GIBS ve střetu s policejní chobotnicí těžce tápala

Mizerná pověst Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) není mezi lidmi z branže novinkou. Naopak. Státní zástupci, soudci, ale i policisté a dokonce samotní příslušníci GIBS kritizují především skutečnost, že se nevěnuje zásadním systémovým selháním policie, ale z valné většiny banálním případům.

Případem se začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů, která... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Případem se začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů, která... | foto: MAFRA - Ota Bartovský
Případem se začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů, která...

Když se před několika týdny provalilo, že v kauze Vidkun zůstala GIBS mimo hru, reputace této instituce poklesla na minimum. Státní zástupce, ačkoli operace byla vedena i proti vysokým policejním důstojníkům, ji jednoduše obešel a bylo jen otázkou času, kdy padne ředitel GIBS Ivan Bílek. Stalo se. Jde však jen o nejviditelnější rys krize instituce podřízené přímo premiérovi, která má vyšetřovat například kriminalitu policistů. O jakých změnách by měl budoucí ředitel inspekce přemýšlet?

Ošidné statistiky

Začněme u čísel. Získat relevantní data, kolik případů inspekce vyšetřila v roce 2014, je nemožné. „Požadovaná zpráva o činnosti nebyla doposud zveřejněna,“ napsala LN mluvčí úřadu Radka Sandorová. Kupříkladu ta za rok 2013 byla veřejnosti předložena až v březnu 2015. Jde přitom o jediný dokument, z něhož lze získat alespoň základní informace.

Nejaktuálnější statistiky GIBS, která zaměstnává okolo 330 lidí a ročně spolyká 280 milionů, pocházejí z roku 2013. Z nich je možné vyčíst, že inspektoři se zabývali 615 trestními spisy a ve 150 z nich přikročili k podání návrhu na obžalobu.

Nejaktuálnější statistiky GIBS, která zaměstnává okolo 330 lidí a ročně spolyká 280 milionů, pocházejí z roku 2013.

To na první pohled nevypadá zle. A to zvláště za situace, kdy inspektoři musejí odhalovat a dokumentovat zločin u lidí, kteří se dobře vyznají v trestním řádu a ve využívání policejních taktik. Ostatně stát je k tomu vyškolil.

Jakákoli srovnání právě v tomto ohledu nutně pokulhávají. Přesto si dovolíme paralelu – ani ta však nevyznívá pro GIBS špatně. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) zaměstnává zhruba 350 detektivů, kteří se specializují na kriminalitu bílých límečků. Proti sobě zpravidla mají dobře finančně situované protivníky, kteří mohou část nelegálních prostředků využít k zastření zločinů. Kromě peněz je mnohdy chrání síť kontaktů do politiky i do bezpečnostních složek. Protikorupční policie měla v roce 2013 na stole 443 spisů a do fáze obžaloby dotáhla 60 z nich.

Bagatelky?

Přesto bezpečnostní komunita GIBS opakovaně kritizuje. Statistiky mohou být ošidné. Jde o to, na jaké typy zločinů se GIBS ve skutečnosti soustřeďuje. Nejvyšší pozornost by logicky měla věnovat třem oblastem: zneužívání pravomocí úřední osoby (například zneužívání trestního řízení), korupci a vynášení informací z policejních databází. Ostatně právě z těchto přečinů jsou podezíráni i důstojníci Karel Kadlec a Radek Petrůj v kauze Vidkun.

Tady začínají být výsledky práce GIBS podstatně úspornější. V roce 2013 inspekce šetřila podezření ze spáchání korupčního jednání u 12 policistů (z 39 106), čtyř příslušníků vězeňské služby (z 6731) a dvou celníků (z 3983). Informaci, kolik z nich bylo postaveno před soud, už výroční zpráva neobsahuje.

V roce 2013 inspekce šetřila podezření ze spáchání korupčního jednání u 12 policistů (z 39 106), čtyř příslušníků vězeňské služby (z 6731) a dvou celníků (z 3983).

Právě nad nedostatečným odhalováním a dokumentováním tohoto typu trestné činnosti se pozastavují lidé z branže. „Vždyť je to neudržitelné.“ „Z policie systematicky unikají informace do zločineckého prostředí.“ „Kolikrát přijdeme na prohlídky a na věšáku visí deset bund, ale ani v jedné kapse nenajdete kus zmačkaného papírku nebo kapesník.“ Těmito větami popsali LN neutěšený stav oslovení státní zástupci, soudci, ale i policisté a samotní příslušníci GIBS. Otevřeně však hovořit nechtějí, protože jsou v praxi nuceni s inspekcí spolupracovat.

Negativní obraz

Negativní dopad na inspekci mělo hlavně stíhání policejního prezidenta Petra Lessyho vedené inspektory GIBS. Lessy však soudní při vyhrál a stát ho musel odškodnit 600 tisíci za nezákonné stíhání. Jiným viditelným případem byla kauza plukovníka protidrogové centrály Miroslava Vogela, kterému GIBS neprokázala u soudu vinu za krytí prodejce pervitinu. I on podle informací LN po státu žádá odškodné.

V bezpečnostní komunitě se proto začalo hovořit o tom, že je inspekce „užitečný“ nástroj, jak diskreditovat nepohodlné policisty už tím, že je GIBS vyšetřuje. A k tomu se přidaly spory uvnitř inspekce. Jedním z mnoha příkladů byla instalace sledovacího softwaru v mobilech inspektorů bez jejich vědomí. Dalším byl medializovaný konflikt dvou podřízených šéfinspektora Bílka, který skončil výměnou bezpečnostního ředitele.

Těžkým handicapem úřadu je, že většina politiků si je vědoma toho, že inspekce vznikla v důsledku kompromisu ve vládní koalici v roce 2010. Tehdy se údajně dohodla vládnoucí ODS s Věcmi veřejnými na vytvoření samostatné inspekce, oddělené od ministerstva vnitra, které tehdy ovládal šéf VV Radek John. Obsazení inspekce měl na starosti premiér Petr Nečas. A do funkce ředitele GIBS jmenoval v roce 2011 bývalého náměstka policejního prezidenta Ivana Bílka, který udělal kariéru u sboru za ministrování Ivana Langera (ODS), s nímž si tyká.

Vyšetřují bývalé kolegy

Jedno z možných vysvětlení, proč se nedaří vyšetřovat případy korupce, které by zasahovaly do vrchních pater především policie, může souviset i s personálním obsazením inspekce. Ve třech nejvyšších služebních postech u policie – rada, vrchní rada a vrchní státní rada – slouží 1270 lidí.

Podle pozorovatelů je potíž, že inspekce je do vysoké míry postavena na bývalých policistech. Přitom například ve Velké Británii nedovolují bývalým policistům obsazovat místa ve vedení inspekce.

Podle pozorovatelů je potíž, že inspekce je do vysoké míry postavena na bývalých policistech. Je přitom kardinální otázkou, zda právě oni nebudou k těmto prohřeškům shovívavější, třeba už proto, že jde o bývalé spolupracovníky. Například ve Velké Británii nedovolují bývalým policistům obsazovat místa ve vedení inspekce.

Bývalí policisté přitom v české GIBS ve vysokých postech běžně slouží. Kromě šéfa inspekce Bílka jsou to oba jeho současní náměstci, tedy Michal Murín a Roman Ševčík. Je to ale i případ Bílkova poradce Gabriela Berzsiho. Ten přitom v minulosti na Policejním prezidiu šéfoval oblasti IT. Z Policejního prezidia vzešel i bývalý bezpečnostní ředitel GIBS Petr Sobotovič. Z vedení policie pochází i ekonomický ředitel inspekce Pavel Kolář.

Nedostatek zkušených

Podle informací LN naopak v inspekci schází lidé, kteří by měli zkušenosti s vězeňstvím. A to přináší obtíže. Odhalit trestnou činnost za zdmi vězení totiž není snadné. Spoléhat na svědectví vězňů může být vzhledem k jejich věrohodnosti problematické. Stejně složité je infiltrovat do vězení tajného agenta. Ostatně, komu by se chtělo dobrovolně trávit měsíce za mřížemi...

Stejně tak vyžaduje specifickou znalost prostředí Celní správa ČR. Právě na nedostatečnou kontrolu celníků, kteří spadají pod ministerstvo financí, upozornil premiéra ministr financí Andrej Babiš (ANO). Celníci prý v několika případech umožnili vznik rozsáhlých daňových nedoplatků, stěžoval si Babiš. „Je otázkou, zda bude GIBS bez dostatku odborníků na rozsáhlou a komplikovanou problematiku celních orgánů schopna reagovat,“ varoval vicepremiér Bohuslava Sobotku dopisem z února.

Příklady zásahů Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)

  • akce „PEPÍK“ Inspekce zadržela dva pražské policisty a jednoho civilistu, kteří údajně vydírali podnikatele. Hrozili mu fyzickou likvidací a ublížením jeho rodině. GIBS je v lednu 2012 začala stíhat kvůli vydírání, poškození cizí věci, zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněnému nakládání s osobními údaji.
  • akce “GAJDA“ V létě 2012 GIBS rozbila devítičlenný gang, v němž byli i moravskoslezští policisté, kteří kryli nelegální dovoz nezdaněného minerálního oleje. Skupina ho vydávala za naftu. Do akce, při níž byla zajištěna cisterna, ale také puška s tlumičem, byly zapojeny desítky inspektorů.
  • akce „PŘEVOZNÍK“ Při šťáře ve vinařické věznici v září 2012 inspekce dopadla dozorce a jeho komplice, kteří vězňům za mříže pašovali telefony, nabíječky a SIM karty. Za to si nechali platit tisícové obnosy. Inspekce je stíhala za zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a z napomáhání k páchání uvedených trestných činů.
  • akce „MOST“ Po této razii v roce 2012 inspekce obvinila kriminalistu a dva jeho komplice z Českých Budějovic. Pachatelé od tamního podnikatele požadovali půl milionu korun za to, že ukončí jeho trestní stíhání. V případě, že částku neuhradí, vyhrožovali, že „zařídí“ jeho stíhání pro jinou trestnou činnost.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.11.2015 04:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.