Ceska Pozice

George Soros: Génius hybridní války

Německý list Augsburger Allgemeine Zeitung zveřejnil 11. května rozhovor rozhovor s maďarsko-americkým finančníkem a filantropem Georgem Sorosem Tato krize ohrožuje přežití naší civilizace, na který zareagovaly Jana Bobošíková a Hana Lipovská.

Finančník George Soros. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Finančník George Soros. | foto: Reuters
Finančník George Soros.

Česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti Plán na ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami, nedávno prohlásila: „Jsme znepokojeni i tím, kolik dezinformací šíří i samotní Evropané. Někteří z nich to dělají kvůli zisku, další jsou jen užitečnými idioty.“ Její obavy jsou oprávněné. Tam, kde se dříve používaly pouhé lži, nalézáme dnes propracovaný systém exponenciálního řetězení dezinformací a fake news, jejichž odhalování vyžaduje soustředěné úsilí.

Příkladem, na kterém lze odhalit globální anatomii tvorby a šíření lži, je nejnovější rozhovor s maďarsko-americkým finančníkem a filantropem Georgem Sorosem. Německý list Augsburger Allgemeine Zeitung zveřejnil 11. května rozhovor Tato krize ohrožuje přežití naší civilizace, který vedl německo-americký novinář, absolvent Harvardovy a Cambridgeské univerzity Gregor Peter Schmitz, mimo jiné autor knihy Sorosových rozhovorů.

Rozhovor vyšel týž den i na webu Project Syndicate pod titulem Krize života. Project Syndicate, sponzorovaný Open Society Foundations George Sorose, je aktivní ve 156 zemích, komentáře se připravují v 61 jazycích a jeho obsah přebírá 506 mediálních domů včetně českých.

Na tomto globálním webu vyšel rozhovor s Georgem Sorosem v šesti jazykových mutacích – kromě angličtiny, v němčině, italštině, španělštině, francouzštině, a dokonce v češtině. Zaznamenali jsme, že se anglická a německá verze zásadněliší. Podrobili jsme je proto podrobné analýze a sledovali, v jaké podobě se rozhovor objevil v českých médiích.

Osm vybraných klamů

Anglická verze

Klam číslo 1

„Soucítím s čínským lidem, protože je pod nadvládou diktátora, prezidenta Si Ťin-pchinga. Myslím, že mnoho vzdělaných Číňanů to ohromně dopaluje a široká veřejnost se na něj stále hodně zlobí za to, že covid-19 tajil až do doby po čínském Novém roce.“

Čínský Nový rok začal letos 25. ledna. Americký deník The Washington Post však informoval už 19. ledna, že čínský prezident Si Ťin-pching ve státní televizi CCTV varoval občany před hrozbou koronaviru:

„Současné propuknutí nové koronavirové plicní choroby ve Wu-chanu a dalších místech musí být bráno vážně… Stranické výbory, vlády a příslušná oddělení na všech úrovních by měly klást lidské životy a zdraví na první místo… Měly by zajistit, aby lidé měli klidné, pokojné a radostné novoroční svátky.“ Zveřejnění informace v hlavním vysílacím čase státní televize lze za utajování považovat jen stěží.

Klam číslo 2

„Ten nález představuje hrozbu, která by mohla zničit Evropskou unii jako instituci založenou na vládě práva, a to právě proto, že vzešel od německého ústavního soudu, nejrespektovanější instituce v Německu.“

Podle německých průzkumů veřejného mínění je nejrespektovanější institucí v Německu policie, které důvěřuje 83 procent občanů, na druhém místě Sdružení na ochranu spotřebitelů (75 procent) a teprve třetí německý Ústavní soud v Karlsruhe (73 procent). K respektovaným institucím patří, nejrespektovanější institucí ovšem není.

Klam číslo 3

„Když Německo vstoupilo do EU, zavázalo se k dodržování evropského práva.“

Německo je zakládajícím členem EU. Přesněji bylo Německo zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství v roce 1957, o Německu jako zakládajícím členu EU však hovoří oficiální webové stránky unie například v sekci Evropa pro školy. Německo tedy do EU nevstupovalo, ba se k ní ani nepřipojilo (anglická verze textu „joined“). Není jedno, zda do domu pouze vstoupíte, nebo zda jej sami postavíte.

Klam číslo 4

„V Maďarsku už Viktor Orbán využil nouzového stavu kvůli covid-19 a podmaněného parlamentu, aby se prohlásil diktátorem.“

Samotná Evropská komise dospěla k závěru, že Maďarsko nepostupuje v rozporu s evropskými právními předpisy. Jak uvedla eurokomisařka Jourová: „Maďarsko zatím nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům.“

Klam číslo 5

„EU teď zvažuje zdvojnásobení svého rozpočtu, což by zajistilo jen asi sto miliard eur.“

Rozpočet EU pro rok 2020 počítá s výdaji 155,4 miliardy eur, jeho zdvojnásobení by tedy nezajistilo „jen“ asi sto miliard eur, nýbrž o 55,4 miliardy eur více. Pro představu – rozdíl mezi skutečností a Sorosovým výrokem odpovídá zhruba ročním příjmům českého státního rozpočtu. Nejde tedy o pouhou zanedbatelnou chybu měření.

Klam číslo 6

„Stranický lídr Ligy Matteo Salvini agituje za odchod Itálie od eura i z Evropské unie.“

Co skutečně Salvini říká? V únoru 2019 prohlásil: „Nechceme Evropu opustit, chceme ji změnit, zlepšit, ale nikoli vzdát se jí.“ O rok později v souvislosti s Brexitem sice na jednu stranu řekl: „Buď změníme pravidla této Evropy zevnitř, nebo, jak mi řekl rybář z Bagnara Calabra, uděláme to samé jako Britové.“ Týž den však dodal: „Chci opustit Evropu? Ne. Pracuji na tom, aby se Itálii dařilo uvnitř Evropy lépe.“

Cítí George Soros rozdíl mezi oznamovacím a podmiňovacím způsobem? Nebo mu byl původně italský text přeložen stejně kreativně jako jeho rozhovor z němčiny do angličtiny?

Doposud nejtvrdším Salviniho výrokem na adresu EU v době koronavirové pak zřejmě je jeho tweet z 27. března, kdy Itálie zůstala uprostřed pandemie prakticky bez pomoci: „Jsem znechucen a pohrdám touto Evropou. Trvalo jí 15 dní, než vyhodnotila, zda, kdo a jak pomůže. Geniální. Zatím lidé umírají. Spíš než „unie“ je to doupě hadů a šakalů. Nejprve porazme virus, potom se znovu vraťme k promýšlení EU. A bude-li to nutné, rozlučme se. Bez poděkování.“

Cítí George Soros rozdíl mezi oznamovacím a podmiňovacím způsobem? Nebo mu byl původně italský text přeložen stejně kreativně jako jeho rozhovor z němčiny do angličtiny?

Klam číslo 7

„Co by z EU zbylo bez Itálie, která bývala nejvíce proevropskou zemí? Italové věřili Evropě více než vlastním vládám.“

Před uprchlickou krizí věřilo podle oficiálních dat Eurobarometru EU 29 procent Italů, menší důvěru v unii měli už jen Britové (26 procent) a Kypřané (25 procent), například Maďarů jí věřilo 48, Poláků 49 a Čechů 43 procent. Italové tedy nebyli nejvíce proevropskou zemí, ale třetí nejskeptičtější.

Klam číslo 8

„Během uprchlické krize roku 2015 se jim však dostalo zlého zacházení. Právě tehdy se obrátili k Salviniho krajně pravicové Lize a populistickému Hnutí pěti hvězd.“

Matteo Salvini byl zvolen do čela Ligy v prosinci 2013, kdy se její volební preference pohybovaly okolo čtyř procent. Růst popularity odstartoval v dubnu 2014. Před propuknutím krize, ještě v únoru 2015, měla strana už 14procentní podporu, kterou si udržela prakticky do voleb 2018. Právě před nimi zažily volební preference Salviniho Ligy druhý mohutný skok, vrcholu 37 procent dosáhla až v létě 2019. Nárůst podpory Salviniho Ligy proto s migrační krizí evidentně nesouvisí.

Srovnání německé a anglické verze

Vzhledem k zásadním rozdílům mezi anglickou a německou verzí (německá verze je obsáhlejší), kontaktoval Institut svobody a demokracie autora rozhovoru Gregora Petera Schmitze s dotazem, ve kterém jazyce byl rozhovor veden. Doposud jsme odpověď neobdrželi. Schmitz ve svém profesním životopise uvádí němčinu i angličtinu jako své mateřské jazyky, oběma hovoří také George Soros.

Podívejme se podrobněji na rozdíly německé a anglické jazykové verze publikované na webu Project Syndicate. Některé jsou nepatrné – v německém textu hovoří Soros nejen o prasečí chřipce, ale také o SARS, který se však v anglické jazykové mutaci nevyskytuje. Německý rozhovor Sorose označuje za „legendárního investora, který zažil tolik krizí“. V anglické variantě je pasáž o krizi vynechána. Připomínáme, že Soros nejednu krizi nejen zažil, ale svými spekulacemi také krizi Británii způsobil.

V angličtině George Soros s Číňany soucítí, v němčině nikoli. V angličtině utajoval koronu čínský prezident až do doby po Novém roce, v německé informace tajilo vedení strany – poněkud neurčité – „tak dlouho“.

Značně se liší německé a anglické otázky, a to i v případě, že odpovědi zůstaly stejné. Podstatnějším zásahem jsou změny Sorosova výroku o Číně. V anglické verzi říká: „Soucítím s čínským lidem, protože je pod nadvládou diktátora, prezidenta Si Ťin-pchinga. Myslím, že mnoho vzdělaných Číňanů to ohromně dopaluje a široká veřejnost se na něho stále hodně zlobí za to, že COVID-19 tajil až do doby po čínském Novém roce.“ Oproti tomu verze německá: „Číňané žijí pod diktátorem, prezidentem Si Ťin-pchingem. A mnoho vzdělaných Číňanů je hluboce naštvaných, protože vedení strany koronu tak dlouho utajovalo.“

V angličtině Soros s Číňany soucítí, v němčině nikoli. V angličtině utajoval koronu čínský prezident až do doby po Novém roce, v německé informace tajilo vedení strany – poněkud neurčité – „tak dlouho“. V německé verzi je EU nedokončená, neboť nemá „žádnou opravdovou politickou a hospodářskou jednotu“, o čemž se v anglické verzi nehovoří. V německé verzi „mlýny justice melou pomalu, zatímco v angličtině se „kola justice pohybují pomalu. Rozdíl je zřejmý.

V německé verzi se nad větou „Evropská unie je výjimečně zranitelná… také proto, že je založena na vládě práva,“ redaktor Schmitz pozastavuje a reaguje otázkou: „Chcete tím vážně říci, že bychom potřebovali méně vlády práva…?“ Soros jen odtuší: „Samozřejmě ne. Jen říkám, že to často komplikuje krizový management. Vezměte si například nejnovější rozsudek německého Ústavního soudu o legitimnosti nakupování státních dluhopisů Evropskou centrální bankou.“

Je otázkou, který George Soros je ten pravý: německý nebo anglicky mluvící? Byly existující německé otázky z anglického textu vymazány, nebo byly neexistující anglické otázky do německého textu doplněny? Nebo záměrně hovoří pro různá publika různě?

Tato pasáž zůstane čtenáři anglické verze zcela odepřena obdobně jako slova: „Tento rozsudek je politickou bombou, která může rozmetat celou Evropskou unii – přinejmenším unii, která bere právo vážně.“Ústavní soud a právo jsou tedy podle Sorose (v německé verzi) hrozbou. „Německý“ Soros v pasážích o takzvaných věčných dluhopisech připomíná britské financování napoleonských válek a americké financování rušení otroctví. „Anglický“ Soros o těchto momentech mlčí.

Výčet všech chyb, opomenutí či kreativních překladů by mohl pokračovat. Je otázkou, který Soros je ten pravý: německý nebo anglicky mluvící? Byly existující německé otázky z anglického textu vymazány, nebo byly neexistující anglické otázky do německého textu doplněny? Nebo záměrně hovoří pro různá publika různě?

Úprava české verze

Česká verze zveřejněná na webu Project Syndicate se relativně věrně drží anglického překladu, až na jeden zásadní moment. Soros v české verzi Project Syndicate je tázán: „Jakou úlohu v této mocenské přetahované hraje Evropská unie – Váš domov, na němž vám tolik záleží?“ Evidentně jde o poměrně přesný překlad anglické verze zveřejněné tamtéž: „Jakou roli hraje Evropská unie – Váš domov, o který se tolik staráte – v této silové hře?“

Český text převzal z globálního Project Syndicate tuzemský Deník N, a ačkoliv u článku uvádí coypright Project Syndicate, text oproti originálu upravil

Český text převzal z globálního Project Syndicate tuzemský Deník N, a ačkoliv u článku uvádí coypright Project Syndicate, text oproti originálu upravil. Zmíněná otázka zní: „Jakou úlohu v této mocenské přetahované hraje Evropská unie?“ Proč Deník N neinformoval, že George Soros považuje EU za svůj domov?

Ostatní úpravy jsou jen stylistické. Deník N Sorose poněkud zlidšťuje: finančník například říká „uvědomuju si“, nikoli „uvědomuji si“ a hovoří o „sdílení“, nikoli o „mutualizaci“.

Globální anatomie tvorby klamu a jeho šíření

Project Syndicate na svém webu prohlašuje, že přináší „globálnímu publiku originální, vysoce kvalitní komentáře“. Nikde se ale nedočteme o variantách překladů v různých jazycích, které mnohdy s originálem souvisejí jen velmi volně. Rovněž jsme nezaznamenali, že jsou uváděny na pravou míru. Rozhovor s „legendárním investorem“, finančníkem a filantropem Sorosem je názornou přehlídkou manipulace, dezinformace, vytváření alternativních pravd a fake news.

Project Syndicate na svém webu prohlašuje, že přináší „globálnímu publiku originální, vysoce kvalitní komentáře“. Nikde se ale nedočteme o variantách překladů v různých jazycích, které mnohdy s originálem souvisejí jen velmi volně.

Zajímavé je rovněž sledovat dosavadní cestu šíření rozhovoru z německých lokálníchnovin Augsburger Allgemeine Zeitung prostřednictvím globálníhoserveru Project Syndicatedo českých médií. Rozhovor vyšel zároveň v Augsburger Allgemeine Zeitung a v Project Syndicate 11. května 2020.

Britský The Independent rozhovor převzal téhož dne, o den později z nějcitoval server Novinky.cz a z toho Parlamentní listy. Deník N převzal originální český překlad z webu Project Syndicate, upravil jej a zveřejnil 14. května 2020. Obdobnou cestou se rozhovor nebo informace z něj šířily například ve Švédsku, Estonsku, Řecku i dalších zemích.

George Soros, diagram

Stav k 15. 5. 2020

Kdyby byl Soros Trumpem nebo Zemanem

Rozhovor s Georgem Sorosem je sice plný klamu, terčem kritiky mediálního hlavního proudu se téměř určitě nestane. Jeho Nadace Open Society Fund u nás spolupracuje s projektem Ústavu nezávislé žurnalistiky Hlídací pes – žurnalistika ve veřejném zájmu, poskytla granty projektu Demagog a udělila novinářské ceny autorům z DVTV, A2LARM, Respekt, Reportéři ČT nebo Deníku N.

Zbývá proto jen popustit uzdu fantazie a zamyslet se, jak by vypadala česká média, kdyby o Georgi Sorosovi psala stejně svobodně a se stejným zápalem jako například o Donaldu Trumpovi, Miloši Zemanovi nebo Petru Piťhovi

Zbývá proto jen popustit uzdu fantazie a zamyslet se, jak by vypadala česká média, kdyby o Georgi Sorosovi psala stejně svobodně a se stejným zápalem jako například o Donaldu Trumpovi, Miloši Zemanovi nebo Petru Piťhovi. Několik titulků pro ilustraci přinášíme (originály s původními jmény jsou v prokliku):

Institut svobody a demokracie, 15. května 2020

,
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.