Generál Randák proklál poslance Bendu v přímém přenosu

Bývalý šéf tajné služby: Boj proti korupci ochromují politici.

Jeden z účinných nástrojů v boji proti korupci je podle Karla Randáka (vlevo) centrální registr účtů. Poslanec za ODS Marek Benda (vpravo) má za to, že v oblasti boje proti korupci policie všechny potřebné nástroje už „samozřejmě“ má. foto: © repro ČTČeská pozice

Jeden z účinných nástrojů v boji proti korupci je podle Karla Randáka (vlevo) centrální registr účtů. Poslanec za ODS Marek Benda (vpravo) má za to, že v oblasti boje proti korupci policie všechny potřebné nástroje už „samozřejmě“ má.

Kolem nedělního televizního pořadu „Otázky Václava Moravce“ je v poslední době trochu „husto“. Jistě, měly by to být „Otázky České televize“ a moderátoři by se měli střídat. Veřejnoprávní médium by se nemělo stávat ničím monopolem. Moravec je do jisté míry oprávněně kritizován, že příliš „vyrostl“. Divácky to má však zajímavou dimenzi: již není tak servilní vůči politikům, zejména těm, kteří si zjevně respekt nezasluhují. Dobrým příkladem je část posledního nedělního pořadu. Týkala zřízení centrálního (respektive národního) registru bankovních účtů.

Pro a proti argumentovali poslanec Marek Benda a bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace generál Karel Randák. Benda tvrdil, že v oblasti boje proti korupci policie všechny potřebné nástroje „samozřejmě“ má. (Na otázku, nakolik jsou tyto nástroje efektivní, se ještě v tomto textu dostane.) Randák oponoval a dostal se k úhelné myšlence: Zpravodajci a policisté by měli ke skutečně účinným postupům disponovat ostrými zbraněmi. Jejichž používání však musí být kontrolováno. To však je věc politiků, a ti nejsou schopni exekutivní ani parlamentní kontrolu efektivně nastavit. Zpravodajcům a policistům pak nejsou ochotni ony účinné zbraně poskytnout – s odvoláním právě na onu chybějící kontrolu. To je ovšem jejich vlastní gól.

Mantinely, nástroje, kontrola

Poslanec Marek Benda připustil, že politici „samozřejmě“ nastavují mantinely, a ty jsou nastavené podle něj dobře.

Nejde přitom jen o registr účtů. Benda se brání například též rozšiřování odposlechů, sledování míst, odkud se telefonuje – přestože ví, že to policistům pomáhá – protože jde o sledování jednoho každého z nás a on je na sledování strašně citlivý, protože v tom vyrůstal od útlého dětství, když Státní bezpečnost sledovala jeho rodiče (jen snad vrozená skromnost mu zabránila říci, co se dá zjistit na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů, že StB na něj od jeho šestnácti let vedla svazek prověřované osoby s krycím názvem „Fakan“).

Problém není v tom, zda dát policii efektivní nástroje, ale v jejich kontrole

Randák argumentoval již nastíněnou myšlenkou. Na doplňující otázku moderátora, zda politici ochromují boj proti korupci, Randák z vlastní zkušenosti přisvědčil. Když byl ředitelem rozvědky, dával návrhy na zákon o její kontrole. Politici však nekonali, a s argumentem, že rozvědka není pod kontrolou, jí nezvýšili pravomoci.

Poslanec Marek Benda poté prohlásil, že největší zneužívání informací bylo za Randákovy tenury v době sociálnědemokratických vlád Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. „Počty využívaných odposlechů byly v desetitisících a výsledek byl ten, že současný ministr vnitra (Jan Kubice – pozn. red.) na závěr této éry upozorňoval na nebezpečí prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky i policie. To byl výsledek. Nehrajme si na to, že musíme mít za každou cenu centrální registry účtů.“

Proč Benda straší?

Zde je nutné učinit několik poznámek. Benda uvádí jako zářný příklad nynějšího ministra Kubiceho, jenž však v oné kritizované éře byl ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a značnou měrou přispěl k těm velkým počtům odposlechů, které Bendu dodnes děsí. Bendovy mluvnické obraty jsou též pozoruhodné: „nehrajme si na to“ (zdá se, že ještě nepostřehl, že ostatní si již nehrají). Nebo „musíme mít“, „za každou cenu“ – to přece nikdo netvrdí. Je to pouze primitivní použití eristické techniky podpásových obratů v polemice. Jejich vrcholem je použitý plurál „centrální registry“! Jde o jeden jediný, a Benda zde přeháněním straší.

Bendova další slova stojí též za pozornost. „Policie má přístup ke všem bankovním účtům, může se zeptat (...) jenom tady je snaha vybudovat nějaký globální obrovský registr, do kterého bude moci lézt za chvíli každý, protože samozřejmě to zdaleka není jen o policii, tam budou chtít všechny tajné služby, za chvilku tam budou chtít exekutoři, soudy, všichni možní, kteří mají nějakým způsobem vůči vám pravomoci. To jsou strašně nebezpečné nástroje, se kterými bychom měli nakládat nesmírně opatrně. A ne proto, že potřebuji vyšetřit tři procenta nejzávažnější trestné činnosti, tak vytvářet sledování každého občana v této zemi.“

Takže poslanec Benda straší „globálním obrovským registrem“ v souvislosti se soustředěním pouze základních údajů o majitelích účtů (nikoliv o pohybu na nich!) z několika desítek bankovních domů. Demagogie to je buďto dětinská, nebo je ve službách velmi nepěkného úmyslu. Nadto argumentace tím, že by do centrálního registru účtů „za chvíli chtěl každý“, nás může nechat klidnými, protože by jim to někdo musel povolit. Museli by to udělat sami poslanci! Je však pravda, že právě toto může být oprávněným důvodem ke zděšení, dosadí-li si čtenář za ty poslance právě Bendu a jemu podobné.

Pokud jde o „sledování každého občana v zemi“, je to zase jenom pavlačový trik, jak zatáhnout řadového občana do obrany politických nekalostí. Obyčejný občan se opravdu neobává žádného skandálu, kdyby denní tisk – bůhvíproč – zveřejnil pohyby na jeho účtech či údaje o jeho telekomunikačním provozu. Většina lidí by neměla ani problém se zveřejněním odposlechů svých hovorů, byť by to nebylo příjemné. Ono však totiž – ve vší úctě k řadovým občanům – by to opravdu nikoho nezajímalo. To celé je chiméra, kterou politici používají k ochraně svých šmé.

Politici záměrně bojkotují

Generál Randák viditelně po Bendových nejapných náznacích urážek ožil, opustil diplomatickou mluvu a začal mluvit mnohem uvolněněji. Prohlásil, že Benda skutečně jenom potvrdil to, co již řekl, že tady není spor o efektivitu policie, ale o politiky. Benda se podle Randáka ohání zneužíváním odposlechů v době sociálnědemokratických vlád. Podle Randáka byly úniky informací tehdy i teď stejné. Znovu pointoval, že problém není v tom, zda dát policii efektivní nástroje, ale v jejich kontrole. Tu však politici záměrně bojkotují, protože se bojí, že by se policii využitím oněch nástrojů mohly dostat do ruky informace, které by je kompromitovaly. A že to je jednoznačný závěr, který Marek Benda svým vystoupením potvrdil.

Za současné rozbujení korupce jsou odpovědni především politici a mají být voláni k odpovědnosti

A Václav Moravec exceloval, protože poslední slovo nechal vyznít od profesionála, nikoliv od mlžícího a demagogického politika. A výsledný dojem zesílil, když se následně ještě zeptal ve studiu přítomného současného velitele ÚOOZ Roberta Šlachty, zda policie potřebuje centrální registr účtů. Šlachtovo vyjádření bylo ryze věcné, bez politické pointace, kterou si mohl dovolit v civilu nyní již jsoucí Randák. Podle Šlachty je současné vyžadování informací o účtech neefektivní. Je zdlouhavé, občas nějaká dotázaná banka neodpoví, ale co je ještě horší, občas nějaká dotázaná banka informuje o zájmu policie klienta, čímž může významně mařit vyšetřování.

K tomu je dobré dodat, že navrhovaný centrální registr účtů by znamenal pouze shromáždění dat na jedno místo, takže dotazy by bylo možno vyřizovat v reálném čase a diskrétně. Nedozvěděla by se to ani banka, takže dotazy na dotčené klienty by automaticky nesnižovaly jejich kredibilitu. A to je přímo exemplární ochrana soukromí, jejíž by měl být Marek Benda zastáncem nejviditelnějším!

Leč, je tomu naopak, a nám nezbývá než spekulovat, proč. Připustíme-li u Marka Bendy nadlimitní IQ (aniž bychom ho zvyšovali „chytrým“ používáním větších fontů, jak to udělal Benda ve své „rigorózní“ práci na plzeňských právech), musíme spolu s Randákem dojít k závěru, že boji s korupcí hází klacky pod nohy úmyslně. Velitel ÚOOZ Šlachta svým čistě profesním stanoviskem posílil odborný základ Randákovy argumentace.

Civil Randák udělal to, co si sloužící policista Šlachta dovolit nemůže. Ze svých tvrzení vyvodil závěr, neskončil jen u konstatování. Za současné rozbujení korupce jsou odpovědni především politici a mají být voláni k odpovědnosti. Randák tímto špílcem v přímém přenosu proklál Bendu a z odborného hlediska z něj udělal politickou mrtvolu.

Počet příspěvků: 18, poslední 8.10.2011 08:08 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.