíněného omezení počtu videoloterijních terminálů také zmizela plánovaná dražba povolenek na provoz jednotlivých přístrojů. „Z našeho pohledu stačí restrikce daňovou cestou, takže některá ustanovení připravovaného zákona nemusí být tak přísná, aby se ve své podstatě nezdvojovala. Tím, že vzroste fixní poplatek a procentní sazba daně z nejtvrdšího hazardu, dosáhneme zúžení trhu bez zavádění konkrétních limitů,“ uvedl pro LN náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má regulaci hazardu na starosti. Aktuálně v Česku funguje 56 tisíc videoloterijních terminálů.

Nová pravidla navíc s největší pravděpodobností nebudou platit hned od příštího roku, jak se původně plánovalo. Loterijní firmy i tak nadále proti legislativě brojí, neziskový sektor se zase obává přílišného oslabování boje s přebujelým sázením. Ministerstvo financí, pod něž regulace hazardu patří, tvrdí, že jeho záměr potřít nejtvrdší hazard zůstává nezměněn, a připravuje se na tuhý legislativní boj.

Daňový útok polevil už dříve

Denní poplatek z jednoho videoloterijního terminálu má vzrůst z dnešních 55 korun na dvojnásobek, což vychází na zhruba 40 tisíc za rok. Daň z příjmů pak má z dnešních 20 procent poskočit na 35 procent. Úplně původně přitom měly být videoloterijní terminály, do nichž předloni Češi naházeli přes 50 miliard a jejich provozovatelům v nich po vyplacení výher zůstalo 14 miliard, zdaněny dokonce 40 procenty.

Zmírnění sazeb zdůvodňovala náměstkyně Simona Hornochová obavou z nárůstu černého trhu, což by odvody do státní kasy ve svém výsledku snížilo

Snížení sazeb, které ministerstvo financí pro loterie původně naplánovalo, bylo zkraje letošního roku prvním úspěchem hazardní lobby. Ta straší hlavně bujením černého trhu.

Tým náměstkyně Simony Hornochové, která má daňovou část tažení proti hazardu na starosti, původně naplánoval, že herní automaty zdaní 40 procenty, kurzové sázky měly odevzdat 30 procent, aktuální návrh zní 25 procent. Jen číselné loterie, jako je Sportka, si proti původnímu návrhu nepomohly – budou zdaněny 30 procenty. Zmírnění sazeb zdůvodňovala Hornochová obavou z nárůstu černého trhu, což by odvody do státní kasy ve svém výsledku snížilo. Dnes z loterií dostává stát okolo osmi miliard ročně.

Byznys ale dál bije na poplach. „Zdanění tržeb na úrovni 35 procent není reálné, pokud je cílem mít daňový výběr. Zůstala by tak malá část trhu, většinou pohraniční kasina, že by klesl daňový výnos a uvolnil se prostor ve vnitrozemí pro nelegální hazard,“ varuje mluvčí Unie herního průmyslu Andrej Čírtek.

Příští rok 25 procent

Nespokojeni jsou ovšem i bojovníci proti hazardu. „Aktuální znění zákona může znamenat, že výdaje na negativní jevy spojené s hazardem budou stále vyšší než fiskální příjmy,“ zlobí se na svém blogu David Ondračka z Transparency International. „Je vidět, jak v posledních měsících zesílil tlak hazardní lobby. Je zde řada indicií o neformálních kontaktech, najatých lobbistech a PR agenturách, jejichž úkolem je toto reformní úsilí vlády přibrzdit nebo rozmělnit,“ píše.

Nátlak herní obor samozřejmě odmítá. „Spíše než o lobbingu bych mluvil o oficiální výměně informací s úředníky ministerstva či politiky, kteří mají zájem. Na ministerstvu financí proběhla série jednání s úsekem paní náměstkyně Hornochové, v jehož rámci dostali úředníci bezprecedentní přístup přímo do účetnictví několika velkých firem. I z toho vyplynul současný návrh zvýšení zdanění ne na 35, ale na 25 procent v rámci novely,“ tvrdí Čírtek.

Všem loterijním hrám se zvedne dávka z 20 na 25 procent a z videoloterijních terminálů se pak bude už od příštího roku platit dvojnásobný fixní poplatek

Mluví přitom o poslanecké novele loterijního zákona, která má vstoupit v platnost příští rok. Komplex nových loterijních zákonů se totiž s největší pravděpodobností i kvůli přetahování o jednotlivé parametry legislativních norem nestihne schválit s platností od příštího roku.

„Zákon o provozování hazardních her by se bez nějakých sabotáží v legislativním procesu stihnul připravit tak, aby platil od ledna. Nicméně vzhledem k tomu, že podléhá i notifikaci ze strany Evropské komise, je třeba počítat se zdržením. To právě vyřeší novela pana poslance Jana Volného, která notifikována být nemusí a zajistí státu vyšší výběr daně už příští rok,“ vysvětluje zdržení, které může být až roční, náměstek Závodský. Notifikace v unii trvá minimálně tři měsíce, při připomínkách ostatních států se může natáhnout na půl roku, při extrémních sporech až na rok.

Volného novela jde jen po daňové sazbě a poplatku. Všem loterijním hrám se zvedne dávka z 20 na 25 procent a z videoloterijních terminálů se pak bude už od příštího roku platit dvojnásobný fixní poplatek.

Gambleři stojí miliardy

„Nikomu neustupujeme. Musíme udělat také třeba transparentní výběrové řízení na monitorovací systém,“ přidal další důvod zdržení zákona ministr financí Andrej Babiš, když se počátkem dubna ukázalo, že zákon se včas nestihne.

U novely se ovšem strhne ještě boj o to, kdo peníze navíc, které se vyberou, dostane

Závodský si pak „přechodovou“ fázi pomocí novely pochvaluje. „Skokové zvýšení daní by více nahrálo ilegálnímu byznysu. Takto to půjde krokově,“ míní. U novely se ovšem strhne ještě boj o to, kdo peníze navíc, které se vyberou, dostane. Sociální demokraté nejvíce lobbují za sport. Lidovci by chtěli více peněz na prevenci závislostí spojených s patologickým hraním.

Právě boj s negativními jevy je jedna z možností, kterou náměstek Závodský zmiňuje, když přijde řeč na hrozbu dalšího osekávání tuhých pravidel v legislativním procesu. „Pokud budou předkládány návrhy, které kromě zmírnění dopadu na hazardní byznys nabídnou i řešení pro zmírnění negativních jevů, které hazard doprovází, jsme ochotni je akceptovat,“ uzavírá.

Společenské náklady související s gamblingem vyčíslila studie, kterou si nechalo ministerstvo financí zpracovat pro podporu svého tažení proti hazardu, na troj- až čtyřnásobek výběru daní z nejtvrdšího hazardu. Ten se pohybuje okolo čtyř miliard korun ročně.

Obce versus stát

Kromě hazardních firem ovšem mohou mít touhu zákony upravovat i další zájmové skupiny. Především obce a sportovci. Sportovci by se rádi dostali permanentně k výnosům z loterijních odvodů, což jim návrh zákona zatím upírá. Zdůvodnění je jednoduché: úředníci ministerstva trvají na tom, že daňové odvody nejsou účelové, tudíž nelze propojit konkrétní daň s konkrétním následným použitím.

Konkrétně u hracích automatů obce dosud dostávají 80 procent výtěžku, nově má jít jen o 40 procent. Zbytek připadne státní kase.

U obcí je situace složitější. Připravovaný zákon přerozděluje vybraný desátek více ve prospěch státu, než tomu bylo dosud. Konkrétně u hracích automatů dosud dostávají 80 procent výtěžku, nově má jít jen o 40 procent. Zbytek připadne státní kase. Šéf Svazu měst a obcí Dan Jiránek je prozatím smířlivý. Podle jeho propočtů, které prezentoval webu České televize, totiž celkově klesne podíl obcí z výběru daní od všech hazardních firem na 60 procent, což by při zvýšení sazeb mohlo dokonce mírně příjmy obcí navýšit.

Tento poměr – tedy 40 procent pro stát, 60 pro obce – má začít platit už s novelou místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Volného. Ten tvrdí, že i tak si obce v příštím roce polepší skoro o 300 milionů korun. Počítá totiž s tím, že výběr daní poroste spolu se sazbou navzdory černému trhu.

Jak Češi pokoušejí štěstí

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.