Guatemala: Vzor v boji s korupcí – nejen pro Latinskou Ameriku

Guatemalský prezident Otto Pérez Molina je obviněn, že byl šéfem skupiny, která okrádala stát při placení cel. Dobrá práce domácích i zahraničních expertů a rozhořčenost guatemalských občanů mu neumožnily, aby jeho případ zůstal nešetřen, jak se ve Střední Americe často stává. Místo toho se ocitl ve vězení kvůli korupci.

Guatemalský prezident Otto Pérez. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Guatemalský prezident Otto Pérez. | foto: Reuters
Guatemalský prezident Otto Pérez.

Ještě ve středu 2. září odpoledne byl Otto Pérez Molina prezidentem středoamerické Guatemaly. V sedm večer podepsal rezignaci, ale občanům ji sám – na bývalého vojáka poněkud zbaběle – neoznámil. Nechal to na svém mluvčím, který to učinil až o půl druhé v noci.

Ráno 3. září se Pérez Molina jako běžný občan zúčastnil soudního řízení, jehož předseda ho ve dvě odpoledne poslal do vyšetřovací vazby. Za tímto rychlým mocenským pádem nebyl žádný velký puč, ale vyšetřování obyčejné korupce.

Z generála civilistou

Pětašedesátiletý Otto Pérez Molina je absolventem nejlepší školy pro důstojníky v Guatemale, patřil k elitní jednotce „kaibilů“ a během dlouhé občanské války bojoval proti levicovým povstalcům. Dotáhl to dokonce na šéfa vojenské tajné služby, takže ho pozůstalí z mayského kmene Ixil viní, že se podílel na genocidě jejich etnika v první polovině osmdesátých let.

Pérez Molina sice uniformu také svlékl, ale veřejnost na něm generálské výložky neustále viděla. V roce 2007 mu to k vítězství v prezidentských volbách nestačilo, za čtyři už však ano.

Tato důvodná nařčení však Pérezovi Molinoví ve volební kampani v roce 2011 nevadila. Naopak potvrzovala jeho slogan, kdy se nazval „Tvrdou rukou“. Občané si někoho takového, kde se nebude mazlit se zločinci z drogových mafií a násilnických gangů, přáli. Ve druhém kolem mu dali o šest procent více hlasů než jeho protikandidátovi – civilistovi.

Pérez Molina sice uniformu také svlékl – v roce 2001 založil pravicovou Vlasteneckou stranu a byl jejím šéfem i poslancem –, ale veřejnost na něm generálské výložky neustále viděla. V roce 2007 mu to k vítězství v prezidentských volbách nestačilo, za čtyři už však ano.

Hrabivá ruka

Velká očekávání však nesplnil. Dnes v Guatemale jeho vedení země hodnotí podle průzkumu Prensa Libre jako špatné nebo velmi špatné 98 procent občanů. Ty nerozladilo, že na sebe párkrát upozornil výzvami ke globální legalizaci obchodu s drogami. Dostalo se mu pochvaly i za zřízení sociálních programů, jako byl Brazílií inspirovaný Nulový hlad. Vše ale překonala skutečnost, že Pérez Molina místo vlády tvrdé ruky panoval rukou hrabivou.

Pérez Molina místo vlády tvrdé ruky panoval rukou hrabivou. On a viceprezidentka Roxana Baldettiová neskrývali jachty, letadla a drahé nemovitostí, na které by příjmy z jejich ústavních postů nemohly stačit.

Pomáhala mu i jeho kamarádka a viceprezidentka Roxana Baldettiová. Oba sebejistě neskrývali jachty, letadla a drahé nemovitostí, na které by příjmy z jejich ústavních postů nemohly stačit. Na podezření z korupce není v Latinské Americe třeba dlouho čekat, ale až 16. dubna 2015 přišla Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG) s obviněními, která šla daleko za „jedna paní povídala“.

Na základě 66 tisíc odposlechnutých hovorů popsala, jak vybraní dovozci, jejichž jména zatím nejsou veřejné známá, obcházeli placení cel. Měli k tomu horkou linku na vrcholné úředníky, kteří slevu na clech za úplatek zařídili. Systému se v médiích přezdívá La Línea, což lze přeložit jako „horká linka“. Nejdůležitějším kamarádem na telefonu byl Juan Carlos Monzón, který se dříve živil obchodováním s kradenými auty. Ale nyní měl lepší post – byl asistentem a poradcem viceprezidentky Baldettiové.

Revoluce důstojnosti

Když si jednou večer 53letá Lucía Mendizábalová pustila televizi, rozzuřila se více než jindy. Majitelka realitní kanceláře, která se do té doby veřejně neangažovala, napsala přes Facebook několika kamarádům: „Tentokrát musíme něco udělat.“ Touto větou, za kterou bylo opravdové odhodlání, se zrodilo hnutí poeticky nazvané „revoluce důstojnosti“.

Větou „tentokrát musíme něco udělat.“, za kterou bylo opravdové odhodlání, se zrodilo hnutí poeticky nazvané „revoluce důstojnosti“

Tři dny poté se sešla se skupinou známých ze střední třídy nad ostružinovým dortem a sepsali první prohlášení, v němž vyzvali občany k účasti na demonstraci o týden později. Tento apel se rychle šířil po sociálních sítích, takže do centra hlavního města Guatemaly přišly k překvapení organizátorů desetitisíce lidí, aby po latinskoamerickém zvyku mlácením do hrnců a pánvi svým vrcholným představitelům dali najevo, že už toho mají dost.

V Guatemale, kde občanská společnost na rozdíl například od sousedního Mexika v podstatě neexistovala, taková aktivita způsobila pozdvižení. Baldettiová podala demisi, ale aktivisté chtěli dosáhnout více – aby ona i její šéf Pérez Molina kvůli případu „horká linka“ předstoupili před soud. Pokračovali proto v protestech, byť prezidentovi zbývalo jen pár měsíců do konce mandátu.

Odebrání imunity

Když 21. srpna CICIG přišla s tím, že podle jejích nových zjištění byla „horká linka“ zřízena na pokyn Péreze Moliny a Baldettiové, nabrala guatemalská krize na obrátkách. Na základě obvinění byla politička zatčena a parlament požádán, aby prezidentovi odebral imunitu.

Na základě obvinění CICIG byl parlament požádán, aby prezidentovi Pérezovi Molinovi odebral imunitu. K jeho zděšení se od něho všichni jeho dosavadní spojenci odvrátili a žádosti vyhověli.

Ke zděšení hlavy státu se od ní všichni její dosavadní spojenci odvrátili a žádosti vyhověli. Pérez Molina už neměl sílu bojovat a rezignoval. A několik hodin poté ho soudce poslal do vazby, aby nemohl ovlivňovat svědky.

Především ve Střední Americe, která je dlouhodobě nejnestabilnějším regionem západní polokoule, vyvolalo dění v 16milionové Guatemale velký zájem. Když se může kvůli korupci a zneužívání moci dostat za mříže nejvyšší představitel Guatemaly, proč by se to samé nemohlo opakovat třeba v Hondurasu? Jenže k tomu chybí hlavní hráč: komise CICIG.

Role CICIG

Tato komise, v níž pracují především španělsky hovořící právníci, byla zřízena v prosinci 2006 dohodou mezi tehdejší vládou a OSN. Její cílem bylo pomoci guatemalskému státní zastupitelství, které kvůli úplatnosti, neznalosti, lenosti a bratříčkování s mocnými mělo špatnou pověst, zlepšit výsledky práce.

Role CICIG nebyla omezena na poradní, ale mohla i sama nebo ve spolupráci s domácími úřady vést vyšetřování, díky čemuž zákon dopadl na úplatné úředníky a šéfy drogových mafií

Role CICIG nebyla omezena na poradní, ale mohla i sama nebo ve spolupráci s domácími úřady vést vyšetřování, díky čemuž zákon dopadl na úplatné úředníky a šéfy drogových mafií. Guatemalští lídři byli s její práci spokojeni, takže ji její neobvyklé pravomoci opakovaně prodloužili.

A to včetně Péreze Moliny, který zřejmě neodhadl, že by si mohla CICIG troufnout i na něho. I když ho mělo varovat jméno jejího šéfa – kolumbijského právníka Ivána Velásqueze, který ve své vlasti proslul neúplatnosti a neústupnosti, díky níž dostal „do tepláků“ na 60 kolumbijských kongresmanů. A v případě Guatemaly, pro jejíž občany se stal hrdinou, jedná stejně.

Právní pomoc ze zahraničí

CICIG je na světě první a dosud i poslední organizací svého druhu. Nejen v dalších středoamerických státech, ale i v Mexiku si však ti, co to se svými domovskými zeměmi myslí dobře, říkají, že by potřebovali právní pomoc ze zahraničí, která není spojená s domácími (ne)pořádky. Jejich instituce totiž nemají důvěru.

Nejen v dalších středoamerických státech, ale i v Mexiku si ti, co to se svými domovskými zeměmi myslí dobře, říkají, že by potřebovali právní pomoc ze zahraničí, která není spojená s domácími (ne)pořádky

V Mexiku nemá veřejnost problém souhlasit s tím, aby zadržené šéfy tamních mafií věznili v USA. Nedávný útěk Joaquína „Skrčka“ Guzmána, kmotra nejmocnějšího Kartelu že Sinaloy, 1,5kilometrovým tunelem z údajně nejlépe střeženého vězení v zemi jim v nedůvěře domácím úřadům dává za pravdu. Navíc se v Mexiku už rok pátrá po 43 zmizelých studentech z Igualy, které podle všeho na příkaz starosty předala policie k likvidaci zabijákům z podsvětí.

Pozůstalí za věrohodné považují jen zprávy forenzních expertů ze zahraničí a to, co jim o nalezených tělech sdělují domácí patologové, vůbec neberou v úvahu. Tak proč to neposunout dál a nevpustit do země i nezávislé vyšetřovatele? Těžko však lze očekávat, že by po neslavném konci Péreze Moliny jeho kolegové do svého hájemství takovou nekontrolovatelnou komisi pouštěli. Sami by se tím totiž připravovali o posty.

Čas na vládu šaška

Guatemalský případ také ukazuje, že v Latinské Americe mají občané korupce v nejvyšších politických patrech dost. To, co dříve považovali za součást výkonu moci, je podle stále početnější i sebevědomější střední třídy zločin, který se neodpouští.

V prvním kole guatemalských prezidentských voleb získal nejvíce hlasů televizní komik Jimmy Morales. Zdá se, že si občané této země po zklamání z tolika prezidentů říkají, že přišel čas na vládu šaška.

V Peru národ žije sledováním první dámy Nadine Herediové. Dle ní jí nepatří novináři objevený diář, v němž jsou její rukou rozepsané vysoké částky ukládané na evropské účty jejích kamarádů a příbuzných. V Brazílii řeší zpronevěru stamilionů dolarů prostřednictvím státní ropné společnosti Petrobras, v níž figurují spolupracovníci posledních dvou prezidentů. V Mexiku si první dáma Angélica Riverová nechala postavit luxusní dům, na nějž si prý našetřila z honorářů ze svých dřívějších rolí v telenovelách. A šlo by pokračovat od Rio Grande až po Ohňovou zemi.

Naštvanost lidí na politiky nejlépe ukazuje Guatemala. Ve volbách, které se shodou okolností konaly jen tři dny po rezignaci Péreze Moliny, dostali všichni političtí matadoři bez ohledu na svou ideologickou orientaci výprask. V prvním kole nejvíce hlasů získal televizní komik Jimmy Morales.Své prozatímní vítězství však ještě musí potvrdit ve druhém kole.Zdá se, že si guatemalští občané po zklamání z tolika prezidentů říkají, že přišel čas na vládu šaška.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.