Globální ekonomická rizika

Také letos si můžeme říct, že lidstvo stojí na prahu globální katastrofy. Naštěstí toto vnímání neodráží objektivní svět. Píše ve druhém článku – tentokrát z ekonomického hlediska – ze série o potenciální hrozbě světového konfliktu ekonom Jan Novotný.

Jan Novotný 3.8.2014
Světová finanční krize. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Světová finanční krize. | foto: Česká pozice
Světová finanční krize.

Máme sklon přehánět, dezinterpretovat realitu a skutečně významné šoky neodhadnout. Zpětně nástup obou světových válek předpoví každý, ale postavíme-li se do bot a informací tehdejší doby, byli bychom překvapení. Nikdy ale neškodí se podívat, co se okolo nás děje a případná rizika minimalizovat. Dnes k tomu nenutí jen 100. výročí první světové války, ale mnoho dalších událostí.

Nedaleko našich hranic bylo sestřeleno letadlo, ve kterém mohl být kdokoli z nás letící na dovolenou, na Blízkém východě eskaluje náboženské napětí, na jednom z velkých afrických letišť se pohyboval nakažený virem ebola a koronavir MERS se údajně šíří vzduchem. Můžeme jmenovat další možné problémy – od změny klimatu přes nedostatek vody až po nadužívání antibiotik. A existuje i několik ekonomických problémů, které mají globální dopad a představují rizika.

Fiskální křehkost

Velká recese už sice v globálním měřítku skončila, evropské země se vrátily na dluhopisové trhy, ale to neznamená, že je vše při starém. Vyspělé ekonomiky trápí vleklé fiskální problémy a rozpočty jsou stále velmi křehké. Veřejný dluh USA je vyšší než jejich HDP, u Japonska více než dvakrát.

Rozvíjející se ekonomiky se sice dostaly z globální krize rychle, ale stále jsou životně závislé na těch vyspělých

Pokud by investoři ztratili důvěru v tyto země, situace nepůjde napravit stejným způsobem, jakým Evropská centrální banka pomáhala Řecku či Irsku. Rozvíjející se ekonomiky se sice dostaly z globální krize rychle, ale stále jsou životně závislé na těch vyspělých.

Fiskální problémy vyspělých zemí ale nemají jen formu teoretických machinací s čísly – jejich projev je více než hmatatelný. Nejzřetelnější je vysoká míra nezaměstnanosti, která trvá poměrně dlouho. Už nyní zhruba dvě třetiny mladé generace plně neuplatňují svůj ekonomický potenciál. Pomalu se tím vytváří ztracená generace, která získala vzdělání, ale nemá šanci ho uplatnit.

Celá generace bez naděje a budoucnosti nebude mít daleko vyjádřit nesouhlas se svým stavem v ulicích. O to více, pokud museli k dosažení nepotřebného vzdělání na sebe uvázat nepřiměřené dluhy, kterých se nemohou žádným osobním bankrotem zbavit. Pak už jsme krůček od sociálního a politického zemětřesení.

Selhání bankovní sféry

Dnešní ekonomická krize naplno propukla kvůli šokům finanční sféry hlavních finančních institucí v USA a západní Evropě. Následná neschopnost bankovní sféry poskytovat likviditu pro plně fungující ekonomický život ukazuje za prvé, že závislost na finanční sféře je kritická, a za druhé, že nejsme schopní tuto závislost sami korigovat.

Finanční systém si žije vlastním životem, je těžko proniknutelný a má sklon se bránit zásahům zvenku

Finanční systém si žije vlastním životem, je těžko proniknutelný a má sklon se bránit zásahům zvenku. Podíváme-li se na růst akciových indexů v uplynulých měsících, můžeme k tomu přidat odtrženost finanční sféry od reality. K tomu přispívá i fakt, že současný ukrajinsko-ruský konflikt zůstává bez povšimnutí, přičemž ještě nedávno by každý podobný spor znamenal propady a vyšší volatilitu. Přece jen je riziko vzhledem k cenám ropy přímo hmatatelné.

Multilatelární uspořádání

Obdoba geopolitického přeuspořádání se projevuje i ve finančním světě. Nejlépe to asi vystihuje nedávno uzavřená dohoda zemí BRICS – pěti velkých rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky – o založení Nové banky pro rozvoj, alternativy ke Světové bance či Mezinárodnímu měnovému fondu.

Pokud by takto založená banka fungovala, mohla by poškodit postavení dolaru ustaveného na základě brettonwoodských dohod. Zároveň ale zakládající země budou muset ukázat ochotu ke konsensu. Nová instituce se proto snadno může stát epicentrem nových problémů, obzvlášť až největší z nich, Čína, začne prosazovat svůj jüan místo dolaru.

V multilatelárním světě bývá rovnováha křehká, a oslabený dolar, nahrazený mnoha konkurujícími si měnami, proto může přispět k vyššímu riziku globální krize a střetů

Zdravé ekonomické soupeření by nebylo na škodu, pokud by se svět úplně vzpamatoval z velké recese. V multilatelárním světě bývá rovnováha křehká, a oslabený dolar, nahrazený mnoha konkurujícími si měnami, proto může přispět k vyššímu riziku globální krize a střetů.

Povedou zmíněná finanční rizika k novému globálnímu sporu či válce? Doufejme, že nikoli, navíc dnešní finanční svět je natolik propojený, že v podstatě neexistuje národní kapitál, jen globální. Hlavní instituce a zainteresovaní hráči neznají hranice – na rozdíl od náboženského fanatismu, sucha či nedostatku potravin. V případném sporu by proto nakonec ztratili všichni.

Pro jistotu si ale připomeňme výrok Alberta Einsteina: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ Tento výrok platil za Einsteinova života a platí i dnes.

Počet příspěvků: 13, poslední 10.8.2014 09:11 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.