Guvernér Singer: Problémem eurozóny je, že dohodnutá pravidla nikdo nebere vážně

Ze svatého principu, že jeden stát nebude přebírat závazky druhého, se stalo dle guvernéra jen intelektuálně prázdné cvičení.

Hodně zostra se guvernér České národní banky Miroslav Singer v rozhovoru pro deník E15 pustil do fungování evropské měnové unie, zejména do jejích politických představitelů. Podle něj nejsou problémem eurozóny špatná pravidla, ale jejich ignorování. „Myslím, že vůbec nedostala šanci být vyzkoušena, protože je nikdo nebral vážně,“ prohlásil Singer v souvislosti s klauzulí v Lisabonské smlouvě, která zakazuje EU sanovat jednotlivé členské státy.

„To měla být základní garance, že jeden stát nebude přebírat závazky druhého státu, takový svatý princip. Asi není třeba dodávat, co se pak stalo… Obávám se, že mnoho lidí nyní promlouvá stejně autoritativně jako tehdy (při schvalování Lisabonské smlouvy–pozn.red.). O vhodnosti svatých principů se debatuje od první chvíle, kdy se hodí je ignorovat,“ doplnil guvernér, který považuje tuto diskusi za „intelektuálně prázdné cvičení“.

Singer si neodpustil ani rýpnutí do Němců, kterým se podle něj nyní hodí hlasitě hovořit o silných pravidlech, ale předtím tomu tak nebylo. Naráží na situaci z let 2003 a 2004, kdy Německo a Francie jako první začaly porušovat pravidlo o maximálním stropu pro deficit veřejných rozpočtů, a odmítaly se podrobit sankcím.

Od nadcházejícího víkendového summitu EU, který by se měl zabývat řešením dluhové krize eurozóny, si Singer příliš mnoho neslibuje. Už jen proto, že je sám občasným návštěvníkem těchto setkání. „Evropští činovníci určitě prohlásí, že teď zakládají společnou fiskální politiku, která je fantastická, a že žádná krize nebude. Ale nejsem si jist, že měsíc a půl poté se nebude zvyšovat euroval, zachraňovat některý členský stát nebo něco podobného,“ vyjádřil se skepticky.

Eurozóna? Žádný senzační projekt.

Co se týče záchrany zadluženého Řecka, evropští představitelé dělají dle českého guvernéra metodickou chybu: „Předstírá se, že to, k čemu teď dochází, je nějaký spořádaný proces. Ve skutečnosti žádný spořádaný proces nemáme, což se odráží i v tom, jak trhy hodnotí rizika u ostatních zemí eurozóny.“ Za spořádané možnosti pro Řecko jako pro zemi, která ztratila konkurenceschopnost, by považoval dvě řešení. „Jednou možností je seškrtat výdaje, udělat reformy a devalvovat – tedy opustit eurozónu. Druhou možností je udržet Řecko v eurozóně, což ale znamená, že mu ostatní evropské země musí dodat peníze na posílení konkurenceschopnosti v příštích třech až pěti letech,“ navrhuje.

Náklady rozpadu eurozóny by byly podle Singra takové, že si nikdo takovou krizi nepřeje. Přesto projekt společné měny za senzační nepovažuje. „Bylo možné vytvořit volný trh se službami, jenž Evropě stále chybí, ale to by bylo mnohem méně spektakulární,“ nastínil svoji představu. A doplnil: „Nevznikla by společná měna, bankovky, s nimiž se můžete ukazovat v televizích. Tomu rozumím.“

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.