Halík, Svěrák nebo Stránský: ÚSTR pod politickým a ideologickým vlivem

Prohlášení poradního kolegia ředitele ÚSTR a odborů signované známými osobnostmi jen prodlužuje neudržitelná pravo-levá ideologická schémata.

Nové složení rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se nezamlouvá mnoha veřejně známým osobnostem. Tomáš Halík, Jiří Stránský, Miloslav Vlk, Jan Svěrák, Martin Bursík, Alexandr Vondra, Olga Sommerová a mnozí další proto připojili své podpisy pod Prohlášení Poradního kolegia ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a tamní Nezávislé odborové organizace.

Smyslem prohlášení je v kostce toto: podepsaní vyjadřují hluboké znepokojení nad politickými a ideologickými záměry nové rady ústavu a nad záměry některých politických stran – dále se mluví jen o krocích ČSSD, proto jsou nepochybně pojmy „některé politické strany“ a „ČSSD“ synonyma a autoři prohlášení si mohli nekonkrétní pojem „některé strany“ odpustit.

Noví radní, nominanti Senátu ovládaného sociální demokracií, vyvíjejí dle petentů nepřiměřený nátlak a zastrašují ředitele ÚSTR Daniela Hermana s cílem dosáhnout jeho rezignace. Chtějí v organizaci prosadit dramatické personální a strukturální změny, a tím dosáhnout ideologické a politické kontroly.

A autoři textu mají nepochybně pravdu: ČSSD volbou Michala Uhla, dvorního politologa ČSSD Lukáše Jelínka a naposledy Jana Bureše (dříve člena strany) ÚSTR dostává pod svou kontrolu, dělá si z něj svůj mocenský pašalík. Chceme-li to říci expresivně: chápe se mocenských otěží nad touto institucí. A to je rozhodně nepřístojné a pro historickou vědu v České republice dost smutné a ponižující.Buď přijmeme optiku pravice či levice, anebo se budeme snažit zkonstruovat ÚSTR jako instituci na politických zájmech co nejméně závislou

Bohužel nelze zapomínat na skutečnost, že ÚSTR byl pod politickým vlivem od samého počátku. Způsob volby rady ústavu (volí Senát) je toho dokladem. V radě proto v minulosti zasedli Patrik Benda (bratr poslance za ODS Marka Bendy), Jan Zahradníček (bývalý senátor za KDU-ČSL), současný ministr školství Petr Fiala nebo stále ještě zasedá Naděžda Kavalírová. Mimochodem: nominantem Poslanecké sněmovny, kterého Senát 20. března odmítl uvést do funkce radního Ústavu, byl bývalý senátor za ODS Jiří Liška, jehož současným poradcem je už zmíněný Patrik Benda...

ÚSTR je proto ze samého principu politicky a ideologicky ovládán většinou v Senátu od samého počátku. Žádná novinka nenastala. Nyní se jen může potřebnou většinou pyšnit levice a podle toho také vypádá volba členů rady. Nic více, nic méně. Pokud si toho signatáři prohlášení všímají až nyní, je to sice dobře, nicméně by se z celého problému měly dedukovat trochu hlubší závěry, než říci: dnes se děje něco špatného, zatímco dříve fungoval ÚSTR velmi dobře (pokud petenti nejsou spřízněni „politicky a ideologicky“, chcete-li, s minulým vedením).

A o tom to vlastně celé je: buď přijmeme optiku pravice či levice, anebo se budeme snažit zkonstruovat (lépe restrukturalizovat) Ústav pro studium totalitních režimů jako instituci na politických zájmech co nejméně závislou.

Výsledkem nemusí být nutně instituce vědecká – s velkým badatelským zázemím. Může to být skvěle fungující archiv, jehož pracovníci budou třeba tvorbou kvalitních edic dokumentů vytvářet vhodné podmínky pro výzkum nejnovějších českých dějin. Výsledkem může být i instituce, jež bude poskytovat granty zajímavým historickým projektům. Rozhodně bychom ale měli přestat o ÚSTR přemýšlet v intencích politického stranictví. Na tom ale shoda zřejmě není…