Harvard & spol. natahují ruce po úrodné africké půdě

Nákupy pozemků, které elitní americké univerzity provádějí v Africe, mohou prý tisíce lidí donutit k opuštění domovů.

Mluvčí firmy, která pro Harvard spravuje finance, odmítli na otázky odpovídat. Stejně tak učinila i univerzita Vanderbilt. Proč se nechtějí k nákupům v Africe znát? foto: © Harvard UniversityČeská pozice

Mluvčí firmy, která pro Harvard spravuje finance, odmítli na otázky odpovídat. Stejně tak učinila i univerzita Vanderbilt. Proč se nechtějí k nákupům v Africe znát?

Říkává se, že nejlepší investice je do vzdělání. Kam ale mají investovat instituce, které už nejlepší výuku na světě samy zajišťují? Do afrických pozemků. Podle deníku The Guardian právě elitní americké univerzity typu Harvardu nebo Vanderbiltu prostřednictvím britských hedgeových fondů a evropských spekulantů nakupují lány úrodné africké půdy – včetně takových nákupů, které mohou tisíce lidí donutit k opuštění domovů.

Nákupy půdy mohou vést v Africe k vážným sociálním dopadůmList se odvolává na novou studii výzkumníků z kalifornského Oakland Institute, dle níž nákupy mohou vést ke vzniku sociálních problémů v takzvaně třetím světě. Materiál se opírá o poznatky ze sedmi afrických zemí, v nichž Harvard a další špičkové školy z USA masivně investovaly do pozemků.

Velký díl peněz prý proudí přes firmu Emergent asset management, která pečuje o jeden z největších akvizičních fondů (starají se o něj bývalí finančníci ze skupin JP Morgan a Goldman Sachs). Klienti Emergentu údajně vložili do nejúrodnější půdy až po půl miliardě dolarů s vidinou více než 25procentního zhodnocení.

Africké pozemky zhodnocujeme...

Emergent tvrdí, že společnost postupuje zodpovědně. „Ano, univerzitní a penzijní fondy patří mezi dlouhodobé investory. Investujeme do afrického zemědělství, zakládáme podnikání a zaměstnáváme lidi. Číníme tak odpovědně... Částky jsou veliké. Může jít o stovky milionů dolarů; ale není to uzurpování půdy, chceme pozemky zhodnotit,“ řekl mluvčí Emergent britskému listu.

Už dříve byly čínské a blízkovýchodní firmy označeny jakožto „uzurpátoři“ velkých lánů země v rozvíjejících se zemích, aby tam pěstovaly levné potraviny pro vlastní obyvatelstvo. Nyní se přidávají i (nejvzdělanější) kupci ze Západu. Společnost, která spravuje peníze pro Harvardovu univerzitu, se k této věci odmítla vyjádřit. Stejně učinila i škola Vanderbilt.

Podle výzkumníků z právního Oakland Institutu západní investoři velmi přeceňují svůj kladný vliv na místní komunity. „Analýza smluv odhaluje, že řada z obchodů nabídne méně pracovních míst a donutí tisíce lidí k odchodu,“ tvrdí Anuradha Mittal, ředitel Oaklandu.

A jasno má i Obang Metho z hnutí Solidarita pro novou Etiopii: „Nikdo by neměl věřit, že tito investoři přišli nakrmit hladovějící Afričany, vytvořit pracovní posty a pomoci ke zdravějším potravinám. Tyto dohody nepřinášejí místním lidem pokrok a nenakrmí jejich žaludky. Tyhle kšefty povedou pouze k dolarům v kapsách zkorumpovaných politiků a zahraničních investorů.“