Gorbačov: Volby v Rusku nebudou regulérní

Bývalý sovětský prezident tvrdí, že Putinův „autoritářský návyk je nepopiratelný a velmi nebezpečný“.

Pavel Pokorný 23.11.2011

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov je přesvědčen, že demokracii je třeba budovat zevnitř, bez zásahů cizích sil. foto: © REUTERSČeská pozice

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov je přesvědčen, že demokracii je třeba budovat zevnitř, bez zásahů cizích sil.

Někdejší první a současně poslední sovětský prezident Michail Gorbačov na začátku tohoto týdne představil v Berlíně novou cenu, jež je po něm pojmenovaná. Při této příležitosti neopomenul důkladně zkritizovat současnou politickou situaci v Rusku. Jeho názory, jimž především Západ pořád bedlivě naslouchá, citují úterní vydání deníků The Washington Post (WP) a The Wall Street Journal (WSJ).

Gorbačov současný ruský establishment kritizuje dlouhodobě. Poté, co však premiér Vladimir Putin v září oznámil, že plánuje návrat do Kremlu, jeho kritika nabývá na intenzitě. Připomeňme, že kromě prezidentských voleb se v Rusku brzy uskuteční i parlamentní volby. A v obou kláních nejsou již teď pochyby o vítězi. V prosinci jasně obhájí pozici nejsilnější strany vládnoucí Jednotné Rusko a její lídr Putin se v březnu opět stane prezidentem.

Gorbačov přiznává, že když se Putin dostal v roce 2000 k moci, považoval jeho autoritativní vládu za nutnou

Gorbačov tvrdí, že oficiální účast i konečné výsledky budou známé ještě před volbami. „Hlasování nebude regulérní,“ cituje bývalého komunistického vůdce The Wall Street Journal. „Nyní musíme v Rusku vážně bojovat za posílení demokracie, zajištění poctivých voleb, nezávislost justice a mnoho dalších věcí,“ nabádá v této souvislosti „Gorby“.

Zároveň listu WSJ přiznal, že v roce 2000, kdy se Putin dostal k moci, považoval jeho autoritativní vládu za nutnou, aby se Rusko dalo dohromady po divokých devadesátých letech za vlády Borise Jelcina. Tehdy prý nepovažoval obavy jednoho francouzského kolegy, že se z této Putinovy taktiky stane zvyk, za opodstatněné. Teď uznává, že jeho „autoritářský návyk je nepopiratelný a velmi nebezpečný“.

Kreml samozřejmě popírá, že by snad hodlal ovlivňovat volby. A Putin odmítá obvinění z autoritativních metod, prý je zcela oddán demokracii v Rusku.

Gorbačov je přesvědčen, že demokracii je třeba budovat zevnitř, bez zásahů cizích sil. Ruští občané by měli využít své právo volit, stejně jako to udělá on (Gorbačov), a odmítnout vládnoucí stranu vedenou Putinem.

Putinovy mocenské trhliny

„Musíme zajistit, aby všechny demokratické instituce opravdu fungovaly, nikoli aby byly jen jakousi imitací, jako je tomu nyní,“ říká 80letý Gorbačov pro změnu v deníku The Washington Post. Je však zajímavé, že jeho pohled na situaci v Rusku se ve WP poněkud liší od toho, který prezentuje WSJ.  Přestože si Putinova strana Jednotné Rusko nepochybně zachová dominanci, podle Gorbačova „se může stát, že do prezidentských voleb se jednoznačná situace trochu posune“.

Společnost by se nikdy neměla stát rybníkem se stojatou vodou, bez pohybu

Malé trhliny v Putinově mocenské neprůstřelnosti se prý již objevily, ačkoli má jen málo věrohodných vyzyvatelů. Připomeňme, že v neděli byl ruský premiér vypískán, když chtěl před 22 tisíci diváků v hale sportovního komplexu Olimpijskij v Moskvě pogratulovat domácímu borci k vítězství v zápasnickém ringu. Něco takového se Putinovi stalo poprvé v jeho politické kariéře. Navíc podle průzkumu státní agentury VCIOM z 13. listopadu mu nyní důvěřuje pouze 44 procent dotázaných, což je nejméně od roku 2000, kdy se poprvé stal prezidentem.

„Je mnoho věcí, které nelze předpovědět,“ říká Gorbačov. „Politici přicházejí o prestiž a autoritu a nikdo nemá vládu jistou na věčné časy.“ Jistě ví, o čem mluví. Sám doma není vždy přijímán jako prorok, ale mnohdy jako strůjce chaosu, úpadku, popřípadě rovnou jako zrádce. S odstupem času se mínění zlepšuje jen pomalu, přičemž se navíc posunuje od záště k lhostejnosti. Na rozdíl od Západu mu krajané stále spíš vyčítají zánik světové supervelmoci, než aby oceňovali pokusy o demokratické reformy či skoncování s „Brežněvovou doktrínou“ omezené suverenity sovětských satelitů a se studenou válkou.

Dnes je z Gorbačova na stará kolena ryzí demokrat, který radí: „Každá země se musí sama rozhodnout, jaký typ demokracie si zvolí. Společnost by se nikdy neměla stát rybníkem se stojatou vodou, bez pohybu.“